Jak neplýtvat jídlem. 10 tipů, jak vyhodíte méně jídla než průměrný Evropan
Plesnivý sýr, zkyslé mléko, zbytky oběda od včerejška. Příčí se mi vyhazovat jídlo, ale ani u nás doma vždycky nezpracujeme 100% toho, co koupíme a uvaříme. Snažím se důsledně neplýtvat jídlem a dneska se s vámi podělím o tipy, díky kterým ani zdaleka nedosahujeme děsivého evropského průměru vyhozených potravin (asi 100 kg jídla na osobu/za rok).
Zaměřím se na:
- uvařené jídlo a jeho zbytky,
- zpracování čerstvých surovin z ledničky.
Je to v zásadě pár pravidelných úkonů, díky nimž dnes vyhazuji opravdu minimum jídla i bez slepic na dvorku. Vštípili mi je v rodině nebo jsem k nim dospěla sama vedením vlastní domácnosti.
Možná to budou drobnosti, které už sami děláte. Možná vás inspiruji. A možná z toho vyjdu jako ras, co vaří podle ledničky a ne podle chuti :-).
Pojďme na ně. Tohle jsou mé tipy, jak neplýtvat jídlem ani tehdy, když si přineseme domů přiměřený nákup.
Tip 1 – Zmenšete velikost vařené přílohy
Veliký objev posledních měsíců. Mám na mysli přílohu, kterou sypu suchou do hrnce a vařím (případně nakrájené brambory). Opravdu jsem jí vařila zbytečně moc a už si na to dávám pozor.
Marcelo, nasyp toho tam méně!
Sypu od oka, neodměřuji hrnkem nebo jinak. Nově měřím stylem: když se mi to zdá málo, je to akorát :-). Osvědčilo se to a neřeším neustále, co s těmi uvařenými bramborami nebo jáhlami.
Tip 2 – Nesmíchávejte uvařenou přílohu se zeleninou nebo masem
Když už je té uvařené přílohy víc, nechávám ji stranou. Odděleně od masa nebo zeleniny. Banalita, ale rozšíří mi značně repertoár možného využití přebývající přílohy.
Smíchaná pohanka s masem a zeleninou jde v zásadě jenom ohřát. Když je pohanka zvlášť, půjde z ní udělat sladká kaše, placičky nebo ji přidám do polévky.
Smíchaná příloha se navíc někdy nepěkně nacucá s omáčkou nebo zeleninou a je to celé blemcavější a méně lákavé k dojedení.
Tip 3 – Zbytky zpracujte hned do následujícího jídla
Trojka navazuje na předchozí tip. Vždycky se snažím obratem zpracovat zbytky z posledního jídla, abych je nevyhodila.
V mistrovství „zdělat vše“ jsem se zdokonalila postupně metodou pokusů a omylů. Omyl = nikdo to doma nechce jíst :-).
Nejčastěji zpracuji zbytky vařeného jídla a zbytky z ledničky do:
- polévek – sem zbytky uvařených obilovin, luštěnin, tepelně upravenou zeleninu nebo čerstvou a ovadlejší,
- pomazánek – sem zbývající nastrouhaný sýr, zbytky otevřených balení žervé, lučiny, tvarohu,
- salátů – sem zbývající těstoviny, sýry, uzeniny, zbytky „chroupací“ zeleniny,
- sladké kaše – sem zbytky uvařených obilovin, otevřené sirupy,
- sladké buchty – sem hodně zralé ovoce, zbytky méně populárních a otevřených marmelád, zbytky nedojedených cukrovinek, čokoládových figurek,
- fingerfood – tedy do jídla, co se dá „zobat“ rukou z talíře. Zbytky tvrdých sýrů nebo uzenin. Nakrájím na kostičky a dám na stůl nebo na nejdostupnější polici v ledničce. Někdo to vždycky sezobe, když je to hned po ruce a má na něco chuť.
