Jaroslav Sojka: V předvečer 400. výročí bitvy na Bílé hoře

15.10.2020 9:04

Historik umění Jaroslav Sojka přináší v textu pro ParlamentníListy.cz méně známá fakta související s děním na Pražském hradě v předvečer vypuknutí bělohorské bitvy.

Jaroslav Sojka: V předvečer 400. výročí bitvy na Bílé hoře
Foto: archiv redakce
Popisek: Bitva na Bílé hoře

Na stavovské povstání a bělohorskou bitvu, které poznamenaly naše dějiny, lze nahlížet různě. Neotevírám Pandořinu skříňku otázky vítězství katolické ligy nad protestanty, císařského vojska nad stavovským nebo příliv cizí šlechty a odliv evangelíků. Toto vše ponechávám vojenským historikům, historikům a teologům. Mě zajímají umělecké sbírky na Pražském hradě v zrcadle neklidných časů.

Český král a císař Rudolf II. žil jen pro umění. Jako politik v závěru života zcela zklamal všechny strany (zemské stavy, protestanty i katolíky). Vpád Pasovských vojsk dovršil jeho osobní pád. Domácí vězení bylo epilogem jeho vlády. V povědomí lidí zůstává především jako vášnivý shromažďovatel a podporovatel umění a kuriozit do posledních chvílí života. Umělecké sbírky na Pražském hradě díky němu snesly srovnání s papežskými a zastiňovaly poklady shromážděné na královských a velkovévodských dvorech. Praha navenek zářila a spalovala, uvnitř ale doutnala sílícími náboženskými spory. Nabízí se paralela k době Karla IV. a jeho syna Václava IV… 

Rudolfovým nástupcem se stal jeho bezdětný bratr Matyáš, sídlící v Linci. Na svého předchůdce navázal vnějšími úpravami Hradu. Nejvíce o tom svědčí brána, které říkáme Matyášova, ale která byla postavena za Rudolfa II. Matyáš aktualizoval její výzdobu štukovým polem se svým pozlaceným, v záři zapadajícího slunce doslova nepřehlédnutelným, jménem. Když jednou bylo na bráně lešení, měl jsem možnost prohlédnout si z blízka kvalitu rudolfínské kamenické práce kontrastující se zavalitostí raně barokní štukatury. Ale co mne nejvíce zaujalo, byly četné stopy původní barevnosti brány a to, že všechny znaky v kladí pod římsou jsou dodatečně vsazené. Napadlo mne, jak reliéfy metop s alegoriemi vlády umění byly nahrazené bezduchou heraldickou sebeprezentací. 

Vypráví se, jak se Matyáš po smrti Rudolfa nechal na několik dní zavřít do sbírek kunstkomory a galerie. Narychlo pořídil inventáře a byl jeden z prvních, kteří z původně nedělitelných sbírek začali odvážet umění do Vídně. V tom pokračoval i jeho synovec Ferdinand Štýrský. 

Defenestrací, čili vyhozením z okna České dvorské kanceláře v Ludvíkově křídle, převzaly vládu protestantské stavy; začalo stavovské povstání a 30. letá válka. Její první část se nazývá Česká válka. 

Na válku všichni potřebovali peníze. Proto na Českém sněmu Václav Vilém z Roupova navrhl, aby se zpeněžily císařské sbírky. Mělo se rozhodnout, co se prodá a co zůstane pro „kratochvíli a obveselení“ budoucího krále. Drahocenné dary, stolní náčiní, psací potřeby, hodinky, erotické obrazy měly být snesené na jedno místo a ohodnocené, protože zlato, stříbro a statky lze kdykoliv získat, ale svoboda, čest a ztracený život se znovu nezískají

Direktoři, vůdci stavovského povstání, pověřili Václava Berku a jiné české pány aby provedli inventuru a předměty ocenili za účelem získat peníze na žold. Další předměty začaly být rozdávány jako „politické úplatky“. Například krásnými tureckými sedly, šavlemi a jinými zbraněmi obdaroval hrabě Matyáš Thurn sedmihradského knížete Bethlena Gábora, vůdce uherských vojsk. 

Tak v předvečer bitvy na Bílé hoře nastal soumrak sbírek Pražského hradu. Chladný přístup k umění jen potvrdil dlouhodobou propast mezi Rudolfem a Českými stavy. Pražský hrad ztrácel na lesku, slávě a bohatství. Není se co divit, vždyť za války mlčí múzy. Ale těžké časy měly teprve přijít: pálení obrazů, náhlé evakuace, švédské rabování a výprodeje pod cenou…   

PhDr. Jaroslav Sojka, Ph.D., historik umění

Celkový pohled na Matyášovu bránu na Pražském hradě. Foto: J. Sojka

Detail Matyášovy brány ukazující vložení znakové výzdoby. Foto: J. Sojka

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Ing. Petr Bendl byl položen dotaz

Pomoc zemědělcům

Dobrý den, jste pro pomoc zemědělcům kvůli nepřízni počasí? Já to narovinu nechápu. Proč se pořád zemědělci tak podporují? Netvrdím, že to mají lehké, ale kdo to má dnes snadné? A podporují se snad jiná odvětví, protože se jim nedaří? Neměli by se zemědělci na takovou situaci připravit a třeba nějak...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivan David: Cestou ke zlepšení

11:34 Ivan David: Cestou ke zlepšení

Vlastenectví pěstuje to, co je určitým lidem vlastní: Vlastní bývají příbuzenské vazby. Národy mívaj…