Proč Jižní Korea zvládla koronavirus? Jihokorejský analytik má jasnou odpověď

NÁZOR - Jižní Korea je jedna z mála zemí, které uspěly ve zplošťování koronavirové křivky, poukazuje Kim Te-hun v komentáři pro server The Guardian. Geopolitický a ekonomický analytik vysvětluje, že jihokorejská politika testování, trasování a léčby bez plošné karantény je světem obdivována.

Kořen úspěchu? Kvalitní veřejné služby

Někteří tento úspěch připisují předchozí zkušenosti Jižní Koreji s epidemiemi nemocí SARS a MERS, uvádí analytik. Dodává, že američtí komentátoři zpravidla vyzdvihují efektivní řízení země, které kontrastuje s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, zatímco jiní poukazují na kulturní faktory, například ochotu Jihokorejců obětovat soukromí ve prospěch vyššího dobra.   

Často se ale přehlíží, že kořeny jihokorejského úspěchu v boji s nemocí covid-19 leží v dobře financovaném a efektivním systému veřejných služeb, konstatuje Kim. Deklaruje, že bez této základní infrastruktury by jihokorejská opatření nemohla dlouhodobě vydržet a dosáhnout stávající úrovně, stejně jako sebeefektivnější vedení země by mnoho nesvedlo bez dobře fungujících veřejných služeb, které může poskytovat.

"Vezměme si největší jihokorejské mezinárodní letiště Inčchon," pokračuje odborník. Upozorňuje, že jde o veřejně spravované letiště, a přesto se pravidelně umisťuje mezi nejlépe hodnocenými na světě, podobně jako metro v Soulu, které je světově známé pro levné jízdné a funkčnost a řadí se mezi pět nejlépe hodnocených.

Největší dojem ale dělá jihokorejské zdravotnictví, které se v roce 2015 umístilo na první příčce mezi státy OECD, konstatuje Kim. Vysvětluje, že většina nemocnic v zemi je sice soukromých, ale 97 % jihokorejské populace si platí povinné státní zdravotní pojištění a tato rovnováha mezi soukromým a veřejným zajišťuje univerzální přístup ke zdravotní péči i rozsáhlé zdroje, přičemž koronavirová krize ukázala efektivitu systému.

"Jak toho Jižní Korea dosáhla?" ptá se expert. Poukazuje, že na rozdíl od západní Evropy po druhé světové válce nebylo pro diktaturu, která v Jižní Koreji vládla, prioritní nastolení sociálního státu a podobně jako v jiných rozvojových asijských zemích byl důraz kladen na industrializaci a hospodářský růst.

Jihokorejská diktatura silně investovala do veřejné infrastruktury a vnímala ji jako nezbytný předpoklad rozvoje průmyslu, uvádí Kim. Dodává, že zdravotní pojištění bylo v zemi zavedeno až v roce 1977 a nebylo zdaleka tak komplexní jako dnes.

Korejský, nikoliv západní model

Nastolení demokracie v roce 1987 nezměnilo uvedený státně řízený ekonomický model a správu infrastruktury, nastiňuje analytik. Konstatuje, že změna spočívala v postoji lidí, protože pád vojenské diktatury byl důsledkem rozsáhlých veřejných protestů.

Také v 90. letech a první dekádě aktuálního století Jižní Korea zažívala masivní občanské protesty, ať už proti dovozu amerického hovězího či přístupu vlády k tragickému potopení trajektu v roce 2014, upozorňuje odborník. Připomíná, že vrcholem mobilizace veřejnosti byly demonstrace proti předchozí prezidentce Pak Kun-hje mezi říjnem 2016 a březnem 2017, kdy na demonstraci 4. prosince přišlo 2,3 milionu lidí, téměř 4 % celkové populace, načež byla prezidentka odvolána a odsouzena do vězení.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Od 90. let lze tedy jihokorejskou politiku charakterizovat jako období, kdy jsou občané silně povzbuzováni ve své sounáležitosti se státem, což vládu nutí k tomu, aby se vážně zabývala jejich životní situací, míní Kim. Za oblasti, kde je to mimořádně viditelné, označuje veřejnou dopravu, energetiku a zdravotní péči, které Jihokorejci vnímají jako každodenní služby, na něž mají právo a které mají být placeny z jejich daní.

"Vyloženo více utilitaristickými slovy, jsou nejdostupnějším barometrem, který ukazuje vládní závazky vůči svým občanům," pokračuje analytik. Dodává, že neschopnost zlepšovat kvalitu služeb či je řádně spravovat vede téměř vždy k propadu hlasů pro vládnoucí stranu v dalších volbách.   

Tato citlivost na veřejné služby a ochota vést vládu k zodpovědnosti stojí v pozadí prudkého zlepšení veřejných služeb v Jižní Koreji za posledních 20. let a komplikuje snahy o privatizaci, deklaruje expert. Vysvětluje, že privatizace nejenže z pohledu Jihokorejců jde proti principu obecných nároků, ale s ohledem na skutečnost, že vláda dokázala služby zlepšit, chybí argument pro jejich odprodej soukromým společnostem.

Je ironií, že Jihokorejci dlouho věřili, že nejlepší veřejné služby se rovnají větší demokracii a tudíž většímu "pozápadnění", ale unikalo jim, že na Západě již delší dobu dochází k rozsáhlé privatizaci a omezování financování těchto služeb, uvádí Kim. Soudí, že koronavirová krize, které Evropu uvrhla do chaosu, tento idealizovaný pohled rozbila a pokud jde o Jihokorejce, potvrdila v jejích očích správnost "korejského modelu", za který mnoho let bojovali, a tento názor jen tak nezmizí.  

Související

Více souvisejících

Jižní Korea Zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník

Polské bezpečnostní služby jsou v plné pohotovosti kvůli hrozbě bombových útoků a záškodnických akcí ze strany Ruska na území Evropy, řekl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v úterý. Reagoval tak na článek deníku Financial Times, že Moskva plánuje násilné sabotáže v zahraničí. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Vláda ČR

Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků

Rychlejší výstavba nových jaderných bloků a také snazší povolovací procesy při zavádění malých modulárních reaktorů jsou hlavními body novely atomového zákona, jejíž návrh schválila vláda na úterním jednání. Odsouhlasila i návrhy novel zákonů o rozpočtovém určení daní, o sociálních službách nebo o nemocenském pojištění a také znění úplně nového zákona o Národní rozpočtové bance. A věnovala se i pomoci mrazy postiženým ovocnářům a dalšímu antibyrokratickému balíčku.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Zelenského chtěli zabít. Ukrajina odhalila ruské agenty, byli i v ochrance

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl opět v ohrožení. Civilní kontrarozvědka SBU v úterý uvedla, že odhalila skupina agentů ruské FSB, kteří chtěli zabít jeho i další ukrajinské představitele u příležitosti dnešní inaugurace ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy