Únos "architekta holokaustu" Eichmanna do Izraele

Jeden z největších úspěchů tajných služeb má na svém kontě izraelský Mossad. Patnáct let po skončení druhé světové války, 11. května 1960, agenti Mossadu v Argentině vypátrali a tajně unesli do 15.000 kilometrů vzdáleného Izraele důstojníka Adolfa Eichmanna, který byl v nacistickém režimu za druhé světové války pověřen tzv. konečným řešením židovské otázky. Tehdy čtyřiapadesátiletý "architekt holokaustu", při kterém zahynulo na šest milionů evropských Židů, Eichmann přitom žil v této jihoamerické zemi spokojeně i se svou ženou, která pocházela z jižních Čech, již deset let.

V Izraeli byl poté Eichmann v prosinci 1961 odsouzen k trestu smrti mimo jiné za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Po odvolání a zamítnutí žádosti o milost byl 31. května 1962 oběšen ve věznici Ramla. Eichmann napsal ve vězení paměti, které byly zveřejněny v roce 2000. Deník nepřinesl nic nového: Eichmann se cítil nevinen a pouze plnil rozkazy.

Jak se vlastně rodáku ze Solingenu v Porýní (narozen 19. března 1906) a původně obchodnímu cestujícímu Eichmannovi, jenž se v rámci SS "židovskou otázkou" zabýval již od roku 1934, podařilo uprchnout z Evropy?

Eichmann se v květnu 1945 ocitl po odjezdu z Prahy, kde žil ve vile na Ořechovce, pod cizím jménem v americkém zajateckém táboře, odkud uprchl. S manželkou Veronikou (rozená Lieblová), kterou si vzal v roce 1935 a která pocházela z obce Mladé (nyní čtvrť Českých Budějovic), a syny se ukryl na rakouském venkově. S pomocí organizace bývalých členů SS ODESSA a s pasem, který mu na falešné jméno Ricardo Klement vystavil Červený kříž v italském Janově (novou totožnost mu pomáhal obstarat i rakouský biskup Alois Hudal, který v Římě "umetal" cestu nacistům do zámoří), odjel v roce 1950 lodí do Argentiny, která bývala v té době "bezpečným rájem" pro mnoho nacistů.

Fiktivní Ricardo Klement, jenž se podle pasu narodil v severoitalském Bolzanu a profesí byl mechanik, žil na předměstí Buenos Aires a pracoval v Argentině v dodavatelské firmě pro automobilku Mercedes, později vlastnil farmu na chov králíků. Manželka s třemi syny za ním přijela v roce 1952 a dětem ho přestavila jako bratrance jejich zemřelého otce. V roce 1953 se jim narodil ještě další syn Ricardo. Veronika zemřela v roce 1997.

První zmínka o tom, že Eichmann, o kterém jeho žena tvrdila, že zemřel v roce 1945 v Praze, žije v Argentině, je z roku 1954. Tehdy dostal šéf dokumentačního střediska Simon Wiesenthal z Argentiny pohlednici s textem v němčině: "Viděl jsem to špinavé prase Eichmanna. Žije v Buenos Aires".

Důležitou stopu šéfovi Mossadu Isseru Harelovi, jenž celou operaci později vylíčil v knize Dům v Garibaldiho ulici, předal v roce 1957 německý státní zástupce z Hesenska Fritz Bauer, který podle pozdějších zjištění jednal v koordinaci s hesenským premiérem Georgem Augustem Zinnem (ačkoli tehdy neexistovaly diplomatické vztahy mezi Izraelem a Německem). Bauer potvrdil, že Eichmann žije v Argentině pod jménem Ricardo Klement.

Mossad tuto tajnou akci po schválení premiérem Davidem ben Gurionem i právníky zahájil v dubnu 1960, kdy přijeli první agenti do Argentiny. Únos Eichmanna byl proveden 11. května 1960 večer a časově se shodoval s oficiální návštěvou izraelské delegace v Argentině, která tehdy slavila 150. výročí nezávislosti. Eichmann byl komandem zadržen u svého bydliště na předměstí Buenos Aires, když se podle vysledovaného obvyklého scénáře vracel domů ze zaměstnání.

Zadržel jej agent Peter Malkin se slovy: "Na okamžik, pane!", jedinými třemi slovy, která ve španělštině znal. Pak se na něj vrhl a s dalšími agenty jej nacpal do připraveného auta. Dalších deset dní byl Eichmann, jenž se ke své totožnosti přiznal, držen v konspirační vile. "Museli tohoto člověka holit, koupat a vodit na záchod. A přitom museli zapomenout na své otce a matky, bratry a sestry, která vězňova zkázonosná mašinérie proměnila v hromádku kostí a popela," napsal později Harel.

Eichmann byl po půlnoci na 21. května 1960 v uniformě stevarda izraelské letecké společnosti El Al a pod vlivem sedativ propašován na palubu letounu typu Britania a s mezipřistáním v Dakaru odvezen do Izraele. V Tel Avivu letadlo dosedlo 22. května v 8:00 hodin a o den později oznámil premiér ben Gurion členům izraelského parlamentu neuvěřitelnou zvěst: "Adolf Eichmann je ve vazbě v Izraeli a zanedlouho stane v Izraeli před soudem!"

