Kolik zaměstnavatele bude stát?
Je rozhodnuto! Zatímco senátoři před časem podpořili zachování karenční doby, poslanci jejich stanovisko 22. ledna zamítli a takzvaně přehlasovali. Fakticky tak definitivně rozhodli o zrušení karenční doby. Návrh sice ještě musí potvrdit prezident republiky, ale ten je vyplácení nemocenské od prvního dne nemoci nakloněn, tudíž jeho veto nelze očekávat.
Zaměstnancům tak od 1. července budou muset jejich zaměstnavatelé vyplácet již od prvního dne nemoci náhradu mzdy ve výši 60 % vyměřovacího základu. Co vše nová právní úprava bude s největší pravděpodobností znamenat pro firmy?
Růst nákladů o 5 miliard korun ročně
„Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí se zvýší počet pracovních neschopností o 2–3 % ročně. Celkové náklady se kvůli tomu firmám zvýší odhadem o 8 miliard korun,“ říká mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková. „Jedná se o dodatečné náklady za přesčasy nebo brigádníky, které nahradí chybějící zaměstnance. Podniky přitom zároveň vyplácí zaměstnancům v pracovní neschopnosti náhradu ve výši 60 % mzdy. Kvůli předpokládanému zvýšení počtu pracovních neschopností budou i tyto náklady celkově vyšší. Díky schválenému snížení pojistného o 0,2 % ušetří přibližně 3 miliardy korun, a to je na pokrytí veškerých nákladů málo. Zrušením karenční doby tedy firmám vzrostou náklady přibližně o 5 miliard korun ročně. Je to pro dnešní situaci firem, kdy bojují s nedostatkem pracovníků velmi nešťastné řešení,” komentuje dopady zrušení karenční doby Eva Veličková.
Pokud by navíc musely podniky přijmout nové zaměstnance, protože někdo práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí, některé členské firmy Hospodářské komory ČR odhadují zvýšení mzdových nákladů o 3,3 až 3,6 %. Ani podle firem sdružených v Hospodářské komoře ČR nabízená kompenzace zaměstnavatelům v podobě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu nevyváží finanční a personální dopady na podniky.
Navíc hrozí, že některé firmy mohou změnit své nastavené benefity. Může se tak stát, že zruší sickdays nebo 5. týden dovolené a další benefity. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR se omezí se i prostor pro zvyšování mezd pro ty co pracují, na což doplatí všichni zaměstnanci.
Prozatímní e-neschopenka zatím bez efektu
V diskusích o zrušení karenční doby často zazníval argument, že bude docházet k zneužívání nemocenské. Zamezit zneužívání krátkodobé pracovní neschopnosti by pomohlo plošné zavedení funkční elektronické neschopenky. Ovšem prozatímní řešení tzv. 1. fáze e-neschopenky, kterou chce Ministerstvo práce a sociálních věcí spustit od 1. července, je naprosto nedostatečné. Nepomůže zaměstnavatelům, nemocným ani lékařům. Těm se navíc zvednou náklady kvůli pořízení nového softwaru.
Hospodářská komora ČR rovněž upozorňuje, že samotní zaměstnanci nemocenské pojištění, ze kterého jim náleží nemocenská, od roku 2009 nehradí. Placení nemocenského pojistného a příspěvku na politiku zaměstnanosti zaměstnancem bylo znovuzavedením karenční lhůty totiž zrušeno. Zaměstnanec dnes ze své mzdy hradí pouze zdravotní pojištění, ze kterého ale není hrazena nemocenská, nýbrž ošetření u lékaře.
Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí ČR zrušením karenční doby vzroste pracovní neschopnost o 2–3 % ročně.
Foto: www. freeimages.com