Ačkoliv už první koncept technicko-ekonomické studie tunelového řešení naznačil, že je ekonomicky neefektivní, protože má stát více než 3,5 miliardy korun, město a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál společně hledají řešení, která by projekt pomohla prosadit u centrální komise ministerstva dopravy.
„Na základě výsledků dopravního modelu jsme upravili řešení mimoúrovňové křižovatky u lázní Kyselka tak, aby tunel využívala i doprava přijíždějící do Bíliny po silnici II/257 od Loun,“ sdělil Michal Vrabec z generálního ředitelství ŘSD na nedávném setkání se zástupci města Bíliny.
„Tím se předpokládaná intenzita dopravy v tunelu zvýšila z 13 tisíc vozidel denně na přibližně 18 tisíc. Ani tak se ale zřejmě nedostaneme na úroveň, kdy by stavba ekonomicky vyšla,“ doplnil Vrabec.
Navrhované řešení stavby, jež počítá s vedením silnice I/13 v tunelu pod částí Bíliny, je nejspíše poslední možností, jak odstranit „úzké hrdlo“ na čtyřproudové silnici mezi Teplicemi a Mostem a jak pomoci přetížené dopravní situaci v Bílině, která zde panuje déle než 30 let.
Centrální komise ministerstva dopravy bude o osudu stavby rozhodovat v listopadu. Problémem je však velká finanční náročnost tunelového řešení, a tak musí ŘSD společně s městem předložit co nejvíce pádných argumentů, proč by k výstavbě tunelu pod Bílinou mělo dojít.
„Jsme připraveni aktuální tunelovou variantu prosadit. Důvodů je celá řada, ať už se jedná o kvalitu ovzduší, hlukovou zátěž, ochranu historického centra města, nebo i řeky Bíliny, která má v budoucnu zásobovat jezera vzniklá na místech vytěžených lomů, jež by měly sloužit po výstavbě vodních elektráren jako energetický zdroj,“ vyjmenovala starostka Bíliny Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO) na webu města několik stěžejních argumentů.
Příprava tunelové varianty mezitím dál pokračuje. V rámci požadavků vyplývajících z dokumentace vlivu stavby na životní prostředí ŘSD momentálně provádí průzkum dopadů stavby na krajinný ráz nebo migrační studii.
