Jsem rozčarovaná postoji české a polské vlády. Po tolika letech spolupráce je všechno k ničemu. Ale já věřím, že my v Těšíně se rozdělit nenecháme,“ komentovala pro server Lidovky.cz Gabriela Staszkiewiczová, starostka polského Těšína rozhodnutí českých úřadů nevpouštět na české území obyvatele polského Slezska. Lidé jsou podle ní naštvaní, protože opatření fakticky dělí Polsko na Slezsko a ostatní část země. „Čekáme, co udělá vedení našeho vojvodství, co udělá diplomacie, ale mlčí,“ dodává Staszkiewiczová.
Upozornění, že do Česka nesmí bez vážného důvodu obyvatelé Slezského vojvodství, které bezprostředně hraničí s naším Moravskoslezským krajem, visí od víkendu na stránkách ministerstva zahraničí. V dotčeném regionu vyvolalo šok a rozčarování, přestože karanténu či koronavirový test nařizují české úřady i Čechům cestujícím z této oblasti.
  |
Důvodem je vysoký počet nakažených covidem-19 ve Slezsku, kde je jich 11 tisíc. Na bilanci všech šestnácti polských regionů se tak Slezsko podílí celou třetinou. Polovinu z tohoto počtu tvoří horníci z dolů, kde se nákaza šíří mimořádně rychle. Současně právě v dolech spustilo ministerstvo zdravotnictví intenzivní testování za pomoci armády a tak se přijde i na nakažené, kteří by se jinak o nemoci nedozvěděli.
Kontroly budou pokračovat
Zvýšeným počtem testů argumentuje i europoslanec Łukasz Kohut ze středolevicové opoziční strany Wiosna v otevřeném dopise českému premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Chce vyjasnit, jakým způsobem budou policisté u polských občanů kontrolovat, odkud pocházejí a jaké případným provinilcům hrozí pokuty.
Podle českého ministerstva vnitra čekají Poláky zvláště na hranicích se Slezským vojvodstvím intenzivní namátkové kontroly a každý by se měl připravit na to, že bude muset prokázat své bydliště. „Za tímto účelem je možné předložit například nájemní smlouvu, výpis z katastru nemovitostí či podobně,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí resortu Hana Malá.
Počet nakažených spojených s Dolem Darkov vystoupal na 276. V Českém Těšíně se uzavřely tři školky |
„Nejde až tak o odpovědi od premiéra Babiše na můj dopis, ale o přehodnocení situace a provedení odpovídajících změn. A hlavně o to, aby lidé dostali včas potřebné informace,“ řekl serveru Lidovky.cz Kohut. S požadavkem na přehodnocení přístupu přišel například i Kongres Poláků v Česku, výzvy znějí i od politiků a lidí na sociálních sítích. Server Lidovky.cz premiéra o vyjádření požádal, zatím ho ale neobdržel.
„Není to vina Čechů, ale může za to neschopnost naší vlády. Všichni přece věděli, že doly, kde jede spolu v jedné kleci padesát chlapů pod zem, jsou pro šíření viru tím největším problémem. Z čeho jsou Češi vinni? Že se chrání?,“ píše na Facebooku uživatelka Maria Fiedko. Jiní ale apelují na českou stranu, aby kontroly zrušila, mezi nimi i maršálek (druhý muž) Slezského vojvodství Jakub Chełstowski: „To rozhodnutí je zarážející. Situace ve Slezsku je stabilní a pod kontrolou. Doufáme ve změnu situace,“ napsal na Twitteru.
Anexe české kapličky
Za úplné otevření hranice demonstrovaly v pondělí večer u Mostu přátelství na společné hranici desítky lidí, v úterý budou vzájemné vztahy tématem videokonference mezi Slezským vojvodstvím a Moravskoslezským krajem.
Polsko omylem vpadlo do Česka. Jeho vojáci bránili Čechům v přístupu ke kapli |
Jinak vřelé česko-polské vztahy kalí tři epizody z let 1919, 1938 a 1945, kdy obě strany proti sobě stály s napřaženými zbraněmi. K těmto příhraničním konfliktům přibyl příběh „okupace české kapličky“, který svoji kuriozitou pronikl i od světových médií.
„Bylo to z velké části nafouknuté, ale faktem je, že u vesnice Pelhřimovy si polská armáda při střežení hranice zřídila kontrolní stanoviště za čárou na českém území a nikoho nepouštěla k blízké kapličce “ popsal pro server Lidovky.cz kauzu Ivo Dokoupil, koordinátor hnutí Duha, které se tu stará o rozpadající se církevní památky. Polsko označilo incident za nedorozumění, které bylo okamžitě napraveno.