Ostatní rádi zpracovávají zbytky jídel taky do rizota, placiček nebo omelet.
Tip 4 – Dokud máte zbytky posledního uvařeného jídla, nevařte jiné
Tohle nejde dodržovat úplně stoprocentně, ale rozumíme si. Když uvařím něco dalšího, všichni mají tendenci dát si to nové. To staré vám zůstane nesnědené a kdo to bude chtít jíst 3. a 4. den?
U nás jíme obvykle to samé 2x po sobě. Vařit to jen na jedno jídlo mi přijde neefektivní (u čtyřčlenné domácnosti, kdy chci každý den teplé jídlo). Vařit toho na třikrát znamená velkou šanci, že ta poslední porce zbude. Ideální varianta: první den oběd, druhý den to samé k večeři. Prostřídá se to a jídelníček je pestřejší.
Párkrát do týdne večeříme stylem „co dům dal“. Každý máme na talíři trochu něco jiného a dojídáme zbytky.
Tip 5 – Vaření přizpůsobte aktuálním čerstvým zásobám
Děti by si daly palačinky, ale nejdřív prostě zpracuji tu kořenovou zeleninu z minulého týdne…
Abych neplýtvala penězi i potravinami, musím vyvažovat to, na co máme chuť, s tím, co potřebuji spotřebovat. Logické. Někdy otravné.
Vařím podle toho, co máme v ledničce a v jakém stavu čerstvosti to je. Až pak podle receptu, který chci zrovna vyzkoušet (článek o tom, jak vymýšlet, co vařit).
Tip 6 – Určete si polici v lednici na „sníst co nejdřív“
Taková drobnost, co mi pomáhá jedním okem zjistit, co musím rychle zužitkovat.
Část té nejdostupnější police v lednici používáme jako „hot spot“, kam dávám potraviny, které potřebujeme dojíst nebo uvařit co nejdřív. Něco jako část regálu v supermarketu, kam dávají potraviny, co se jim blíží datum spotřeby.
Neosvědčily se nám doma přesné jídelníčky na celý týden dopředu. Právě proto, že potřebuji flexibilitu, abych zařadila do vaření suroviny z této police.
Tip 7 – Uvařené jídlo rychle zchlaďte
Stalo se vám, že jste na sporáku zapomněli hrnec s uvařeným jídlem, a to se nakonec zkazilo?
Tak přesně kvůli tomu vše rychle chladím a na sporáku nic nenechávám přes noc nebo dlouho přes den.
Horké hrnce s citlivějším obsahem (s masem nebo mléčnými výrobky) dávám ještě přechodně na balkón (kam je můžu dát hned po uvaření) a zchlazené pak do lednice. Ostatní jídlo dávám do lednice, jakmile má hrnec pokojovou teplotu.
Tip 8 – Z lednice berte jako první ten starší exemplář
Taková klasika, ale napíšu jí. Z lednice bereme vždycky tu starší potravinu, když jich máme víc s různým datem spotřeby.
Skládám si jídlo takhle už při vybalování nákupu. Starší jogurty posunu dopředu, novější dám za ně. To samé u sýrů, zeleniny, vajec.
Tip 9 – Nepotřebné igelity vyhoďte rovnou
Co koupím zabalené v igelitu (ne všechno zvládáme bez obalu – článek o tom tady), rozbalím taky hned při vybalování nákupu a přesypu do otevřené dózy: balené papriky, houby, citróny. V zásadě všechno, co přinesete v mikroteňáku.
Je pak mnohem menší šance, že to začne plesnivět dřív, než to sníme.
Tip 10 – Když to rychle nesníte, šup s tím do mrazáku
Občas se stane, že se najednou sejde moc jídla. Dostaneme cukroví, upeču buchtu přes celý plech, neodhadneme pečivo. Nečekám, až to oschne a všem to bude lézt krkem. Část hned zamrazím (rovnou nakrájené, aby se dalo brát po částech) a za pár týdnů jako bychom to našli.
