Ubytovací vozy na rozchodu 750 mm

Při čtení o Hajvoronské (rusky Gajvoronské) dráze (Ukrajina) mě zaujala letmá zmínka o úzkorozchodných lehátkových vozech a ještě více mě překvapilo zjištění, že úzkorozchodné „plackarty“ se v dnešním Rusku vyrábí stále. V tomto článku tak nahlédneme do této poněkud exotické oblasti a představíme si základní typy vozů. Článek si v žádném případě nenárokuje úplnost dané problematiky a budu rád v diskusi za každé doplnění.

Vagony PAFAWAG

Po druhé světové válce byly v polské vagonce PAFAWAG ve Wroclawi vyvinuty úzkorozchodné vozy typu 1Aw s celokovovou skříní. Navrženy byly ve Świdnici, výroba se pak přenesla do Wroclawi. První vozy zavítaly v roce 1957 do Estonska a následně se v letech 1957-1960 rozběhla sériová výroba. Po verzi 1Aw následovaly zdokonalené 2Aw a 2Aw. Kromě exportu do SSSR část produkce našla také uplatnění na polských úzkorozchodných tratích.

Aluksne: osobní vůz Pafawag stojí osamocen v kolejišti během přepřahu lokomotivy, 17.8.2010 © Jan Přikryl

Ocelová skříň vozu byla hladká bez zvlnění a představky uzavřené. Na obou koncích byly instalovány přechodové dveře. Velkoprostorový interiér disponoval 38 dřevěnými sedadly převážně v uspořádání 2+1. Některé vozy obdržely sedadla s koženým čalouněním a označily se jako „mjagkij“. Na jednom představku byl vchod na WC, z druhého představku se vcházelo do kotelny s kotlem na tuhá paliva (vytápění mělo formu vodního okruhu). Žárovkové osvětlení bylo napájeno z generátoru v podvozku, při odstavení nebo rychlosti menší než 12 km/h z baterie.

Interiér PAFAWAGu typu plackartnyj, 27.5.2003 © Paul Engelbert; dostupné z: https://narrow.parovoz.com/images/gaivoron/interieurPafawag.jpg

Typ 3Aw se vyznačoval zejména novými podvozky typu Bullman s valivými ložisky. Na vozech z PAFAWAGu byl vůbec nejvíce oceňován klidný chod bez velkého kymácení a otřesů a vagony se staly velmi oblíbené, zejména na Ukrajině se s nimi můžete potkat dodnes. Problematická byla značná délka, což způsobovalo problémy v obloucích o malém poloměru, a netěsnost oken, kdy do skříně zatékalo, následkem čehož korodovala. Celkem bylo dodáno asi 500-560 kusů typu 2Aw a 3Aw. Základní technické údaje u typu 1Aw:

Délka přes nárazníky 15260 mm (u 3Aw 15040 mm)

Šířka 2260 mm

Výška 3040 mm

Rozvor: 10400 mm

Hmotnost: 15 t (u 3Aw 16,9 t)

Interiér zcela zaplněného PAFAWAGu typu plackartnyj © dostupné z: https://transphoto2007.livejournal.com/9962.html

Na úzkorozchodné síti vycházející z Hajvoronu do Rudnycje (původně až do Kamenky Dnestrovské v dnešním Moldavsku) a z Hajvoronu do Pidhorodné činila jízdní doba vlaků 10-12 hodin. Proto bylo rozhodnuto o přestavbě části vozů vyrobených v PAFAWAGu (pravděpodobně ze všech verzí – 1Aw, 2Aw, 3Aw) na lehátkovou úpravu, tj. v ruštině „plackartnyj“. V tak malém voze nebylo možné umístit lehátka napříč, takže se nachází podél bočnice v počtu 20, vždy dvě nad sebou. Lehátka nijak nelícují s meziokenními sloupky. Dle dochovaných fotografií měly některé vozy na jedné straně pouze jednu řadu lehátek bez druhého patra, kapacita pak činila asi 15 lehátek.

Půdorys vozu typu plackartnyj: 1 – umyvadlo, 2 – toaletní mísa, 3 – elektrický rozvaděč, 4 – vytápěcí kotel, 5 – úschovna paliva © http://www.dzd-ussr.ru/ps/pafawag/index.html

Část vozů byla dokonce přestavěna do podoby lůžkových kupé, v ruštině „kupejnyj“. Aby se vystačilo s malou šířkou skříně, byla lůžka zešikmena a vůz získal zajímavé uspořádání o celkem 16 místech. Jelikož se lůžka vyznačovala malou šířkou, menší než u lehátek, nezískaly si příliš oblibu.

