Devět členů městské rady, což je většina třináctičlenného orgánu, zrušení městské policie podporuje. Radní přiznávají, že je potřeba vyřešit ještě mnoho detailů, jak by Minneapolis bez policie mohlo vypadat.
Předsedkyně městské rady Lisa Benderová podle CNN uvedla, že tato většina je absolutní, takže nebude možné postoj rady přehlasovat.
„Chystáme se rozpustit minneapoliské policejní oddělení. Až to uděláme, tak ho jen neslepíme znovu dohromady. Chceme od základů přehodnotit to, jak přistupujeme k veřejné bezpečnosti a reagujeme na mimořádné události,“ napsal na Twitteru městský radní Jeremiah Ellis.
Krátce poté postoj rady potvrdila i její šéfka Benderová. „Ano. Chystáme se rozpustit minneapoliské policejní oddělení a nahradit ho transformativním novým modelem veřejné bezpečnosti,“ uvedla na Twitteru. Krok je podle ní nezbytný.
Video napovědělo, jak se odehrály poslední okamžiky před Floydovou smrtí |
Velká část policejního rozpočtu by měla být soustředěna na preventivní programy, výchovu mládeže, služby pro psychicky nemocné a na protidrogovou léčbu, uvedla místní televizní stanice CBS Minnesota. Očekává se i širší zapojení rodin, sousedů a sociálních pracovníků.
Phillipe Cunningham, další z radních podporujících reformu městského policejního sboru, uvedl, že změna nenastane náhle, protože by jinak veřejnosti neměl kdo v případě nouze přijít na pomoc.
Radní nevysvětlili, kdo nahradí policejní oddělení. Na otázku, „koho budou lidé volit, když nebude 911“, jeden z radních odpověděl, že by to měla být rodina a sousedé, uvádí stanice CBS News.
Starosta města Jacob Frey s rozpuštěním policie nesouhlasí. „Jsem zcela pro masivní posun, strukturální posun fungování policejního oddělení. A co se týče zrušení celého policejního oddělení – ne, pro to nejsem,“ řekl Frey podle stanice NPR. Na shromáždění hnutí požadujícím zrušení policie byl poté vypískán.
Náhrada policie
Minneapoliské policejní oddělení má 800 zaměstnanců. Pro rok 2020 obdrželo rozpočet 189 milionů dolarů. Městská charta stanovuje, že rada musí poskytnout finanční prostředky policejním silám úměrně k počtu obyvatel. Podle posledních odhadů to znamená financovat zhruba 723 policistů.
Podle radního Cama Gordona, se rada bude muset obrátit na veřejnost a uspořádat referendum, zda souhlasí se změnou charty během příštích voleb v roce 2021. Mezitím rada může začít měnit policejní předpisy, smlouvy a rozpočet. „Máme jiné páky, s kterými můžeme pracovat. A starosta a policejní oddělení s tím budou souhlasit, i kdyby se domnívaly, že nás můžou vyzvat, co se týče charty“, tvrdí Gordon.
Odvrácená tvář protestů. Rabování dopadá na zbídačené komunity |
Fletecher ve svém komentáři pro magazín Time naznačuje, jakým způsobem by mělo dojít k zrušení policejního sboru. Tísňové linky související s předávkování opiátů by měli na starosti místo policistů hasiči, podobně by tísňovou linku pro lidi s mentálními problémy řešili profesionálové specializující se na oblast duševního zdraví. Fletcher se též domnívá, že vyšší výskyt kamer by mohl nahradit nutnost policejních sil v dopravě.
Radní a aktivisté upozorňují na příklady z jiných měst, např. z Austinu v Texasu, kde si jedinec volající na 911 může zvolit, zda potřebuje policii, hasiče nebo specialisty na duševní zdraví.
Návrhy na zrušení policejního oddělení zaznívají v USA opakovaně, zatím se k tomu plně odhodlalo jedno město. Camden ve státě New Jersey zcela rozpustil místní policejní oddělení po nárůstu počtu vražd. Nahradilo jej okresní oddělení. Po změně je v Camdemu větší počet strážníků na ulicích.
Právě v Minneapolisu proběhlo brutální Floydovo zatčení, během kterého zemřel, což vyvolalo masivní protesty napříč americkou společností kvůli údajnému opakovanému násilí policistů proti černošským komunitám.
Hnutí požadující zastavení financování policie nyní získává příznivce napříč americkými městy, za lepší alternativu považuje přesun finančních prostředků k černošským komunitám.
Starostové měst Los Angeles a New York už oznámili, že část rozpočtu původně určeného policii dají černošským komunitám a investují jej do podpůrných programů. V případě Los Angeles 150 milionů dolarů původně určených pro policejní oddělení investuje město do programů pro podporu zdraví, pracovních příležitostí a „mírových center“. V případě New Yorku zatím není přesná částka známa.
Podle obhájců policie však tyto kroky naopak černošské komunity spíše poškodí. Někteří obyvatelé čtvrtí se zvláště vysokou mírou kriminality se cítí bezpečněji v přítomnosti policistů, poukazuje list The Washington Post.
4. června 2020 |
