ČR hrozí ztráta respektovaných odborníků, říká Zahradník z hospodářského a sociálního výboru EU

Minulý týden se kvůli sporným nominacím české vlády dostal do širšího povědomí Evropský hospodářský a sociální výbor, poradní orgán EU. Jaké má pravomoci, kdo v něm zasedá a proč nemá za úkol reprezentovat názory vlád?

Způsobů, jak mohou Evropané dát najevo svůj postoj k různým tématům řešeným na úrovni EU, je možná víc, než se na první pohled zdá. Kromě „klasické“ cesty skrze volené zástupce, kteří pak zasednou ve vládách nebo v Evropském parlamentu, existuje ještě řada dalších kanálů.

Jeden z nich představuje Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), poradní instituce Evropské unie složená ze zástupců odborů, zaměstnaneckých organizací, firem či zájmových skupin ze členských zemí Unie. Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise, tedy trio nejdůležitějších institucí EU, s výborem konzultují legislativní návrhy. V oblastech jako dopravní politika, ochrana spotřebitelů nebo životní prostředí pak dokonce povinně. „Posláním“ orgánu by mělo být vnášet do tvorby legislativy pohled občanské společnosti.

Infografika: Kdo „o nás“ rozhoduje v Bruselu a jak?

Rada Evropské unie není Evropská rada. Volit můžeme europoslance, jak se ale člověk stane šéfem Evropské komise? Podívejte se v přehledné grafice, čím se zabývají jednotlivé instituce EU.

Podle ekonoma Petra Zahradníka, který je jedním ze dvanáctky českých členů ve výboru, role orgánu rozhodně není v legislativním procesu bezvýznamná. „Na základě své osobní již téměř pětileté zkušenosti vím, že pokud EHSV vznese zajímavý, racionální podnět, originální pohled na věc, klíčové instituce, zejména Evropská komise a Evropský parlament, se jím zabývají a přijmou ho za svůj,“ podělil se o svoji zkušenost ekonom. Sekretariát Rady EU je prý méně vnímavý k závěrům EHSV.

Jak vysvětlil Zahradník, výbor má privilegium tvořit stanoviska ve velmi rané fázi přípravy a tvorby legislativního procesu. „Má tedy možnost, z části reálnou, podobu legislativy změnit či přizpůsobit. Jeho další významnou úlohou je iniciace diskuse na dané téma jak v domovském státu člena, tak i na dalších odborných a diskusních platformách po celé EU,“ doplnil odborník.

Co se týká samotného pracovního postupu, stanoviska výboru k jednotlivým dokumentům, například k návrhům směrnic a nařízení, vypracovávají zpravodajové s pomocí pracovních skupin. Výsledek schvaluje plénum. „Rozbor využitelnosti stanovisek ukázal, že 60 až 70 % doporučení EHSV je evropskými institucemi převzato do připravených legislativních návrhů,“ píše Hospodářská komora.

Vlády mohou svůj postoj prosazovat jinde

EHSV má v současnosti celkem 329 členů, a podobně jako u Evropského parlamentu se jejich počet pro jednotlivé země určuje podle počtu obyvatel. Například francouzské organizace mají 24 zástupců, slovinské naproti tomu jen 7.

I když členy výboru nominují na pětileté období vlády členských států a jmenuje je Rada EU, z principu jsou na nich nezávislí, a mají konat v zájmu „obecného dobra EU“. Je to tedy podobné jako u Evropské komise – například eurokomisařka Věra Jourová nominovaná českou vládou nyní hájí zájmy Unie jako celku. Vládní kabinety mají dostatek jiných kanálů, jak ostatní přesvědčit o svých zájmech, naopak pro tento typ organizací se jedná o jednu z mála příležitostí prosadit něco přímo na evropské úrovni.

Kde má Česko zájmy, nemá „své“ evropské diplomaty

Ačkoli jsou diplomati vázáni svěřenými mandáty, nejsou to stroje bez myšlenek. Sami mohou něco ovlivnit, píše ve svém komentáři ředitel výzkumného centra AMO Vít Dostál.

Výbor se člení na tři podobně velké skupiny. „Zaměstnavatelé“ představují Skupinu I a zahrnují zástupce veřejných a soukromých sektorů průmyslu, obchodu, finančnictví, pojišťovnictví nebo podniků. Z Česka sem patří Svaz průmyslu a obchodu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Hospodářská komora, kterou reprezentuje právě Petr Zahradník.

Ekonom pro EURACTIV.cz přiblížil svou dosavadní roli ve výboru. „Jako nováček mohu neskromně prohlásit, že jsem během právě končícího mandátu patřil k nejpilnějším členům EHSV vůbec. Za svůj pětiletý mandát jsem připravil a obhájil více než 20 stanovisek a jménem EHSV jsem jejich obsah komunikoval na přibližně 200 fórech a platformách,“ řekl Zahradník, který se už o další mandát kvůli povinnostem v ČR neuchází. Věnoval se tématům jako víceletý finanční rámec, hospodářská a měnová unie, Evropský semestr nebo pravidla finančních trhů. V rámci EHSV také zastával například pozici předsedy stálého výboru pro Evropský hospodářský prostor.

Vedle zaměstnavatelů jsou v EHSV pochopitelně reprezentovaní také „Zaměstnanci“, a to ve Skupině II. Své členy zde má také Českomoravská konfederace odborových svazů, kterou například už deset let zastupuje Lucie Studničná.

Skupina III „Různé zájmy“ je patrně nejrůznorodější – nevládní organizace, sdružení na ochranu životního prostředí, spotřebitelů, zástupci zemědělců a družstev, představitelé zdravotně postižených nebo sociálně znevýhodněných. A výčet nekončí. Za české organizace ve výboru dosud seděl například ředitel Charity ČR Lukáš Curylo.

Kromě tří skupin podle charakteru členských organizací se hospodářský a sociální výbor dělí také po „tematické“ ose. Skládá ze šesti specializovaných sekcí – například INT se věnuje jednotnému trhu, výrobě a spotřebě, zatímco NAT zemědělství, rozvoji venkova a životnímu prostředí. V sekcích se mohou potkat zástupci všech tří výše zmíněných Skupin.

Neziskové organizace vyzvaly Babiše ke změně zástupců v hospodářském a sociálním výboru EU

Neziskové organizace (NNO) se ohradily proti jmenování dvou zástupců svého sektoru do Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), který je poradním orgánem Evropské unie.

Kontroverzní nominace

Pětiletý mandát letos končí a vláda proto už na konci května nominovala novou dvanáctku potenciálních členů výboru. Neziskovým organizacím podle informací ČTK z minulého týdne vadí, že vláda za podivných okolností na místa expertů neziskových organizací ve Skupině III nakonec nenominovala prověřené odborníky, ale poradce premiéra a ekonoma Jaroslava Ungermana, který dosud hájil zájmy českých odborů (Skupina II), a Jarmilu Dubravskou z Agrární komory, které doteď reprezentovala slovenské zaměstnavatele (Skupina I). Postoje neziskového sektoru jim tedy nemusejí být vůbec blízké.

Ungerman navíc podle neziskových organizací hodlá hájit zájmy ČR a být loajální k vládě, což je v rozporu se samotnou podstatou EHSV. Petr Zahradník svého kolegu ekonoma vystavuje ještě jiné kritice. Ungerman se podle něj zapojoval do činnosti výboru pouze velmi okrajově, pasivně a sporadicky. „Působím s ním společně v sekci ekonomické a nevybavuji si za celý mandát jeho jediné stanovisko,“ podotkl člen analytického týmu České spořitelny.

Ačkoliv Jarmila Dubravská podle Zahradníka „určitou aktivitu ve výboru vykazovala“, reprezentovala dosud jinou zemi – Slovensko. Nominace kandidátů z jiných zemí prý možná je, jedná se však o něco zcela neobvyklého a ojedinělého.

Jak Zahradník doplnil, také se k němu donesly informace, že průběh nominace do Skupiny 3 nebyl úplně transparentní. „Pokud se tato nominace stane skutečností, ztratí Česká republika dva velmi pracovité členy, kteří jí ve výboru delší dobu vytvářeli dobré jméno a byli respektovanými osobami ve svých oborech. Proto průběh nominační procedury nevnímám vůbec pozitivně,“ nechal se slyšet odborník.

Do vládní nominace se nyní nevešli Pavel Trantina z České rady dětí a mládeže a Roman Haken, mimo jiné koordinátor Platformy rozvoje nestátních neziskových organizací v České republice. Oba v hospodářském a sociálním výboru působí od roku 2006.

Roman Haken: Občanská společnost musí mít v EU zastoupení

Člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) Roman Haken v rozhovoru pro EurActiv mluví o tom, že je nezbytné, aby zástupci občanské společnosti dostali prostor pro své názory. Na činnost EHSV může mít zásadní vliv přijetí Lisabonu, protože se ztrácí povinnost konzultací, tvrdí Haken.

Jak podle ČTK napsala neziskovým organizacím státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, premiér Andrej Babiš se pro nominaci Ungermana a Dubravské rozhodl „kvůli snaze o genderovou vyváženost a pravidelnou rotaci expertů“.

Krok vlády podle FORUM 24 kritizovali například europoslanci z opozičních stran Veronika Vrecionová (ODS, ECR) a Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA). Přidal se k nim i jeden z předchůdců Hrdinkové na místě státního tajemníka Tomáš Prouza.