Betlémy neznamenají jen udržování tradic, říkají manželé Vondráčkovi z Třebíče. Jejich záliba, se kterou začali před asi čtyřmi lety, se pro ně letos stala náplní času v době karantény kvůli koronaviru. 
Výhodu vidí v tom, že je vyřezávání figurek z lipového dřeva naplňuje oba. K betlémářství je přivedli řezbáři z Třeště na Jihlavsku, kde má dlouholetou tradici. Vondráčkovi se tam jezdí pravidelně učit.
Bez odborných rad, ukázek a vysvětlení nedopadaly první řezbářské pokusy dobře, přiznal čtyřiapadesátiletý Roman Vondráček, který se živí jako strojař. „Už když byli kluci (synové) malí, měli tady ve skříni udělané papírové betlémy, opodál byl další, takže moje záliba to byla už delší dobu,“ řekl Vondráček.

Třebíč má dlouhou tradici stavění betlémů, jejichž postavy jsou vyřezávané z kartonu a malované. „Třebíčské betlémy nás taky nadchly, jsou krásně malované, ale spíš nás lákalo zkusit dřevo,“ řekl Vondráček. Podařilo se to díky řezbářům z Třeště, kteří vedou i kurzy pro veřejnost. Podle jednoho z nich, Evžena Hamtáka, jsou Vondráčkovi jedni z nejnadanějších žáků.

Pro svůj rodinný betlém o rozměrech dva krát 1,5 metru vyřezal Vondráček 132 figur zvířat. Lidských postav je v betlému 130 a jsou dílem Vondráčkovy ženy Jitky, některé přibývaly prakticky omylem. Jiné při každé instalaci změní podobu, protože s nimi řezbářka není spokojená. Jsou to milimetry, které rozhodují o tom, jaký výraz budete mít. „Říznete jednou, tak buď je to stará bába, nebo se vám to povede vyhladit a je to mladice,“ řekla Jitka Vondráčková. 
První pokusy vyřezat Ježíška do jesliček se vyhladit nepodařilo. Drobnému obličeji dodalo několik zářezů navíc výraz padesátníka. A tak je v betlému i dospělý, ale malý muž, který leze v zahradě na strom, jemuž nechybí vyřezávané hrušky. Právě detaily, miniatury a množství postav dělá betlém mimořádným.

V začátcích pracovala řezbářka na figuře i 14 dní, po pár letech cviku časová náročnost klesla na čtyři dny. Protože pracuje ve školní družině, zvažovala mít řezbářský kroužek. Když se ale od pracovního stolu pravidelně zvedala s pořezanými prsty, nápad vzdala. Záliba je podle ní krásná, ale časově i fyzicky náročná. Ocenila ji v době, kdy kvůli koronaviru musela zůstat v karanténě. „Díky tomu jsem to všechno nevnímala tak depresivně,“ řekla.

Vondráčkovi zvažovali, že by letos svůj betlém vystavili na výstavě pořádané Muzeem Vysočiny Třebíč, která se měla věnovat současné třebíčské tvorbě betlémů. Výstavu ale muzeum přesunulo na příští rok. K vidění tak betlémský výjev bude aspoň ve výloze cestovní kanceláře, provozované Vondráčkovým bratrem na Havlíčkově nábřeží v Třebíči.

Diskuze k článku