CNN: Gumové projektily používané policií mohou mrzačit i zabíjet

Po smrti George Floyda se v mnoha amerických městech rozhořely nepokoje a protesty, které se místní policejní oddíly pokoušejí uklidnit mimo jiné i pomocí gumových projektilů. Důkazy za posledních pět desetiletí však dokládají, že podobné prostředky mohou mrzačit či dokonce zabíjet, píše server americké televize CNN.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel v květnu po tvrdém zákroku policisty, který mu při zatýkání téměř devět minut klečel na krku. Davy lidí, které pro zesnulého požadují spravedlnost, američtí policisté kromě gumových projektilů rozhánějí i slzným plynem, zábleskovými granáty či pepřovým sprejem.

Použití gumových projektilů policisty vyvolalo vlnu pobouření. Názorné fotografie lidí, kteří po zásahu gumovými projektily přišli o oko nebo k jinému úrazu, zaplavily sociální sítě, informuje CNN.

Podle studie zveřejněné v roce 2017 v odborném časopise BMJ Open tři procenta všech lidí zasažených gumovými projektily zemřou. Z 1984 zkoumaných lidí postřelených gumovou střelou jich 15 procent mělo trvalá zranění.

Gumové projektily by měly být použity jenom v případě, že je třeba zvládnout "extrémně nebezpečný dav" uvádí Brian Higgins, bývalý policejní šéf okresu Bergen ve státě New Jersey. "Střílet je do davu je bezohledné a nebezpečné," domnívá se Douglas Lazzaro, odborník na oční zranění ze zdravotního střediska NYU Langone.

Na konci května musela být ve městě La Mesa v Kalifornii na jednotce intenzivní péče hospitalizovaná starší paní, kterou gumový projektil trefil mezi oči. Herec Kendrick Sampson uvedl, že ho při protestech v Los Angelese gumové střely zasáhly celkem sedmkrát. Gumové projektily údajně proti demonstrantům využily také pořádkové síly ve městě Washington, aby takto uvolněným náměstím mohl později projít americký prezident Donald Trump a vyfotit se s biblí u tamního poničeného kostela.

Generální prokurátor William Barr však zásah lokální i federální policie ve Washingtonu hájil; policisté podle něj "významně napomohli navrácení řádu do hlavního města". O použití slzného plynu a gumových projektilů se Barr nezmínil.

Na zasažení gumovým projektilem si stěžovala i fotografka na volné noze Linda Tiradoová, kterou na protestu v Minneapolis podle jejích slov taková střela oslepila. Mluvčí tamní policie nicméně uvedl, že gumové projektily policejní oddělení nepoužívá.

Nikdo netuší, jak často policie v USA ke gumovým projektilům sáhne nebo kolik lidí s nimi ročně zraní, říká Rohini Haarová z Kalifornské univerzity v Berkeley. Mnoho obětí podle ní ani nenavštíví nemocnici.

Po americké policii se nevyžaduje, aby použití gumových projektilů zaznamenala, říká Higgins. Neexistují proto žádná celonárodní data, která by četnost jejich použití dokládala, ani pravidla pro jejich použití.

Policisté mohou gumové projektily mířit na nohy a zastavit tím tak nebezpečnou osobu nebo blížící se dav, popisuje výhody projektilů Lazzaro. Když jsou však vypáleny na krátkou vzdálenost, mohou proniknout i kůží, lámat kosti, rozbít lebku nebo zničit oko, dodává odborník. Gumové projektily mohou také způsobit poškození mozku a "závažná poranění břicha", včetně poranění sleziny, vnitřností, nebo důležitých cév, dodává lékař Robert Glatter, který pracuje na pohotovosti v New Yorku.

Když je navíc gumový projektil vypálen z dálky, snižuje se jeho síla i přesnost, což zvyšuje riziko zasažení obličeje nebo okolostojících, dodává Lazzaro.

Gumové projektily vyvinula před 50 lety britská armáda, která chtěla jimi chtěla zkrotit nepokoje v Severním Irsku. Spojené království je však už desítky let nepoužívá. Izraelské bezpečnostní síly s nimi zasahují proti palestinským demonstrantům. Při protestech takzvaných žlutých vest je použila i francouzská policie, za což si vysloužila kritiku. Projektily tehdy oslepily desítky demonstrantů a stovky jich zranily.

"Téměř každý den někdo na světě použije gumové projektily," říká Haarová. "Jejich použití proti neozbrojeným civilistům je velkým porušením lidských práv," dodává lékařka.

Související

Juraj Kucka (ještě v dresu Sparty)

Exsparťan na Ostrovech odmítl před zápasem pokleknout. Následně uvedl proč

Před víkendovým ligovým zápasem anglické nejvyšší fotbalové soutěže mezi Leeds a Watfordem se udál moment, který jistě zaujal nejednoho fanouška a vůbec člověka z anglické fotbalové veřejnosti. V dresu Watfordu totiž nastoupil slovenský fotbalista bývalý sparťan Juraj Kucka a právě on před tímto vzájemným duelem nepoklekl na podporu hnutí "Black Lives Matter". A kupodivu nebyl tehdy jediný. Stát zůstal i jeho spoluhráč tmavé pleti Emmanuel Dennis.

Více souvisejících

Black lives matter Policie USA Demonstrace v USA USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů

Zdroj tepla pocházejícího z havarovaného vrtulníku, ve kterém zemřeli prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján, identifikoval turecký dron. Turecká strana jeho lokalitu poskytla íránským úřadům. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy