Před první sečí jetele vyháněli malá srnčata z jejich úkrytu lidé i psi

  8:42
Porosty jetele, vojtěšky a trávy jsou v jarním období ideálním úkrytem pro srnčata. Matka je do tohoto zázemí odkládá, aby sama zamířila za potravou, a k mláděti se pak pravidelně vrací. Při prvních sečích těchto plodin se však zdánlivě bezpečné plochy stávají pro srnčata pastí. Na Vysočině je zachraňují desítky lidí.

„Zemědělské stroje mají dnes obrovské rozměry. Mládě přikrčené v trávě nemá před sekačkou šanci na útěk. Že došlo k jeho usmrcení, poznáme často tak, že po sklizni srny obcházejí místo s mrtvolkou svého mláděte a marně se ho snaží přivolat. Škody na zvěři bývají veliké,“ vysvětlil dlouholetý žďárský myslivec Oldřich Sedlář.

Ne vždy však musí tyto situace končit tragicky. Například v okolí Hurtovy Lhoty na Havlíčkobrodsku už několik let dobře funguje spolupráce tamních zemědělců a myslivců. Při prvních jarních sečích jetele a mnohdy i luk upozorňují hospodáři myslivecká sdružení na termíny sklizně.

Myslivci s loveckými psy, zemědělci a další dobrovolníci potom před sečí porosty procházejí.

„O víkendu se nás tady sešlo osmnáct, což je hezké číslo. Prošli jsme zhruba třicet hektarů a povedlo se nám vyhnat sedm srnčat. Letos je kvůli počasí první seč o něco později, takže už byla mláďata dost velká na to, aby sama odběhla. V případě potřeby jsou ale i odnášena, samozřejmě v rukavicích, tak, aby na nich neulpěl lidský pach,“ popsala Jana Šimková, agronomka Zemědělské společnosti Vysočina, která v oblasti hospodaří.

Každý rok se takto podaří zkontrolovat kolem sto padesáti hektarů porostů. „Není nám rozhodně jedno, co se se srnčaty stane,“ zdůraznila agronomka.

Lidé nadávají, ale ochotný přijít pomoci je málokdo

Naplánovat záchrannou akci není podle jejích slov tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

„Musíme dát myslivcům dopředu vědět termín, zároveň jsme ale vázáni na počasí, které je mnohdy opravdu nevyzpytatelné. A navíc ne všichni myslivci jsou ochotni do terénu vyrazit, i když musím říci, že spolupráce se sdruženími Krásná Hora a Vršek Šmolovy funguje velmi dobře,“ zmínila Šimková.

Na sociálních sítích vyzvala veřejnost, aby přidala ruku k dílu a vydala se o víkendu do polí na Havlíčkobrodsku pomoci.

„Byly to facebookové skupiny s desítkami tisíc členů. Nepřihlásil se nikdo. Mrzí mě, že dnes v souvislosti se senosečí hodně lidí nadává na zemědělce a dává jim smrt srnčat za vinu. Ale když přijde na věc, málokdo je ochotný se zvednout z gauče a zapojit se,“ dodala agronomka.

Procházení vzrostlých plodin, často mokrých, je totiž fyzicky i časově náročné. A to nejen pro lidi, ale i pro speciálně vycvičené lovecké psy. Ve většině případů se jedná o ohaře, kteří mají pro tuto činnost vrozené vlohy. V případě nálezu srnčete zvěř takzvaně vystaví - specifickým postojem upozorní svého vůdce na přítomnost zvířete, aniž by jej nějak plašili či dokonce lovili.

Levné a účinné je používání válečků s roztokem

Někteří myslivci ale používají i jiné způsoby, jak škodám na srnčatech a dalších mláďatech zamezit. Na Žďársku se například velmi osvědčily válečky z dřevité vlny napuštěné speciálním roztokem.

„Ty se rozházejí minimálně deset dní před sečí do požadované lokality. Srny jejich pach odpuzuje a odradí je tak od toho, aby v místě mládě nakladly nebo odložily,“ přiblížil Oldřich Sedlář z Mysliveckého sdružení Žďárské vrchy.

Právě tento spolek byl jedním z prvních, který válečky začal v roce 2018 zkoušet. Postupně se přidávala další sdružení. Dnes je metoda hojně využívaná po celé republice.

„Existují samozřejmě i nejrůznější další zvukové či světelné plašiče a často jde o drahé a moderní přístroje, ale válečky jsou podle mě velmi efektivní, poměrně levné a navíc i ekologické - smotek se v přírodě časem rozloží. A aplikace není nijak složitá, stačí rozházet válečky v počtu asi deset kusů na hektar plochy,“ dodal Sedlář. Náklady na ošetření takového území činí asi padesát korun.

V poslední době začali myslivci využívat i drony a termovize, tato metoda je ale finančně dost nákladná.