Půdorys vozu typu kupejnyj: 1 – umyvadlo, 2 – toaletní mísa, 3 – elektrický rozvaděč, 4 – vytápěcí kotel, 5 – úschovna paliva © http://www.dzd-ussr.ru/ps/pafawag/index.html

Všechny tyto úpravy s největší pravděpodobností proběhly přímo v některé ze sovětských dílen (asi v Hajvoronu), nepodařilo se mi dohledat, že by byly takto dodány již z výroby. V novém tisíciletí byly hajvoronské "pafawagy" přestavěny navrácením sedadel.

Vůz typu VP-750

V Rusku existuje řada úzkokolejných systémů na rozchodu 750 mm a některé dosahují značné délky. Tou nejdelší je Alapajevská úzkorozchodná železnice ve Sverdlovské oblasti, ca 100 km severovýchodně od Jekatěrinburgu. I po redukcích trať Alapajevsk-2 – Kalač dosahuje délky 250 km.

Vůz typu VP-750 © Kambarskij mašinostroitel’nyj zavod

Kambarskij mašinostroitel’nyj zavod nabízí úzkokolejné vagony typu VP-750 v nejrůznějších úpravách, jako např. lékařský, jídelní, pro odpočinek personálu, a také ve formě velkoprostorového lehátka, tj. plackartnyj, s počtem 16 lehátek. Vozy typu VP-750 se vyrábí od roku 2007 a navazují na dřívější typ PV40. Mají i oddíl pro průvodčího vybavený vysílačkou.

Interiér vozu typu VP-750 provedení plackartnyj © Kambarskij mašinostroitel’nyj zavod

Základní technické údaje:

Váha: ca 12,5 t

Délka vč. spřáhla: 11110 mm

Délka rámu: 10200 mm

Šířka: 2300 mm

V nabídce je i vůz kupejnyj, ale pravděpodobně existuje pouze jako projekt.

Interiér vozu typu VP-750 provedení plackartnyj © Kambarskij mašinostroitel’nyj zavod

Jediný pár vlaků jedoucí vybrané dny vyjíždí z Alapajevska v 19:30 a do cílového Sankina dorazí v 1:00 hod, odkud odjíždí zpět v 1:10. V Sankinu navazuje vlak z Kalače.

Interiér vozu typu VP-750 provedení plackartnyj © Kambarskij mašinostroitel’nyj zavod

Typ VP-750 však není prvním úzkorozchodným lehátkem, který se v Alapajevsku objevil. Vozy tohoto uspořádání se na dráze objevily již mnohem dříve, ale nepodařilo se mi dohledat, konkrétně jakého typu. Nejspíše se jednalo o odvozeninu z typu PV40 či PV 51 z Děmichovského závodu.

Interiér stršího lehátkového vozu užívaného v Alapajevsku, 15.05.2015 © Aleksej Bulatov, Komsomol‘skaja pravda; dostupné z: http://kpmedia.ru/catalog/?SECTION_ID=6178&ELEMENT_ID=1715994

Doporučené odkazy

• stránky o vozech PAFAWAG 2Aw a 3Aw:http://www.dzd-ussr.ru/ps/pafawag/index.html
• stránky o vozech PAFAWAG 3Aw: http://enkol.pl/3Aw
• stránky o pionýských drahách v Rusku: https://www.k-report.net/clanky/za-pionyrskymi-drahami-do-ruska/
• článek o tratích v Hajvoronu: https://traffic.od.ua/blogs/antonlyagushkin/1217387
• ruská Wikipedie o vozech PAFAWAG: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D0%B0%D0%B3%D0%BE%D0%BD_Pafawag
• stránky Kambarského závodu:http://zavod-kmz.ru/page4017133.html
• cestopis z Alapajevské úzkorozchodné dráhy: https://varandej.livejournal.com/820709.html
• Alapajevská úzkokolejka na Wikipedii: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%BB%D0%B0%D0%BF%D0%B0%D0%B5%D0%B2%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D1%83%D0%B7%D0%BA%D0%BE%D0%BA%D0%BE%D0%BB%D0%B5%D0%B9%D0%BD%D0%B0%D1%8F_%D0%B6%D0%B5%D0%BB%D0%B5%D0%B7%D0%BD%D0%B0%D1%8F_%D0%B4%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B3%D0%B0
• HOFFMAN, Petr a Andrej HOFFMAN. Aktuálně z Gajvoronu. Dráha. Praha: Nadatur, 2010, 16(7), s. 38-41. ISSN 1211-1260.
• Video o Alapajevské úzkokolejce (od 13. minuty, včetně interiéru plackarty): https://www.youtube.com/watch?v=I2VWcR3PoX0&t=818s

Úvodní snímek: Irkutská dětská železnice, stanice Junost', vůz výrobce PAFAWAG, 11.8.2019 © Jiří Mazal