Veronika Dawidowicz
marketing
tel.:+420 567 578 024
mobil:+420 732 506 053
dawidowicz@jihlavske-listy.cz

Proč mají lidé potřebu vědomě ubližovat zvířatům? Jak poznat zvíře, které se otrávilo nebezpečným jedem a kam to hlásit? Téma pro předsedu spolku Prales dětem, Milana Jeglíka.
 

Zabýváte se problémem - trávení zvířat jedem karbofuran. Co to vlastně je a k čemu se používá?
Problematika trávení jedem karbofuranem zde na Vysočině není nic nového. Hovoří se, že již dříve Národní výbory na obcích požadovali po myslivcích a zemědělcích cílené trávení ´škodné´ tímto velmi nebezpečným jedem, tehdy známým pod názvem Furadan. 
Tento jed byl řadu let legálně používán v zemědělství jako insekticid na trávení hmyzu. V roce 2008 bylo ve všech členských zemích EU zakázáno nejen používání jedu karbofuranu, ale i jeho držení. K likvidaci a odevzdání škodlivé látky však nedošlo a trávení pokračovalo i přes fakt, že bylo trestné. 
 

V případě, že někdo karbofuran drží nebo používá k trávení, čeká jej postih?
Pokud někdo toto nařízení porušuje, stává se pachatelem trestného činu, a to mnoha travičům, nedochází. Karbofuran byl zakázán z důvodu své mimořádné nebezpečnosti nejenom pro zvířata, ale také pro člověka. 
Je to dotykový a nervový jed, který způsobuje udušení v silných křečích celého organismu.

Byl už někdo v ČR za podobný čin odsouzen?
Pokud by došlo k dopadení a usvědčení pachatele, hrozí mu i několik let odnětí svobody.
V naší zemi se ale zatím nepodařilo reálně odsoudit jediného traviče. 
Máme zde veliké rezervy ve vyšetřování policie, ale největší oříšek je naše soudnictví, které ještě není morálně připraveno na to, aby tento trestný čin posuzovalo jako společensky nebezpečný. Některé názory v kuloárech hovoří, že až se otráví první dítě, tak se to začne teprve řešit. 

Stalo se už někdy něco podobného?
Mám kamaráda, který se před lety u Nového Rychnova na Pelhřimovsku s tímto rizikem potkal tváří v tvář. Jeho děti nalezly peří a ptačí křídlo. Začali pera sbírat do indiánské čelenky. 
Vyřítil se na ně myslivec, ať na to nesahají, že to je otrávené. Pravděpodobně se jednalo o samotného pachatele, ale tehdy to nikdo neřešil. Po ostré výměně názorů se rozešli bez dalšího šetření, či ohlášení na policii. 

Proč mají lidé potřebu takto ubližovat němým tvorům?
Na to se velmi těžko odpovídá. Z mého pohledu je to zcela chybějící empatie a cit. Mohlo by se jednat i o určitý druh duševní poruchy, doslova úchylky. Nejsem psycholog, ale řada studií ze světa hovoří o faktu, že například sérioví vrazi začínali svoji temnou cestu právě týráním zvířat. 
Myslím si, že vědomé používání jedů za účelem usmrcování zvířat je jednoznačné týrání. Značnou roli sehrává i odcizení se od přírody a jakýsi pocit nadřazenosti nad jinými živočišnými druhy. 
Můžeme v tom hledat i lidskou omezenost, kdy travič vlastně ani nedomýšlí následky svého jednání a nedochází mu souvislosti jeho činů. Někteří lidé si také stále myslí, že tak bojují proti škodné. Když to smícháme dohromady, tak zde máme nebezpečný vražedný koktejl lidského jednání, které je zákonem kvalifikováno jako trestný čin.

Jaká zvířata jsou nejčastěji trávena a proč?
Tohle je velmi důležitá otázka. Nejčastěji se jedná o malé šelmy a dravé ptáky. Jmenovitě se jedná o lišky, kuny, lasičky, či jezevce, tragicky označovány jako škodná. 
Vědomě tráveny jsou i zákonem chráněné vydry. Přitom všechny tyto malé šelmy jsou v krajině mimořádně důležité a nenahraditelné pro celý ekosystém. Stejně tak je to s krkavcovitými a dravými ptáky, včetně sov. 
Ve velkém nebezpečí jsou také psi a kočky. Smutným zjištěním je, že většina těchto zvířat někomu vadí. Zejména myslivcům, rybářům či farmářům malých hospodářských zvířat. Na listině podezřelých jsou také někteří preparátoři a potom už jedině ´vyšinutci´.

Jak by se dalo trávení zvířat zamezit?
Osobně si myslím, že to není tak složité, jak to vypadá. Kupodivu nesehrává hlavní roli policie, ale aktivní veřejnost. Lidé vůbec netuší, jak je důležitá jejich osobní odvaha a iniciativa na odhalování této společensky nebezpečné trestné činnosti. Obecně se ví, že je travičství na vesnici jakýmsi veřejným tajemstvím. 
Málokdo si chce zadělávat na problémy s některými skupinami spoluobčanů, a tak raději mlčí. Ještě k tomu se málokomu chce komunikovat s policií či úřady. Mnozí z těchto úředníků jsou zároveň propojeni se zájmovými skupinami, které patří mezi podezřelé. To je realita. 

