Větrné elektrárny jsou na vzestupu. Do roku 2040 by mohly pokrýt i čtvrtinu české spotřeby

3. prosinec 2020

Králem světových trhů s elektřinou se podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola stávají solární elektrárny, ale rychle přibývá také elektráren větrných – na moři i na pevnině. Růst zájmu investorů o toto odvětví pokračoval i během pandemie koronaviru.

Analytik IEA Heymi Bahar má za to, že do roku 2025 obnovitelné zdroje v množství vyrobené energie převýší uhlí i zemní plyn.

Čtěte také

„Výsledkem bude neuvěřitelná dominance obnovitelných zdrojů na trzích s elektřinou v nadcházejících pěti letech,“ predikuje.

Významným obnovitelným zdrojem by do budoucna měl být vítr. Typických bílých větrníků je zatím na našem území poměrně málo – kolem dvou set. Celkový výkon z tohoto zdroje dnes uspokojí pouhé procento spotřeby v Česku.

Největší bariéra je v našich hlavách

Jihoněmecké spolkové státy nebo Rakousko přitom dokládají, že i ve středoevropském vnitrozemí jde vítr efektivně využít. Jaký má v tomto ohledu potenciál česká kotlina, letos zhodnotil meteorolog a odborník na větrné elektrárny David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky:

Čtěte také

„Do roku 2040 by mohlo jít o 10 až 25 procent spotřeby elektřiny v republice, a to za předpokladu, že poroste i spotřeba,“ říká Hanslian, který vzal v potaz i to, že by se nestavělo v chráněných lokalitách nebo v bezprostředním okolí obytné zástavby. Počítá i s dalším omezením technického, ekonomického a společenského rázu.

Na uspokojení předpokládané spotřeby v roce 2040 by stačilo podle Hansliana zhruba tisíc větrných elektráren. Nejlepší podmínky pro jejich využití jsou z hlediska větrnosti a dalších parametrů na Českomoravské vrchovině. Jak se trh a technologie zlepšují, snižuje se přitom i cena elektřiny z větru.

Je to o tom, jakým způsobem se o větrné energii mluví a jaká témata jsou v této souvislosti zdůrazňována.
David Hanslian

Jednou z největších překážek je, že mnohým lidem v Česku větrné elektrárny v krajině prostě vadí. Často tak schází společenská i politická podpora. „Největší bariéra je v hlavách lidí. Je to o tom, jakým způsobem se o větrné energii mluví a jaká témata jsou v této souvislosti zdůrazňována. Bývají slyšet hlavně negativa. Úplně vymizela ta okolnost, že větrné elektrárny jsou jedním z nejčistších zdrojů elektrické energie,“ komentuje odborník.

V zahraničí je často diskutovaným problémem větrných elektráren ohrožení ptáků a netopýrů. V místech, kde se potenciálně ohrožená zvířata vyskytují, se ale stavba elektráren nepovoluje, případně jsou v kritickém období nařízena omezení provozu, třeba v noci kvůli netopýrům, dodává Hanslian.

Co brání dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie v Česku? Kde všude by mohly větrné elektrárny stát? Odpoví reportáž Štěpána Sedláčka.

autoři: Štěpán Sedláček , Zuzana Marková
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.