Slavia vyhrála velikonoční derby a přiblížila se titulu
Slavia na hřišti Sparty nastoupila před 30 000 diváky v sestavě: kapitán Plánička – Sklenička, Daučík – Vodička, Průcha, Truhlář – Toman, Svoboda, Sobotka, Kopecký a Puč. Po brankách Svobody a Tomana se slavila výhra červenobílých 2:0. Trenérem vítězů byl Jan Reichardt.
Na jaře už bylo jasným faktem, že František Plánička na konci kalendářního roku ukončí svou slavnou kariéru. Teď chtěl ještě „na rozloučenou a naposledy“ vyhrát ligu. Klíčem k tomu bylo derby na Spartě a výhra Slavie. František Plánička burcoval kabinu vice než kdy jindy a sliboval, že „on sám se vynasnaží ze všech sil“. Nebylo to jednoduché. V obraně už po zlomenině nohy nebylo možné počítat se Ženíškem a Jezbera zaskakující často v obraně i záloze ulehl s horečkou.
Vedle Daučíka musel nastoupit pravidelný obránce rezervy Sklenička, v záloze dal trenér Reichardt přednost dalšímu borci oscilujícímu mezi kabinou první a druhé garnitury – Truhlářovi. Jasnou čtyřku v útoku Svoboda – Sobotka – Kopecký – Puč doplnila nová akvizice z Náchoda Toman. Sparta byla lepší, měla převahu... Ale Plánička splnil slovo. Na sto procent. Slavia vyhrála 2:0, když góly nedávali kanonýři, ale „technici“ Sobotka a nový muž v sestavě Toman.
Červenobílí už nezakolísali. Liga 1936/37 skončila a Slavia titul vyhrála o sedm bodů před Spartou. A k fenomenálnímu Františku Pláničkovi získala novou posilu do branky. Ze sestupujícího Užhorodu přišel slibný Alexa Bokšay.
Mistrovský pohár ze sezony 1936/37 je spolu s dalšími mistrovskými trofejemi vystaven v muzeu Slavie.