Race Across France je non-stop ultracyklistický závod, který závodníky vede po trase, která mapuje významné okamžiky francouzské historie. Její začátek je v Provence v Mandelieu-La Napoule a končí na pláži Le Touquet Paris Plage. Nejvyšším vrcholem trasy je alpské sedlo v nadmořské výšce 2764 m. Účasníci si mohou vybrat ze čtyř vzdáleností. Michal Láník se pustil do té nejdelší 2.600 km dlouhé.

Závod odstartoval 14. srpna 2020. Limit na dokončení závodu, jehož trasa vede dále napříč celou Francií od Středozemního moře, přes Alpy až na pobřeží Atlantiku, byl jedenáct dnů. Michal Láník trasu zvládl ujet za 6 dní, 2 hodiny a 31 minut. Nejrychlejší jezdec, francouzský profesionální cyklista Jean-Luc Perez, závod zdolal za necelých pět dnů.  

Během závodu se třiačtyřicetiletý Michal Láník potýkal s únavou, ale i zdravotními problémy. „Spal jsem v průměru 2 až 3 hodiny denně. Kromě toho mě potkaly i střevní obtíže, bolest kolene a chodidel otlačených od pedálů. Nicméně i tohle jsem s pomocí mého doprovodného týmu překonal,“ popisuje Láník. Na trase závodu ho směla doprovázet čtyřčlenná asistenční posádka, která se starala o potřeby závodníka. Denně Michal Láník ujel v průměru 400 až 500 kilometrů. Nejnáročnější byly podle něj především noci, kdy na trase nepotkal jediného člověka, jen tmavé vesnice.

Během závodu museli účastníci překonat téměř čtyřicetikilometrové převýšení především při přejezdu přes Alpy. „Alpy miluji, a tak to byla pro mě výzva. Myslím, že jsem je přejel se ctí, i když byly i okamžiky na konci dne, kde jsem šlapal do pedálů rychlostí, za kterou bych se za normálních okolností styděl,“ vzpomíná Láník, který pracuje jako ředitel Domu dětí a mládeže ve Valašských Kloboukách a cyklistika je jeho velkým koníčkem.

Předpokládáme, že při těchto extrémních délkách nebývá hlavní potíž tělo, ale hlava. Byly chvíle, kdy si Michal nadával, že se do toho vůbec dal? „Tohle si nesmíte připouštět. Jakmile začnete řešit psychiku, tak to odnese tělo. Když je krize, prostě musíte jet dál. Ono to přejde. To je stejné, jako když se vám ráno nechce. Pokud si to připustíte, tak ani tělo nefunguje dobře.“

Náročné to určitě je přes tělo, hlavu, organizaci, ale i peníze? „Bez sponzorů bych to nezvládl, ale je to hodně o známostech, já nejsem celebrita, které by někdo peníze nabízel. A veškeré náklady sponzoři nepokryjí. Potřebujete doprovod, dvě kola, zplatit startovné atd. Za podporu jsem vděčný.“

Kolik vůbec Michal najede za rok? „Computer jsem zahodil, nechci se stresovat, zda a kolik jsem najel. Odhaduji tak kolem 25 tisíc kilometrů.“ Takže na kole pořád? „Denně.“

Závodit začínal na horských kolech. Vyhrál mistrovství ČR ve 24 hodinovém i 12 hodinovém závodě. V roce 2018 skončil celkově 6. a 1. mezi amatéry v Austrálii na extrémním etapovém závodě Crocodile Trophy. Po tomto závodě přesedlal na silniční kolo a v roce 2019 vybojoval 4. místo na MS v ultramaratonu Glocknerman v Rakousku. Tímto umístěním si vybojoval kvalifikaci na RAAM – Race across America, nejtěžší závod planety napříč USA.

Skvělým výsledkem na francouzském závodě kvalifikaci potvrdil a věří, že i tuto americkou výzvu zdolá. „RAAM je v tuto chvíli sen, velmi nákladná záležitost. Chce to najít silného partnera, zlepšit technické vybavení a důkladně naplánovat samotný průběh závodu. Ale věřím, že se na start postavím,“ uzavírá Michal Láník.