Rozšiřování EU: Investiční plány, reformy a volby

I když se na květnovém „rozšiřovacím summitu“ EU jaksi zapomnělo na téma rozšíření, západní Balkán zůstává mezi bruselskými prioritami. Na podzim možná dokonce dojde k překročení jednoho nebo dvou zásadních milníků.

Evropská komise, vybavena zbrusu novou metodologií pro přijímání nových členů, má na podzim zveřejnit mnohokrát odložený „rozšiřovací balík“. Ten zanalyzuje celý proces a bude obsahovat detailní zprávy o pokroku všech kandidátských i potenciálně kandidátských zemí.

Unijní exekutiva zároveň představí investiční program pro západní Balkán, původně naplánovaný na květen, který se má soustředit na energetiku, dopravu, zelenou a digitální agendu, a má za cíl zastavit odliv mozků a co nejvíce region přiblížit k unijní ekonomice.

Západní Balkán potřebuje vědět, že je pro EU prioritou

V poslední době se zdá, že Evropská unie po několika letech váhání opět začíná přistupovat k západnímu Balkánu jednotně a uvědomuje si jeho důležitost. K dalšímu posunu by mohlo dojít na videokonferenci příští týden, která nahradí očekávaný summit v Záhřebu.

Komise bude mít v rozpočtu menší manévrovací prostor, a to proto, že Rada zatrhla navrhované navýšení financí pro tzv. Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) o 10,5 miliardy euro. Konečný objem nástroje má být 70,8 miliardy euro.

Optimisté však poukazují na to, že evropští lídři v rámci nového sedmiletého rozpočtu zároveň souhlasili s obálkou v hodnotě 12,6 miliardy euro pro předvstupní pomoc. Tu však ještě musí schválit europoslanci.

Volby v Severní Makedonii, na kterých podle mnohých záviselo budoucí tempo přibližování země k EU, skončily dalším vítězstvím pro lídra sociálních demokratů Zorana Zaeva. Staronový premiér dokázal dotáhnout do úspěšného konce dlouhotrvající spor s Řeckem o název země, čímž pro svůj stát otevřel dveře do EU.

Nová koaliční dohoda se stranou reprezentující albánskou etnickou minoritu naznačuje, že Severní Makedonie by mohla přístupové rozhovory oficiálně začít ještě v průběhu německého předsednictví EU do konce tohoto roku. Riziko překážky představuje Bulharsko a jeho kritika toho, že některé makedonské kruhy „falsifikují“ společnou historii.

Albánie a Severní Makedonie jsou zase o krok blíž k EU. Země EU podpořily zahájení přístupových jednání

Státy Evropské unie se dnes shodly na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Po videokonferenci unijních ministrů pro evropské záležitosti to na twitteru uvedl německý ministr Michael Roth.

I když zelenou pro zahájení rozšiřovacího procesu dostala i Albánie, čeká ji ještě splnění dalších podmínek, než se může ke svému východnímu sousedovi přidat.

EU ocenila Albánii za volební reformy, které byly jednou z předvstupních podmínek, daleko méně se jí však líbily ústavní změny prosazené vládnoucími socialisty a opozicí označené za politicky motivované. Patrně tak dojde k dalšímu odložení začátku přístupových rozhovorů.

Černá Hora se mezitím přiblížila vstupu do Unie v létě, když došlo k otevření poslední kapitoly v rámci implementace unijních politik – hospodářské soutěže. Dlouhá cesta je však stále daleko od cíle, protože z 35 kapitol jsou zatím provizorně uzavřeny pouze tři.

Včerejší (30. srpna) kontroverzní parlamentní volby a nekončící obavy o princip právního státu možná ještě zpomalí černohorský přístupový proces.

Po obnovení dialogu mezi Srbskem a Kosovem teď v létě se objevují pozitivní signály, že se Bělehrad a Priština letos blíží podepsání právně závazné dohody o normalizaci vzájemných vztahů. Na této klikaté cestě však nikdy není nic jisté.

Čech Tomáš Szunyog nastoupí do pozice velvyslance EU v Kosovu

Rada EU dnes jmenovala českého diplomata Tomáše Szunyoga do pozice velvyslance EU v Kosovu. Stal se tak čtvrtým Čechem na pozici velvyslance Evropské služby pro vnější činnost. Szunyog do funkce nastoupí od září.

EU se dosud k Černé Hoře a Srbsku chovala stejně, jako k „favoritům“ rozšiřovacího procesu, i když Černá Hora evidentně pokročila dále. Teprve se uvidí, jestli Černohorcům bude umožněno postupovat rychleji a samostatně, nebo budou muset počkat, až je Srbové doženou.

Východní partnerství

Co se týká východu Evropy, všechny oči nyní sledují Bělorusko – „problémové dítě“ evropské sousedské politiky – a nejskloňovanějším slovem jsou „sankce“.

Ministři zahraničí EU se shodli na podobě sankcí proti Bělorusku, Lukašenko pohrozil odvetou

Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie se na dvoudenním neformálním zasedání v Berlíně shodli na podobě sankčního seznamu, kterým potrestají osoby odpovědné za volební podvody a následné represe v Bělorusku. Novinářům to dnes po skončení jednání řekl šéf české diplomacie Tomáš Petříček, který uvedl, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko prozatím na seznamu není.

I když v červnu proběhl neformální summit hlav států a představitelů unijních institucí, a EU přislíbila větší pozornost zemím na východě, žádný větší pokrok se na jih od Minsku nechystá.

Pokud jde o Zakavkazsko, v Gruzii se po dohodě na volební reformě chystají vypjaté kampaně před říjnovými parlamentními volbami. Po červencových sporech mezi tradičními rivaly Ázerbájdžánem a Arménií se situace zdá se uklidnila.

Blíže unijním hranicím, na Ukrajině, se očekává, že křehký klid zbraní pravděpodobně vydrží, a Němci se budou snažit uspořádat nové kolo vyjednávání v tzv. normandském formátu. Německo, Francie, Ukrajina a Rusko mají možná už na konci září projednat implementaci Minských dohod. Poslední slovo však bude mít Kreml.

Východní partnerství se po roce 2020 zaměří na obchod, klima či digitální transformaci

Spolupráce EU s šesticí zemí Východního partnerství dostane po roce 2020 novou tvář. Mezi priority budou patřit inovace, modernizace hospodářství s ohledem na klima, podpora malých a středních podniků či lidská práva. Komise nezapomíná ani na důsledky boje s pandemií.

Kyjev doufá, že se na summitu EU-Ukrajina 1. října podaří doladit a podepsat dohodu o společném leteckém prostoru, která by liberalizovala přístup na společný trh a zavedla společná pravidla.

Evropská komise bude pravděpodobně velice pozorně sledovat politický vývoj na Ukrajině, protože se do Bruselu stále dostávají zprávy o pochybných výměnách na vysokých postech, politicky motivovaných perzekucích, obvinění ze systematického politického tlaku na nezávislé instituce a o ohrožení mediální svobody.

Na podzim má Mezinárodní měnový fond (IMF) zveřejnit zhodnocení své spolupráce s Ukrajinou, na což bude Komise netrpělivě čekat.

Vztahy s Moldávií zůstávají na druhé koleji, protože zemi nyní vládne proruský kabinet.

Budoucnost Východního partnerství do roku 2030? Možná temná, pokud EU nezmění svůj přístup

Jak bude Evropská unie v následující dekádě přistupovat k zemím Východního partnerství? Asociace pro mezinárodní otázky a Visegrad Insight popisují možné scénáře.