Na hry v Moskvě 1980, které kvůli protestu proti sovětské invazi do Afghánistánu vynechaly západní země, Zaremba nepřijížděl jako jeden z hlavních favoritů.

Jeho dosavadním nejlepším výsledkem byla stříbrná medaile z trhu na MS 1979, ve druhé části dvojboje, nadhozu, ale příliš nevynikal.

V Moskvě si v něm však vylepšil osobní maximum o deset kilogramů.

Poté, co československý vzpěrač zvládl úvodní trh, v němž si výkonem 180 kg vypracoval náskok 2,5 kg na největšího konkurenta - domácího Igora Nikitina, exceloval i v nadhozu.

Poradil si s činkou o hmotnosti 205 kg, čímž překonal své dosavadní maximum, vzápětí zvládl i 210 a 215 kg.

Stalo se před lety Historický speciál sportovní redakce iDNES.cz Všechny díly naleznete přehledně ZDE.

Nikitin se pokoušel o 220 kg, ale selhal. 

Zlatou medaili tak oslavoval Zaremba. „Když chcete ve vzpírání uspět, musíte věřit, že činku pokaždé zvednete,“ popisoval svou strategii čerstvý šampion.

A pochvaloval si i cenný skalp, který se mu podařilo získat: „Jsem velice hrdý na to, že jsem právě v Moskvě mohl porazit Igora Nikitina. Ve váze do sto kilo byl pro Sověty bohem.“

Rok po vítězství v Moskvě překonal Zaremba čtyřikrát světový rekord, začalo mu však vypovídat tělo.

Místo přidávání dalších úspěchů jej tak potkal strmý pád.

Potřebuji peníze, medaile je mi nanic

Kvůli zranění lokte Zaremba tři roky nezávodil a když měl vyrazit do Los Angeles 1984 obhajovat svůj olympijský titul, zastavil jej bojkot her ze strany zemí východního bloku.

„Soudruzi nás tam holt nepustili,“ bědoval. „Přitom já tehdy cítil životní formu. Nepochyboval jsem, že tam můžu s velkou pravděpodobností znovu vyhrát.“

V roce 1987 donutily pravidelně se opakující zdravotní trable tehdy třicetiletého vzpěrače ukončit kariéru.

Vrcholový sport jej do běžného života finančně nezajistil, Zaremba tak začal fárat na šachtě, následně zasklíval okna, pracoval v bezpečnostní agentuře a neúspěšně se pokoušel rozjet vlastní podnikání. 

„Myslel jsem, že mě kariéra olympijského vítěze zabezpečí tak, že už manuálně pracovat nebudu muset,“ říkal bývalý vzpěrač, který v roce 2010 zkoušel štěstí i v politice, vstoupil do Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáše Vandase. 

Nikdy mě nechytili, říká k dopingu vzpěrač Ota Zaremba

Ani v této oblasti však neprorazil.

A přestože už nezvedal těžké váhy, bolavých míst neubylo. Zaremba svůj špatný fyzický stav připisoval také užívání anabolických steroidů, k čemuž se po konci kariéry přiznal.

„Doping byl normální, jako když piju čaj. Brali ho všichni,“ netajil se. Na hrách v Moskvě u něj kontroly žádné pochybení nenalezly, protože zakázané látky dvacet dní před začátkem akce vysadil.

Další pohromu znamenala pro Zarembu vážná automobilová nehoda v roce 1996, po níž ve snaze získat finanční prostředky prodal svou zlatou olympijskou medaili.

„Co s ní? Potřebuju peníze, medaile je mi nanic. Vůbec mě to nemrzí. U mě doma ve skříni nemá a neměla cenu,“ prohlásil.

Přesto si na ni dnes jistě vzpomene.