Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Postupná veřejná proměna Václava Klause byla mým největším zklamáním, říká bývalý politik a dlouholetý tajemník poslaneckého klubu ODS Tomáš Fejfar, který nyní končí ve své funkci.  

Tento měsíc jste oznámil odchod do důchodu. Již jste přesluhoval, přesto, co bylo za vaším rozhodnutím nyní definitivně skončit? 
Je to snadné. Za necelý rok mi bude 70 let, v Poslanecké sněmovně jsem v různých rolích přesně 30 let a 12 let jsem po čtyřnásobném srdečním bypassu. To samo o sobě by jistě jako vysvětlení stačilo. 
Krom toho ale čím dál hůř snáším vysílání vnitřního (televizního) okruhu s Babišem, jeho věrnými komunisty a Okamurou, kteří se z mé televize v kanceláři ozývají čím dál odporněji. Únava je tady a chci si ještě užít trochu zdravého golfu. 

Vzpomenete si ještě někdy na svůj vstup do politiky, na Listopad 89, na dění v OF…?
Vzpomínám často. Zapomínám ale některá jména, mnohé události a podrobnosti. Slévá se mi to do takového příběhu, který patrně s přesným průběhem dění nemá moc společného. Nehrozí alespoň, že by mě popadla touha vše sepisovat. 
Nesouvisle jsem ze sebe cosi soukal jen při několikahodinovém „výslechu“ pro Post Bellum - Paměť národa, který se mnou vedl Adam Drda. Tam to bude uložené a ať si historikové po delší době lámou hlavu nad tím, jak rozdílně jsme mnozí na tu dobu vzpomínali. 

Jaká to byla dle vašeho názoru doba? Dnes se mnohdy mluví o „divokých devadesátých létech“. Jak ji s odstupem času vnímáte vy? 
Začátek byl euforický a skvělý. Později se to začalo trochu komplikovat a dostavila se docela nepříjemná kocovina. 

Po konci mandátu poslance jste se stal tajemníkem poslaneckého klubu ODS a u politiky zůstal. A zůstal jste stále u stejné strany, což se jen tak nevidí. Neodradily vás ani průšvihy některých politiků včetně kauzy Petra Nečase?
Rozdělil bych to na dvě části. V té první jsme byli obětí úspěchu ODS. Nikdo neuhlídal nával členů, pro které se později vžil název „kmotři“. Mnohé z nich jsem nikdy neviděl, protože se drželi stranou poslaneckého klubu, některé jsem jen letmo zahlédl a některých jsem se štítil zblízka. 
Naštěstí bylo poblíž stále spousta dobrých lidí a tento problém se podařilo vyřešit. Bolelo to ale. Teď to na vlastní kůži zažívají v ANO s jejich Brnem a jistě i jinými místy, kde jejich hoši řádí.
Kauza Petra Nečase mě bolí víc. Byli jsme přátelé a jeho postupná proměna byla velké zklamání. Umocněné to bylo partou šílenců, která vše použila jako záminku ke svržení vlády. 

Je podle vás budoucnost v politických stranách, nebo v různých neideologických hnutí typu ANO, Pirátů apod.?  
Jsem přesvědčen, že ve stranách, i když to tak teď moc nevypadá. A to jsem upřímně věřil onomu heslu OF: Strany jsou pro straníky, OF je tu pro všechny! Za těch 30 let jsem musel změnit názor. Už konec OF ukázal, jak naivní jsme byli. 
A dnes? Parta mladých ajťáku pirátů to jistě myslela dobře. Teď jsou tam městští levicoví liberálové, ostře levicoví zelení aktivisté, pragmatičtí držitelé moci i snílkové bez ukotvení. A ANO je politická sekce Agrofertu a jeho majitele Andreje Babiše. 

Kdo z politiků vás za ta léta nejvíc zklamal? 
Samozřejmě V. Klaus. Jeho postupná veřejná proměna byla největším zklamáním. Uvnitř bylo velmi brzy vidět osobnostní rysy, které jeden psycholog mezi námi nazýval „sociální inteligence nula!“ 

A naopak, kdo potěšil? 
Nejvíc mě potěšili někteří lidé, se kterými bych se nikdy normálně nesetkal, nebýt v politice a později u ní. Nedávno jsem si sepsal, kteří lidé prošli za ta léta klubem ODS. Jestli to mám přesně, bylo jich 263. Několik desítek z nich byli lidsky i odborně skvělí a myslím, že jsme byli přáteli. Někteří z těch nejlepších už bohužel zemřeli. 

A podíváme-li se do jiných politických stran? 
I tam byli zajímaví a charakterní lidé a nechtěl bych je všechny vyjmenovávat. Snad jen bývalý předseda bezpečnostního výboru Mirek Šuman z ODA, kterému jsem dělal místopředsedu, se stal postupně mým osobním přítelem. A dávný spolubydlící, nedávno zesnulý Čestmír Hofhanzl, se kterým jsem vedl dlouhé debaty a půtky. 
Často si také vzpomenu na Pavla Nováka z ČSSD, který kdyby vyhrál souboj s M. Zemanem o předsedu ČSSD, mohl tu stranu svou poctivostí dobře řídit a nenechat jí upadnout až do rukou A. Babiše. 

Žil jste v politice nebo s politikou plných 30 let. Obecně se říká, že politika je svinstvo. Je, nebo není? 
Nemusí být. Svinstvo je, když se dostane do područí sviňáků! Je to věčný boj. 

Když se ohlédnete, stálo to za to?
Samozřejmě, že stálo. Teď jde jen o to, aby to obloukem nedoputovalo zpět. A to hrozí. Rusko už si zase brousí drápy a komunisti všech barev se spojují s hnědými všech odrůd a rádi by to tady obrátili. 

Diskuze k článku