Průmyslová historie textilní výroby je součástí brněnského DNA. Dočká se vlastního muzea?

26. listopad 2020

Projekt Brno Industrial představila ředitelka TIC Brno Jana Janulíková. Zákoutími moravského Manchesteru nás provedli kurátorka Petra Mertová a průvodce Martin Koplík.

V brněnském Turistickém a informačním centru (TIC Brno) dlouhodobě sledují komplexnější témata, která pomáhají návštěvníkům objevovat nevšední rozměr města. Cílem projektu Brno Industrial, který se rozběhl v roce 2020 je předat informace, příběhy a v novém kontextu lidem zprostředkovat zážitky z vybraných lokalit i objektů. Součástí programu jsou komentované prohlídky s průvodci pěšky nebo šalinou a přednášky vznikající ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně. Jakmile to situace dovolí, projekt se rozběhne v plné šíři.

Brno si zaslouží stálou připomínku textilní historie

K tématu moravského Manchesteru se vrací brněnské kulturní instituce opakovaně. Zároveň ale v moravské metropoli nenajdeme žádnou stálou tematickou expozici, památník nebo muzeum, které by toto téma pokrývalo. Město je přitom doslova protkané odkazy na fenomenální epochu textilek, která jej proměnila z města středověkého rázu do podoby moderního velkoměsta. Podporu zviditelňování tohoto tématu a jeho zpřítomnění v prostoru města vnímá ředitelka TIC Brno, Jana Janulíková, jako nejvyšší metu v rozvíjení historického odkazu a rozhodně se jí nevzdává: „Existují pamětníci, publikace, ale chtělo by to vše dostat na jedno místo.“ Inspiraci je možné hledat například v Industriálním muzeu v Gentu, které sídlí v budově bývalé textilky nebo třeba v manchesterském Muzeu vědy a průmyslu.

Poselství 19. i 20. století

Když mluvíme o etapě takzvaného moravského Manchesteru, odrážíme se od data 1764, kdy byla založena první textilní manufaktura – známá jako Köffillerova manufaktura. „Boom textilního průmyslu stojí na zkušenostech, které načerpali první zaměstnanci Köffillerovy manufaktury. Právě oni se později stali majiteli továren,“ vysvětlila v ArtCafé kurátorka Technického muzea v Brně, Petra Mertová.

Když Mertová mluví o období textilního rozmachu Brna, vyzdvihuje význam příběhů rodin podnikatelů i dělníků, kteří začali do Brna ve velkých počtech přesidlovat s vidinou nového živobytí. Mertová upozornila také na to, že přítomnost továren a poptávka po kvalifikovaných pracovnících ovlivnily i vzdělanostní potenciál města: „Díky tomu, že byl ve městě dominantní textilní průmysl, prošla většina obyvatel vzděláním ve středních textilních školách.“ Industrializace město hluboce ovlivnila, změnila sociální klima společnosti i demografickou strukturu lokality.

Touha uspět i progresivnost a blízkost Vídně byly výrazným katalyzátorem textilního boomu v Brně.
Petra Mertová

Nejvyšší koncentrace budov spojených s textilní historií představují dvě oblasti: ulice Cejl, Hybešova a Václavská na Starém Brně. „Málokterá z budov je ale památkově chráněna, a tak většinou chátrají. Konverze velkých komplexů jsou nákladné. Výjimkou jsou paláce, které si stavitelé v éře před módou vil stavěli jako součást továrních komplexů,“ přiblížil současný stav budov brněnský průvodce Martin Koplík, který provází právě po stopách průmyslové aristokracie a méně známých palácích – jako je například Bochnerův nebo Schoellerův palác.

Továrna Br. Schoellerů na Cejlu

Přetrhla se po válce nit?

Tugendhatovi, Löw-Beerovi, Furhmannovi nebo Offermannovi – to jsou významná jména rodin textilních podnikatelů, kteří své kariéry i životy spojili právě s Brnem. Většina z nich byla židovsko-německého původu. Po druhé světové válce zůstali v zahraničí, nebo tragicky zahynuli v koncentračních táborech. Know-how ale zůstalo díky jejich zaměstnancům v Brně. Správu továren tehdy převzali vedoucí zaměstnanci a některým podnikům se velmi dobře dařilo.

Továrna fa Auspitz und Enkel na Václavské ulici v Brně

Po znárodnění v únoru 1948 se továrny staly součástí Moravskoslezských vlnařských závodů, což byl národní podnik sdružující desítky závodů. Tak v Brně vznikla Mosilana a Vlněna, které přečkaly až do 90. let. „Tyto podniky byly úspěšné a specializovaly se na export,“ popsala poválečný vývoj textilek Petra Mertová. V současné době funguje v Brně jen jeden textilní provoz, Nová Mosilana, vlastněná globálním koncernem, a soustředí se výhradně na export.

Vlněna – tkalcovna, 80. léta

Doporučení průvodce
Průvodce Martin Koplík doporučuje procházku areálem bývalé Mosilany v Křenové ulici. Tímto poměrně zachovalým komplexem textilního průmyslu protéká svitavský náhon, který tvoří zelenou osu lokality, najdete tam několikapatrové přádelny nebo zbytky barvíren.

Jaké příběhy nese epocha brněnského textilního rozmachu? A slušel by Brnu pomník nebo samostatné muzeum, které by zrcadlilo industriální historii města? Má dnešní Brno potenciál rozvíjet textilní odkaz? O tom všem se dozvíte z ArtCafé věnovanému moravskému Manchesteru a projektu Brno Industrial.

V rámci projektu Brno Industrial probíhá sbírka příběhů lidí, kteří textilní průmysl v Brně ještě pamatují. Pokud i vy takový máte, obraťte se na Petru Mertovou z Technického muzea v Brně.

Pořad připravila: Jitka Kostelníková 
Hudbu vybrala: Veronika Lucassen
Spustit audio

Související