Nespavost může souviset s duševní poruchou, důležité je nepanikařit, říká psychiatr

11. prosinec 2020

Duševní poruchy jsou si s poruchami spánku velmi blízké. Někdy je téměř nemožné rozklíčovat, zda porucha spánku vedla k duševní poruše nebo obráceně – ovlivňují se vzájemně a obousměrně. Podobně jako na duševní poruchy je ale dobré na ně nahlížet komplexně a pomoci může nejen medikace, ale i psychoterapie.

Poruchy spánku můžou být s různými duševními poruchami propojeny velmi konkrétně. „Obecně se dá říct, že většina lidí s úzkostmi bude mít častěji potíže s počáteční fází spánku, tedy s usínáním, eventuálně s fragmentací spánku, takže se budou budit během noci. U depresivních pacientů bývá typická terminální insomnie, což je i jeden ze symptomů při diagnostice deprese. To znamená, že se budí dřív, než jsou zvyklí, a nemůžou s tím nic moc dělat,“ popisuje souvislosti psychiatr Peter Šóš, který se ve své praxi na léčbu nespavosti specializuje.

Peter Šóš

Do léčby nespavosti přichází lidé někdy už po pár týdnech nespaní, což je podle Petera Šóše dobrý čas na to, aby se odhalila jeho příčina. Řada lidí ale neví, že nespavost lze řešit i jinak než farmakologicky, a tak jdou mnohdy k praktickému lékaři a dostanou prášky na spaní. „Tam hrozí, že místo toho, aby měli lidé jeden problém, tedy nespavost, tak mají ve finále problémy dva – nespavost a závislost na lécích,“ říká psychiatr. Za vhodnou metodu k léčbě nespavosti považuje Šóš kognitivně-behaviorální terapii.

Jak odklon od širší rodiny k nukleární rodině ovlivnil poruchy spánku? Jak nepropadnout fóbii z nespaní? A co je a co není vhodné dělat, když se v noci pravidelně budíme? O tom mluvil v Diagnóze F psychiatr a psychoterapeut Peter Šóš.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Související