„Pokud přijdeme o možnost na mírumilovné znovusjednocení, lidové ozbrojené složky ... podniknou veškeré nezbytné kroky k důraznému potlačení všech separatistických plánů či akcí,“ sdělil Li na setkání při příležitosti 15letého výročí přijetí zákona, který Čínu opravňuje k vojenskému zásahu proti Tchaj-wanu v případě, že by ostrov podnikl kroky k formálnímu vyhlášení nezávislosti.
Tchajwanská vláda v reakci na prohlášení uvedla, že odmítá diktátorský režim a před násilím se neskloní. Výhrůžky Pekingu jsou podle tchajwanského úřadu pro kontinentální Čínu porušením mezinárodního práva.
Ostrov Tchaj-wan považuje Čína za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Tchaj-wan se připravuje na případnou válku s Čínou. Zdokonalí střely, které by mohly zasáhnout Peking |
Páteční diplomatická přestřelka navazuje na čtvrteční prohlášení čínského premiéra Li Kche-čchianga. Ten uvedl, že Čína je rezolutně proti nezávislosti Tchaj-wanu a nesouhlasí s vměšováním jiných zemí do záležitostí týkajících se postavení ostrova.
Čína Tchaj-wanu nabízí existenci v modelu jedna země, dva systémy, který má zaručovat demokratické zřízení a značnou autonomii. Tímto způsobem Peking vládne od roku 1997 v bývalé britské kolonii Hongkongu, kritici ale tvrdí, že Peking svobody na hongkongském území postupně omezuje. Proti omezování svobod ze strany pevninské Číny demonstrovaly loni v hongkongských ulicích statisíce lidí.
Kritika ještě zesílila poté, co čínský parlament ve čtvrtek v reakci na protesty schválil přijetí zákona o národní bezpečnosti v Hongkongu, který má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování.
Rétorika Číny směrem k Tchaj-wanu přitvrzuje, odmítá jakékoliv separatistické choutky |
Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v pátek vyjádřila podporu Hongkongu návštěvou knihkupectví, které si na Tchaj-wanu otevřel hongkongský disident, jenž ve městě pod čínskou samosprávou prodával texty kritizující čínskou vládu a z Hongkongu musel odejít kvůli hrozbě postihu z Pekingu. „Svobodný Tchaj-wan podporuje svobodu v Hongkongu,“ napsala prezidentka na papírek, který nalepila na jednu z polic v obchodě.
