Rypadla, bio víno, rypadla, Ohře. Klimajízda hledala na severu Čech recept na férový odchod od uhlí
Letošní Klimakemp hnutí za klimatickou spravedlnost Limity jsme my se i kvůli koronaviru rozpadl do několika událostí. Ze vzdělávací části Klimakempu se stala letní škola na kolech – Klimajízda. Sedm dní v sedle mezi Sokolovem a Ústím nad Labem znamenalo možnost setkat se s místními a vyslechnout si jejich pohled na plánovaný útlum uhelné energetiky. Po cestě se konaly diskuse, ale došlo i na koupání nebo degustaci v místním vinařství.
Klimajízdu jsem dojel v pravý čas, skupinka vyprahlých cyklistů se zrovna občerstvovala u organického vinaře v obci Vičice a společně diskutovali o budoucnosti regionu. Smyslem Klimajízdy nebyla zážitková agroturistika, setkání s vinařem bylo ale sympatickou vlaštovkou možné proměny krajiny po ukončení uhelné aktivity. Hnutí Limity jsme my svým působením tlačí na uzavření fosilního průmyslu #TEĎ.
Česká republika zatím postupuje podle nedávno schváleného energeticko-klimatického plánu, schází se Uhelná komise vlády a nejpozději do roku 2050 by měla být stejně jako u zbylých členských států Unie ekonomika Česka bezuhlíková. „Teď se i v Uhelné komisi mluví o roce 2030, na kterém se asi můžeme všichni shodnout, problém je ale v tom, že tu není žádná vize, co potom,“ zmiňuje Kateřina Holá z hnutí Limity jsme my projednávaný termín odstavení uhelné energetiky v Česku.
„Energetika to tady táhne už šedesát let. Jako energetici tu nemáme špatné příjmy. V očích zaměstnanců uhelných elektráren a dolů jste ti, kdo jim berou práci,“ oznámila členům klimatického hnutí Marta Ctiborová z Českého odborového svazu energetiků na setkání v Kadani.
Ctiborová zároveň připouští, že svět se mění, a proto se s lidmi, kteří požadují co nejrazantnější odchod od fosilních paliv, setkává. Přináší tak cenný vhled do komunity existenčně na uhlí závislé. Právě zaměstnanců v energetice a běžných lidí se týká požadavek spravedlivé transformace hnutí Limity jsme my. Jde o takový útlum uhlí, který nedopadne nejsilněji na ty nejslabší.
Podobná debata jako v Kadani proběhla v Sokolově, Lounech nebo Ústí nad Labem. Z reakcí místních byla cítit nejistota z budoucnosti. Velká část lidí změnu nechce, problém je i netransparentnost lokálních politiků, jejichž penězovody často vedou k blízkým osobám.
„Brzy mají přijít peníze z Evropské unie na transformaci uhelných regionů, důležité je, aby v tu chvíli měly dotčené kraje a města nějakou vizi, co s těmi penězi dělat,“ mluví Kateřina Holá o zásadním momentu, ve kterém se projeví připravenost jednotlivých obcí uchopit budoucnost regionu po svém. Téma útlumu uhlí v Česku budeme na Radiu Wave v budoucnu dál sledovat.
Jak vidí místní budoucnost uhelných regionů po útlumu uhlí? Proč členové klimatického hnutí jezdili po severních Čechách na kole? Jaký je pohled lidí, kteří v uhelné energetice pracují? Pusťte si celé Podhoubí z Klimajízdy.
Související
-
Žaloba místo žalu. Právo hledá cesty, jak přimět stát k větší klimatické zodpovědnosti
Největší průmysloví producenti emisí za přihlížení státu vypouštějí skleníkové plyny do ovzduší. K soudu proto míří první česká klimatická žaloba na stát.
-
Pro zmírnění klimatické krize je potřeba široké podpory společnosti, shodují se Krajhanzl a Novák
„Lidská schopnost nevnímat realitu a strkat hlavu do písku je obrovská. Celé skupiny lidí budou v popírání klimatu neléčitelné,“ říká ekopsycholog Jan Krajhanzl.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
