Úvod  >  Milevské noviny  > 

Včelařům z milevského regionu se vyhnuly ztráty po zimě. Sucho ale pro ně nevěstí nic dobrého

Radek Šimko na jedné ze školních přednášek.

Včelaři se omlazují

Narozdíl od jiných spolků si včelaři na stárnutí své členské základny nestěžují. Před lety bývalo včelaření hlavně koníčkem starších lidí a mnozí mu přišli na chuť až v důchodu nebo se někdo z rodiny ujal včelstev po zemřelém včelaři. "To se změnilo. Základna se omladila, máme i třicátníky a loni jsme přijímali mladého včelaře, kterému ještě ani nebylo osmnáct let," říká Richard Šimko. On sám z tradiční včelařské rodiny nepochází. Richard Šimko se šel na přelomu 90. let učit do východočeských Nasavrk na obor ovocnář - včelař a netají se tím, že důvodem bylo ovocnářství. "Během učení mě začaly včely bavit a když jsem se vrátil, začal jsem v roce 1992 včelařit," vypráví včelař, který dnes působí i jako učitel včelařství. Přednáší, také pro děti na školách, a sám se dál vzdělává.

Dnešní zájemci o vzdělání v tomto oboru to mají jednodušší. Nemusejí až do Nasavrk u Chrudimi. Dvouleté dálkové studium učebního oboru včelař nabízí i Střední odborné učiliště v Blatné. Absol­ven­ti zís­ká­va­jí střed­ní odbor­né vzdě­lá­ní s výuč­ním lis­tem. Uplat­ně­ní nachá­ze­jí při cho­vu a obslu­ze včel­stev v pod­ni­cích zabez­pe­ču­jí­cích chov včel, při zpra­co­vá­ní a expe­di­ci vče­lích pro­duk­tů, při výro­bě vče­lař­ských zaří­ze­ní, u firem, zabý­va­jí­cích se výsad­bou a údrž­bou zele­ně a opy­lo­va­cí služ­bou nebo působí jako sou­kro­mý pod­ni­ka­tel - vče­lař­ský far­mář, tedy sou­kro­mý země­dě­lec. Obor se na této škole vyučuje za odborné spolupráce Pracovní společnosti nástavkových včelařů. Nástavkové úly jsou v historii moderního včelařství trend.

"Kdo chce mít dnes slušné výsledky v produkci medu, má nástavkové úly. Je to vlastně taková skládačka, která se dá rozšiřovat libovolným počtem nástavků. Za zakladatele nástavkového úlu se označuje americký včelař Lorenzo Langstroth, který ve druhé polovině 19. století hledal snadný způsob zhotovení úlů. Zjistil, že se dají vyrobit z bedniček od ryb, které získal na rybím trhu. Vyrazil jim dno a skládal je na sebe. V 50. letech minulého století pak nástavkové úly začaly pronikat i k nám. Stále jsou tu ale i včelaři s klasickými úly," říká Richard Šimko. Dále se úly rozlišují i podle rámkové míry. Spojené státy americké patří vedle Číny, Brazílie nebo Argentiny k zemím s velmi vyvinutým včelařstvím.

Zkáza se Písecku vyhnula

Richard Šimko říká, že z rodinných důvodů v poslední době trochu ubral - momentálně má na třech stanovištích 50 včelstev. A jaká byla pro včely letošní zima? Jedním slovem - špatná. Včelám vyhovuje, když se na podzim ochladí a následuje pak vyrovnané chladné období. Když je zima teplá jako ta uplynulá, včely zůstanou dost aktivní, mají větší spotřebu zásob a v teple má příhodnější podmínky k šíření i parazitální onemocnění varroáza, postrach včelařů.

"Stihli jsme před vyhlášením mimořádných opatření vlády ještě uspořádat schůzi základní organizace, takže vím, že zdejší včelaři zásadní ztráty nehlásili, ale jsou regiony, kde mají ztráty po zimě velice výrazné nebo dokonce i plošné úhyny včelstev. Například na Plzeňsku nebo na severní Moravě. Přesné informace o počtech vyzimovaných včelstev mívá Český svaz včelařů až později," zmínil včelař Šimko. Podotkl také, že ve vědeckých kruzích se vedou debaty o tom, proč se ztráty včelstev nyní opakují v častějších obdobích a dochází i ke kumulaci varroázy a viróz. "Musíme si uvědomit, že zanedbatelný není vliv změny klimatu. Letos nebyly skoro žádné mrazy, žádná pořádná zima. Už pár let také trvá sucho a dá se čekat i letos. To je pak snůška nektaru z květů kratší a méně vydatná, je i méně pylu, který je potravou včel. Jak se mění klima, mění se i vegetace a časem se asi bude měnit i příroda kolem nás," předpokládá Šimko. Jakmile je snůška nektaru kratší, je nižší výnos květového medu. Loni o třetinu až polovinu.