Argentina poté podala u OSN oficiální protest proti narušení své územní integrity. Izrael se za čin omluvil, Eichmanna ale odmítl vrátit. Mossad se k akci oficiálně přiznal až v roce 2005.

Velitel operačního týmu Mossadu a bývalý ministr pro důchodce Rafi Ejtan v roce 2008 řekl, že se Mossad v roce 1960 vzdal možnosti dopadnout v Argentině dalšího nacistického zločince Josefa Mengeleho, aby neohrozil zadržení Eichmanna. Mengele, přezdívaný kvůli krutým experimentům s vězni v Osvětimi "anděl smrti", tehdy také žil v Buenos Aires, když se pro něj po několika týdnech agenti Mossadu vrátili, Mengeleho stopa ale už vychladla. Izraelci pak po něm bezvýsledně pátrali v Brazílii a Paraguayi.

Zajímavou informaci přinesl v roce 1992 bývalý komunistický ministr vnitra Rudolf Barák (ve funkci 1953-1961), který uvedl, že českoslovenští agenti unesli na příkaz KGB v roce 1955 z Argentiny do Prahy bývalého šéfa gestapa Heinricha Müllera (v baru mu vhodili do pití uspávací prostředek a nákladním letadlem ho přepravili do Prahy, kde ho předali KGB). Barákovo tvrzení o únosu Müllera popřela ale řada politiků i historiků, v knize Nedotknutelný to ale v roce 2005 zopakoval francouzský historik Pierre de Villemarest. Müllerův únos se měl stát modelem pro únos Eichmanna.

Související

Bitva o Normandii - pohled na Omaha Beach a vyloďovací dok.

Před 80 lety začala Operace Overlord. Spojenci se během Dne D vylodili v Normandii

Vylodění spojeneckých vojsk v Normandii bylo jednou z nejdůležitějších událostí druhé světové války. Před 80 lety, 6. června 1944, došlo k otevření hlavní část západní fronty a na pláži Omaha a dalších přidružených místech se vylodilo přes 150 tisíc spojeneckých vojáků. Tento den vstoupil do historie jako Den D, den, při kterém zemřelo na 20 tisíc vojáků na obou stranách konfliktu.

Více souvisejících

II. světová válka Adolf Eichmann Izrael Mossad

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hurikán

Vědce znepokojuje síla počasí: Přírodní katastrofy budou silnější a častější

Tropické cyklony a hurikány patří mezi nejnebezpečnější přírodní katastrofy, proti nimž prakticky neexistuje obrana. Podle vědců ale zesilují, a to rychleji než tomu bylo dosud. Ukazuje to nedávná studie uveřejněná v odborném časopise Scientific Reports s tím, že jediným způsobem, jak omezit další posilování hurikánů, je zpomalení globálního oteplování.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Mette Frederiksenová je dánská politička a od června 2019 předsedkyně vlády Dánska. Od roku 2015 je vůdkyní sociálních demokratů a od parlamentních voleb v roce 2001 zasedá v parlamentu.

Dánská premiérka Frederiksenová ruší po útoku svůj sobotní program

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ruší pro menší poranění v oblasti šíje svůj sobotní program, informoval její úřad. Muž, který na ni v pátek zaútočil, se v sobotu postaví před soud. Ten rozhodne, zda devětatřicetiletý podezřelý zůstane ve vazbě, informovala policie. Uvedla to agentura Reuters.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Americký prezident Joe Biden.

Joe Biden by svému synovi Hunterovi milost neudělil

Americký prezident Joe Biden v rozhovoru pro stanici ABC uvedl, že by svému synovi Hunteru Bidenovi neudělil milost, pokud by byl usvědčen. Hunter Biden je na federální úrovni obžalován z nelegálního držení střelné zbraně, jak informovala stanice CNN.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Mette Frederiksenová je dánská politička a od června 2019 předsedkyně vlády Dánska. Od roku 2015 je vůdkyní sociálních demokratů a od parlamentních voleb v roce 2001 zasedá v parlamentu.

Dánskou premiérku na ulici napadl útočník

V pátek v centru Kodaně zaútočil muž na dánskou premiérku Mette Frederiksenovou a udeřil ji, uvedla dánská tisková agentura Ritzau s odkazem na policejní zdroje a premiérčin úřad. Informaci přinesla agentura Reuters.

před 10 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Začal druhý den voleb. Češi si dnes naposledy vybírají europoslance

Dnes v 8 hodin ráno se podruhé otevřely volební místnosti, v nichž Češi rozhodují o svých zástupcích v Evropském parlamentu na příštích pět let. Na výběr mají ze 30 stran, hnutí a jejich koalic. Podle průzkumů mají největší šanci na úspěch strany zastoupené ve Sněmovně. Volební místnosti se uzavřou ve 14:00, výsledky se ale lidé dnes ještě nedozví.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

Putin se vyjádřil k možnosti použití jaderných zbraní ve válce na Ukrajině

Jaderné zbraně nejsou podle ruského prezidenta Vladimira Putina potřeba k vyřešení války na Ukrajině. Putin dnes podle agentury Reuters uvedl, že nevidí důvod k použití těchto zbraní hromadného ničení, proto vyzval, aby se o tom nediskutovalo. Nevyloučil ovšem změnu ruské jaderné doktríny. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy