Tomáš Kosař: „Zavřeli jsme faremní prodejnu“
Náš seriál rozhovorů s ekofarmáři o době koronavirové pokračuje – tentokrát jsme se ptali Tomáše Kosaře z ekofarmy BioVavřinec a Kosař. Farma se věnuje zpracování kravského mléka na široký sortiment mléčných výrobků a dále chovu ovcí Suffolk k plemenitbě i porážce s prodejem jehněčího masa a masných výrobků.
Ovlivnila epidemie koronaviru provoz farmy a zpracovávání mléčných výrobků?
Ano, nemůžeme si dovolit, aby se tu virus objevil a my museli zavřít celý provoz.
Proto jsme udělali maximum opatření, abychom omezili pohyb cizích lidí na farmě a zavřeli jsme raději faremní prodejnu.
Dále jsme rozdělili zaměstnance na partu A a B, z toho jen jedna má přístup do mlékárny, druhá pracuje jen venku.
No a řidiči, kteří rozvážejí naše výrobky, nesmí do provozu vůbec – dostanou jen papíry, naložíme je a jedou zase ven. Držíme takzvanou uzavřenou komunitu a snažíme se snížit riziko na minimum.
Jak pociťujete vliv karantény – zaznamenali jste změny v odbytu?
Odbyt naše farma buduje dlouhodobě, proto máme rozmanité odbytové cesty. Velkými odběrateli jsou e-shopy Rohlík, Delmart, Sklizeno, Svět bedýnek nebo Scuk… dodáváme také do menších farmářských obchodů. Máme i své trhovce na farmářských trzích, z jejichž znovuotevření máme radost, i když nejsou pro nás hlavní cestou prodeje. Provozujeme i vlastní e-shop a závozy.
U většiny obchůdků objednávky nepoklesly, spíš mírně narostly. Největší nárůst byl ale u e-shopů. Díky karanténě se lidé rozhoupali a zkoušejí rozvoz domů – zavedené e-shopy zažívají boom. Aspoň podle našich informací ty hlavní v ČR teď jedou nonstop a jen tak tak zvládají pokrývat nárůst zájmu.
V době karantény chodí méně lidí do prodejen, které se nacházejí v obchodních centrech – příkladem je třeba Sklizeno na Smíchově. Těmto obchodům odbyt klesl.
Je pro ekofarmáře lepší prodávat přímo (na farmě nebo prostřednictvím vlastního e-shopu), nebo přes cizí e-shopy či zmiňovaný Scuk?
Za mě je výhodnější to druhé, ale mlékařina je v tomhle specifická – čerstvé mléko a mléčné výrobky mají krátkou dobu trvanlivosti a musí se k zákazníkovi dostat rychle. Něco jiného je prodávat mražené ryby…
A jak vidíte trend do budoucna? Pofrčí e-shopy?
Těžko říct. Na otázku, jak si koupit kvalitní jídlo, vždycky odpovídám: Najděte si vlastního pekaře, mlíkaře, řezníka…, u kterého budete mít jistotu, že drží stejné hodnoty jako vy.
Dodavateli musí záležet na vašem přání a musí ho mrzet, když odejdete – což se nedá říct o řetězcích, kde je vše řízeno z kanceláře anonymně a ve velkém. Pro řetězce nejste jako zákazník na prvním místě – jste jim vydáni na milost a nemilost.
A jak se daří ostatním?
Napsali jsme na několik dalších ekofarem a zeptali se, jak zvládají dobu koronavirovou.
„U nás se zatím nic zásadního neděje a z hlediska sezóny nás pořád stále víc potrápily mrazy než virová pandemie. Odběratelé se zatím hlásí, pro sazenice se nám podařilo zajet, nejsme závislí na pracovní síle z východu. Nicméně jsou tu drobnosti – já jsem byl v povinné karanténě díky nucenému dvoudennímu pobytu v Holandsku při návratu z dovolené, dva spolupracovníci jsou nachlazení, tedy doma, a dva jsou vystrašení, takže se doma uzavřeli dobrovolně. Jinak provoz běží, sázíme ostošest, budeme propagovat KPZ sezónu, tak jak jsme ji naplánovali. Nicméně situace je křehká a může se velmi rychle změnit – budeme průběžně informovat.“
„Díky za optání, žádná krize u nás není, jen jsme byli zvyklí mít na farmě touhle dobou dobrovolníky, stážisty, brigádníky, návštěvníky… to teď odpadlo, tak stíháme, co se dá, sami. Taky nám odpadlo několik akcí, které mimo společenskou dimenzi slibovaly i finanční benefit…“
„Zdravíme ze západu Čech. U nás zatím docela dobré. Pracujeme na dvě směny, které se fyzicky nepotkávají, abychom snížili riziko, že spadneme všichni najednou do karantény a budeme muset zahradu na delší čas zavřít. Pořád se nám hlásí noví zájemci o podíly, ale už je to nad naše možnosti. Trápí nás nejvíc asi sucho (na jednom pozemku zatím nemáme k dispozici závlahu a tři týdny u nás už nepršelo) a pak řešíme, jak se dostat do Německa pro sazenice. Přes hranice už teď projedeme, i když nemáme „nákladní auto“, ale závozníci budou muset do karantény, což je dost průšvih, když teď potřebujeme každou ruku.“
„Před pár dny jsme tu měli -6 stupňů, teď tu máme 22 a obrovské sucho. Klimatické změny nás vyzývají pracovat 14 hodin denně a nasadit sprint do letošního maratonu. Práce se semínky, půdou a přírodou je instinktivně okouzlující a my pilně pracujeme na tom, aby v bedýnkách brzy mohli být pestré výpěstky plné vitamínů a chutí.“ (z Facebooku)