Komunikujete v této záležitosti s nějakými úřady, které by situaci mohly pomoc?
V současné době se nám daří propojovat s několika důležitými úřady, jejichž spolupráce by mohla přinést velký zvrat v této problematice. Jedná se zejména o Prezidium PČR, Krajský odbor životního prostředí v Jihlavě, AOPK v Havlíčkově Brodě, navštívili jsme též ředitele ČIŽP a jsme v úzkém kontaktu s Českou společností ornitologickou, zejména s Klárou Hlubockou, jejich psovodem. Právě tato organizace je hlavním tahounem na poli boje s trávením zvířat. Zatím neúspěšně. 

Jak vy sami chcete situaci změnit?
My se rozhodli, že do toho vstoupíme s našimi projektovými občanskými hlídkami Spravedlnost pro přírodu a pokusíme se úřady nejen propojit, ale hlavně se aktivně podílet na prevenci, šíření osvěty, a především terénní monitorovací a pátrací činnosti. 
Uvidíme, zda budou mít úřady zájem spolupracovat na potlačování tzv. zelené kriminality, zatím to vypadá kladně. Naším cílem je zde vytvořit službu občanům, aby mohli své povědomí o místní travičské scéně sdělovat našim lidem. 
Někteří z nich aspirují na dobrovolné strážce přírody v kraji Vysočina, což by mohlo přinést do naší činnosti pozici veřejného činitele na úseku ochrany přírody. 
Pravomoci s tím spojené by mohly výrazně pomoci při odhalování této závažné trestné činnosti. Prvním krokem bude si mezi lidmi vybudovat důvěru, aby se nám byli ochotni ozvat s žádostí o pomoc či radu.

Jde traviče nějak uhlídat?
Reálně ne. V terénu by museli být stovky či tisíce zaplacených hlídkařů, což není v naší reálné moci. Shromažďují se data o již vykonaných otravách a díky policejnímu prezidiu se konečně začíná i vyšetřovat. 
Naším úkolem tedy je zapojit veřejnost, školit zájemce o spolupráci v občanských hlídkách a především informovat lidi, jak se chovat v případě, že naleznou mrtvé zvíře s podezřením na otravu, či objeví jedovaté návnady. 

Je dobrý nápad kontaktovat například myslivce?
Na to prosím zapomeňme, poněvadž právě někteří myslivci mohou být podezřelí z trávení. Je to smutné, ale nebezpečně reálné. Nejedná se samozřejmě o všechny myslivce, ale spíše o jedince. 
Snažili jsme se vyzvat mysliveckou komunitu ke spolupráci, ale zatím neúspěšně. Spíše jsme terčem verbálních útoků. Možná i touto formou by bylo vhodné je vyzvat. Nebude však jednoduché nalézt vzájemnou důvěru k takové spolupráci. Zatím nás to nutí spíše k obezřetnosti. 

Jak může běžný člověk poznat, že zvíře bylo zabito nebezpečným jedem?
Nejdůležitějším poznávacím znakem je mrtvý hmyz na masité návnadě či na mrtvém zvířeti. Podle toho se pozná otrava karbofuranem. Může se jednat o kousek masa, kusy zvířat, ale i o celá hospodářská zvířata nebo i volně žijící druhy, jako bažanty, srnčí atd. 
Též se jed aplikuje do vajíčka, jehož jedna strana má zalepenou dírku voskem či lepící páskou. Pokud takový nález lidé objeví, měli by nám dát dát vědět a my pak taková zjištění prověříme a předáváme policii. 

Kolik případů travičství mapujete v kraji Vysočina?
V současné době je kraj Vysočina mimořádně v travičském klidu, což je skvělé. V letošním roce máme tři ožehavé regiony. Jedná se o okolí Hrotovic, Jaroměřic nad Rokytnou a u Náměště nad Oslavou. Jedná se o otravy orlů mořských, dokonce o vytrávená hnízda. V jednom případě šlo o nález otrávené lišky a káňat. 
Problematickou oblastí je dlouhodobě okolí obce Ždírec a Jamného na Jihlavsku, kde byli tráveni orli mořští a další dravci, či okolí obce Vepřová na Žďársku, kde naopak byly nálezy otrávených vyder a dalších zvířat. 
Velmi problematickou oblastí s travičskou recidivou je Stařeč a jeho okolí u Třebíče, ale i zde je letos zatím klid. Je nutno upřesnit, že nejhorším obdobím trávení je únor až květen, tedy nejhorší máme letos za sebou. 

Proč je nejhorší toto období?
Je to smutné, či spíše zrůdné, ale největší tlak je na zvířata vyvíjen v období jejich reprodukce. Traviči tak usmrcují celé zvířecí rodiny. V průběhu posledních pěti let jsou známé desítky odhalených případů jen v kraji Vysočina, ale budou to stovky neobjevených trestných činů. 
Letošní klid je nejspíš zapříčiněn několika loňskými odhalenými a mediálně zveřejněnými otravami u Starče či Jamného. Osobně věřím, že během dvou let počet otrav klesne a budeme moci slavit velký společenský a morální úspěch, který je třeba zviditelnit. 
Mým velkým přáním je kraj Vysočina vyčistit od karbofuranu a dalších jedů používaných na trávení zvířat.
 

Diskuze k článku