Skončila hlubinná těžba hnědého uhlí, poslední šachta v republice zavírá

  13:58
S nostalgií v očích sledovali horníci a zaměstnanci lomu ČSA na Mostecku, jak z absolutní tmy jedné z šachet vyjíždí na světlo razicí kombajn AM 50. Věděli, že tímto krokem skončila hlubinná těžba hnědého uhlí nejen zde v lomu, ale v celé republice.

„Byla to nádherná mašina, pracovalo se s ní dobře. Byl to hydraulický stroj, který ulehčil spoustu práce,“ popisoval Ivan Mego se smutkem v hlase Alpinu, jak si horníci stroj familiárně pojmenovali.

Sám zažil uzavírání hlubinného dolu již podruhé. Poprvé to bylo v roce 2016, kdy ukončil provoz nedaleký důl Centrum.

Zrekonstruovaný razicí kombajn AM 50 teprve před rokem nahradil méně výkonné lehké ruské kombajny PK 3. Ačkoliv není nijak unikátní a používá se například i v hlubinných dolech na Ostravsku, skončí zřejmě v Podkrušnohorském technickém muzeu v nedalekých Kopistech.

„Pokud se nepodaří stroj prodat, což vzhledem k současnému vývoji v těžařském průmyslu nepředpokládáme, darujeme ho muzeu,“ upřesnila Eva Maříková ze společnosti Sev.en Energy, která lom ČSA provozuje.

Cesta ze dna lomu zabere stroji pět dnů. Osm metrů dlouhý a třicet tun těžký kombajn, jenž dokáže na jeden záběr vyrubat plochu kolem 22 metrů čtverečních uhlí, se poveze na speciálním transportéru pro převoz těžařské techniky. Ten se však umí pohybovat pouze rychlostí 360 metrů za hodinu.

„Rozebrat stroj, aby se dal převézt z místa pryč, by nám trvalo dva týdny. Tato varianta je tak pro nás jednodušší,“ řekl Pavel Lička, který má na starosti uzavírání hlubinného dolu, s tím, že jen odvoz další nepotřebné techniky zabere následující dva až tři měsíce.

Poté už by se měli technici dostat k postupnému utěsňování tří šachet. „Betonové zátky budou tvořit dvě hráze, mezi kterými bude naplavený popílek. Ten zajistí, aby nedošlo k případnému provalení,“ doplnil.

Těžit hlubinně ve stěnách lomu ČSA začala společnost Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače teprve před pěti lety ve snaze dostat se k zásobám uhlí, které není možné získat povrchovým způsobem.

16. dubna 2020

Minulý měsíc však kvůli výraznému propadu poptávky po tříděném uhlí a nerentabilnosti těžbu tímto způsobem definitivně ukončila. Za necelých pět let se pod zámkem Jezeří takto vytěžilo kolem půl milionu tun uhlí. Vzniklé podzemní chodby jsou dlouhé zhruba 9,5 kilometru, samotná dobývací část však zabírá ještě více prostoru.

Povrchová těžba uhlí na lomu ČSA bude pokračovat až do roku 2024, až na hranici vládou nastavených územních limitů těžby. Za hranou lomu tak odhadem zůstanou nevytěžená ložiska uhlí o objemu 240 milionů tun.

Samotná těžební jáma se po ukončení těžby začne napouštět vodou. Budoucí jezero by mělo mít rozlohu necelých 700 hektarů, tedy dvakrát větší, než má nedaleké jezero Most.