Strom má cenu zlata

"Spousta rostlin kvete dřív než před deseti nebo patnácti lety. Řepka obvykle rozkvétala kolem 5. května a letos začíná kvést už teď. Dříve také kvetla měsíc až šest týdnů. Teď kvete dřív a kratší dobu. To všechno má na včelstva vliv, protože ta potřebují na jaře zesílit. Matka naklade a líhne se 21. den, jenže za nynější situace včely, které úl zásobují, zesilují až později," popisuje včelař problém. Včelaři v tomto regionu přitom získávají hlavně květový med, medovicová snůška není v této lokalitě pravidelná. "Na medovicový, neboli také lesní med, se u nás spoléhat nemůže. Je to skladbou lesů. Výborné podmínky mají například lužní lesy kolem moravské řeky Dyje. Je tam hodně akátů, které kvetou později než ovocné stromy, navíc na tamní vlhké půdě roní víc mízy, je tam i víc drobného hmyzu, který listy nabodává a míza pak vpichy vytéká. Živí se z ní i včely.

Na otázku, jestli by si tedy měli včelaři vysazovat na svých zahradách akáty, Richard Šimko odpověděl: "Jedním stromem se snůškové poměry nezmění. Jinak má ale smysl vysazení každého stromu. Vždyť se podívejte, jak vypadá okolí dnešních domů. Anglický trávník a túje. To není dobré pro včely, ani pro motýly. Naše životní prostředí se stává chudým a méně pestrým nejen ve stromech, ale i v bylinách. Každý strom má cenu zlata."

Med a Evropská unie

"Loni bylo medu málo, s jeho odbytem nebyl žádný problém. Prodával jsem za 140 korun kilo, v marketech cena atakovala i 200 korun za kilogram. Teď už mám jen pro sebe," říká včelař. Lidé mají velký zájem o med přímo od včelařů. I proto, že v marketech obvykle český med nekoupí. Zdejší výkupny medu českou produkci z 80 až 90 procent vyvážejí do Německa, Rakouska a Španělska a legislativa Evropské unie připouští prodej smíchaného medu. Takže na etiketě nejspíš zákazník najde - med ze zemí EU a mimo EU. K nám se pro změnu vozí med z Číny, Argentiny a poslední dobou hodně i z Ukrajiny. "Loni jsem si v jednom obchodním řetězci všiml levného medu, tak jsem se pečlivě podíval na etiketu a tam bylo malým písmem upozornění - med určený pro pekařské účely. Určitě člověku neublíží, ani ho neotráví, ale něco tomuto medu do běžné normy zřejmě chybí a kvalita není taková jako u běžného konzumního medu," upozorňuje na perličku Richard Šimko. Do marketu je zkrátka třeba chodit s nasazenými brýlemi - pokude je člověk potřebuje - a pečlivě číst. Pokud bude letos následovat další suchý rok, cena medu zřejmě stoupne.

A kolik medu se zkonzumuje v rodině Šimkových? "V naší domácnosti spotřebujeme tak 50 až 55 kilo medu ročně, takže na týden připadá zhruba kilo. Dáváme si med do čaje, do kafe, na chleba, manželka ho používá na pečení moučníků, ale medem se dá potírat i pečeně a vznikne výborná kůrčička," vypočítává Richard Šimko a na závěr přidává příhodu. Když před časem přijela k Šimkovým návštěva a chtěla si osladit cukrem, ukázalo se, že vůbec nemají doma cukřenku.

Autor: Libuše Kolářová

Další zprávy z regionu

• Začal florbalový Dragon Cup. Největší turnaj v regionu

  

  před 44 minutami
  MILEVSKO – Další ročník florbalového Dragon Cupu v Milevsku je v plném proudu. Dnes ve sportovní hale vyrostla tři hřiště, na kterých se…

  0 komentářů Více info a fotek (34)

• Starší dorostenci Milevska nestačili na Strakonice

  

  před hodinou
  MILEVSKO – Vyrovnali krásným gólem, přesto nakonec neuspěli. Starší dorostenci Milevska, kteří bojují o záchranu v krajském přeboru, dnes…

  0 komentářů Více info a fotek (14)

• DOBROTY: Slané tyčinky z dvou druhů sýra

  

  před 3 hodinami
  Tenhle recept si klidně můžete zařadit do sekce rychlých slaných chuťovek na jakoukoliv oslavu.

  Více info
•