Projíždějící lidé nemusejí být žádní odborníci, aby na první pohled pochopili, že místní lesy postihla nebývalá katastrofa.
V Dačicích na Jindřichohradecku a okolí totiž už tři roky naplno řádí kůrovec, který zlikvidoval téměř všechny smrkové porosty. Vykácené a v lepším případě opět zalesněné holiny tak střídají lesy plné žlutohnědých souší.
Po více než dvou letech jsme se vrátili do Borku u Dačic, kde na sedmi hektarech lesa už řadu let hospodaří Vlastimil Pekárek. Už tehdy byl vidět masivní postup lýkožrouta, nyní ale většina jeho pozemků připomíná lesy jen stěží.
Vzrostlé čtyřicetileté stromy má totiž už jen na třech hektarech. A to stále může mluvit o štěstí, protože řada jiných lesníků v regionu přišla o všechny smrky.
„Tady jsem pěstoval stromy s mimořádně kvalitním dřevem, pro které si jezdili i výrobci hudebních nástrojů. Teď už tu mám jen malé sazenice smrků namíchaných s douglaskou, abych tu neměl jen monokulturu. Kdyby v budoucnu opět přišel kůrovec, tak mi les alespoň vydrží,“ připomíná Pekárek a ukazuje na jednu z několika oplocenek, které mu chrání mladé stromky před okusem.
Dřeva se zbavili pod cenou
Sám si letos poprvé všiml, že se mu lýkožrout pustil také do borovic.
„A nejen do nich, napadené jsou také modříny. Vypadá to, že mu zde dochází potrava, tak likviduje i jiné druhy stromů. Celkově se ale dá říci, že byl letošní rok daleko lepší, za což může chladné a deštivé počasí,“ dodává Pekárek s tím, že se v posledních měsících zaměřoval hlavně na zachycení nově napadených stromů uvnitř jinak zdravých zbytků lesa.
Podle něho totiž takové porosty mají schopnost udržet příznivé klima a neudělat z Dačicka lesostepi, jaké jsou typické spíše pro východní Evropu. Jenže Lukáš Skořepa, vedoucí odboru životního prostředí na dačické radnici tvrdí, že už se částečně podobné procesy v nejvýchodnější části Jihočeského kraje dějí.
„Když to vezmu jako celek, u nás je s kůrovcem prakticky po celé kalamitě. Co se týče klimatu, má současný stav jasný vliv na klima i podobu naší krajiny. Šířící se bezlesí skutečně lesostepi připomíná a takový stav tu asi ještě nějakou chvíli vydrží. V krátkodobém horizontu se podmínky zhoršily,“ konstatuje Skořepa.
Lesníci ale také museli řešit, jak naloží s vytěženým dřevem, které z lesů okolo Borku prakticky zmizelo. Tam, kde před dvěma roky stály obrovské haldy, jsou dnes volné plochy podél nových oplocenek. Hospodáři se dřeva nakonec zbavili, ale ne vždy se jim ho podařilo prodat. A pokud ano, vždy hluboko pod cenou.
„Něco jsme si nechali, něco jsme odvezli až do Třebíče. Na Dačicku nám to nikdo za normální peníze nevzal. Pořád ale můžu mluvit o štěstí, protože řada známých si objednala do lesa harvestor, pořezali dřevo na čtyřmetrové kusy a stejně všechno nakonec spálili, protože to nikdo nechtěl. Byla to jen ztráta času a peněz,“ popisuje Pekárek zkušenosti s odbytem.
V takovém případě by mu mohly pomoci Lesy ČR, které podle mluvčí Evy Jouklové poskytují drobným vlastníkům odborné poradenství. Už dříve se také ministerstvo zemědělství zavázalo, že hospodářům bude ztráty spojené s nutnou těžbou kompenzovat. Pomoc zatím přišla jen vyvoleným, a mezi nimi Pekárek podle svých slov doposud nebyl.
„O pomoc jsem zažádal a zatím jsem od státu neviděl ani korunu. Mí známí to navíc ani nezkoušejí, protože se, pravda trochu zbytečně, obávají nekonečných administrativních procesů. Co se týče Lesů ČR, které tvrdí, že nám v tomto pomáhají, neviděl jsem od nich žádnou aktivitu. Alespoň od kraje jsme díky dotacím nějaké peníze dostali,“ říká.
Enormní přebytek kůrovcového dřeva dokazují i statistiky Lesů ČR, které v okolí Dačic hospodaří na třech tisících hektarech. Zatímco v roce 2014 čítala kalamitní těžba jen 500 metrů krychlových dřeva, v loňském roce to bylo už tisícinásobně více.
„Za rok 2019 jsme zaznamenali celkem 620 tisíc metrů krychlových z těžby lesů zasažených kůrovcem. Letošní výhled máme přibližně na 150 tisících metrů a pro příští rok očekáváme asi 100 tisíc metrů, ale vše bude záležet hlavně na počasí,“ vysvětluje Jouklová.
„Lesy neprodám“
Při prohlídce Pekárkovy části lesa je na první pohled jasné, že se výrazný úbytek okolních lesů podepisuje i na ostatních porostech v okolí.
Vymýcenými holinami se totiž prohání vítr, který páchá další škody. „Ještě nedávno mi tu tyhle borovičky stály. Doufal jsem, že to zvládnou,“ lamentuje Pekárek uprostřed malé paseky u několika padlých solitérů, které mu nárazy větru zcela vyvrátily nebo přelomily vejpůl.
Je to jen další střípek v mozaice, která dokládá mizernou situaci drobných lesních hospodářů v kalamitních oblastech. Ale i tak se Pekárek nevzdává a od začátku je přesvědčený, že svůj les ani po takových zkušenostech neprodá. Nutno říci, že o lesní pozemky zde není velký zájem i přesto, že jejich cena klesla až na dvě koruny za metr čtvereční.
„Nikdo z nás se jich zbavovat nechce. Doufám, že to nejhorší máme za sebou a že se mi kůrovec nepustí do zbylých čtyřicetiletých smrků. Ty by nám moc chyběly už jen kvůli udržení příznivého klimatu. Bohužel ani na to nikdo moc neslyší, i když se to týká nás všech,“ dodává hořce Pekárek.
