„V karanténě bylo kolem dvaceti klientů a také jeden zaměstnanec,“ uvádí Rostislav Domorák, ředitel ústecké oblastní charity, která azylový dům provozuje.
Ne každý klient ovšem vzal opatření za své. Dva lidé ještě před otestováním utekli, protože se jim nelíbilo, že pozitivně testovaní museli být podle nařízení hygienické stanice v izolaci.
„Nahlásili jsme je na hygienickou stanici a na policii, nevěděli jsme, jestli nejsou pozitivní,“ vysvětluje Domorák.
Policie oba utečence našla, vrátila do azylového domu, ale utekli znovu.
„Jsou zařazení do policejní databáze hledaných osob, ale my nejsme vězení, nemůžeme je u nás držet násilím. Je to na jejich odpovědnosti,“ konstatuje ředitel.
Pro lidi bez domova, kteří mají lehký průběh nákazy nebo jim byla nařízena karanténa, funguje zařízení v Hliňanech na Ústecku. Pojme až padesát nemocných či v karanténě a zřizuje ho Ústecký kraj.
I když jsou tady připraveni přijmout klienty sedm dní v týdnu v kteroukoli dobu, postarali se zatím pouze o jednu ženu v nařízené karanténě.
Jestli bezdomovci využijí pomoci obou zařízení, není podle Domoráka jasné. „Zájem bude asi menší než normálně. Klienti říkají, že se bojí jít někam, kde byla nákaza koronavirem,“ přibližuje Domorák.
„Tvrdí, že když jsou venku, je podle nich menší pravděpodobnost, že se nakazí,“ tlumočí názory lidí bez domova. Zatím prý ale žádný hromadný odliv klientů z azylového domu nenastal.