Co se starším pečivem, když už není na zmrazení?
Pečivo nám naštěstí tolik nezbývá. Pečeme pravidelně vlastní chleba a starší jej opékáme v topinkovači.
Co dalšího, když nechcete jen strouhanku?
- Posypka do polévky nebo k mlsání. Starší rohlíky i chleba nakrájím na kostičky a opeču na trošce oleje na pánvi. Děti to milují.
- Zapečené rohlíky se sýrem. Rohlíky rozpůlím, namažu máslem, pokladu tvrdým plátkovým eidamem nebo goudou a zapeču cca 10-15 min. v troubě.
- Zahuštění polévky. Chleba rozvařím v polévce a rozmixuji jej s další zeleninou na krémovou polévku.
- Schovat do něčeho zapékaného. Do francouzských brambor i do těstovin. Michelin to není, ale lepší, než pečivo vyhodit.
10 tipů jak neplýtvat jídlem ani tehdy, když si ho nakoupíte přiměřeně
Pojďme si to ještě jednou shrnout:
- Zmenšete velikost vařené přílohy.
- Nesmíchávejte uvařenou přílohu se zeleninou nebo masem.
- Zbytky zpracujte hned do následujícího jídla.
- Dokud máte zbytky posledního uvařeného jídla, nevařte jiné.
- Vaření přizpůsobte aktuálním čerstvým zásobám.
- Určete si polici v lednici na „sníst co nejdřív“.
- Uvařené jídlo rychle zchlaďte.
- Z lednice berte jako první ten starší exemplář.
- Nepotřebné igelity vyhoďte rovnou.
- Když to rychle nesníte, šup s tím do mrazáku.
Neříkám, že jsme v tomhle všem stoprocentní. Jen částečné dodržování těchhle zásad udělá dost na to, abychom doma s jídlem zacházeli s respektem. K naší peněžence, k těm, co ho pro nás vypěstovali nebo vyrobili, a i ke zdrojům planety.
Tak se mějte a neplýtvejme jídlem. Je ho škoda.
Na co dalšího jsem zapomněla? Pojďme článek rozšířit i o vaše komentáře, jak neplýtvat jídlem. Těším se na ně.
Když mám odřezky masa, které nepotřebuji do aktuálního jídla, tak je dávám do sáčku do mrazáku a používám je pak do vývaru.
Pokud jedeme na víkend pryč a máme v lednici nedojedenou šunku, rovnou jí dávám do mrazáku. Přes víkend by totiž zasmrádla a byla na vyhození. Mraženou šunku pak obvykle nakrájím na kostičky, opražím a přidávám do nějakého jídla.
Taky mi pomáhá nechodit na další nákup, pokud lednice není opravdu hodně vyjezená. (To ale teď během koronaviru nepraktikuji, jsem klidnější, když je doma více jídla.)
Díky, Katko, za doplnění. To vyjezení taky praktikujeme a hodně pomáhá předcházet těm starším exemplářům. Pak už jsou jen ty nové a je to.
Chtěla bych se naučit vaření, kterému soukromě říkám „dominové“ – mít cílený zbytek, o kterém vím, jak ho zužitkuji v příštím jídle. Zatím to umím jen dost omezeně: boloňská omáčka na špagety -> další den pizza s touto omáčkou. Pečené kuře -> upečené porce navíc do kuřete na paprice.
Z rýže by se dal dělat rýžový nákyp, ale to mi dost komplikuje fakt, že vařím rýži s cibulí… u nás doma pravidelně bylo pak rizoto, ale manžel ho fakt nemá rád…
Když peču kynuté těsto a zbudou mi bílky (např. teď mazanec), často pak máme doma čínu – dávám do ní pouze bílky místo celých vajec.
Hezký název – dominové vaření. Taky se o to snažím, tedy spíš v té primitivnější variantě, kdy je 2x to stejné. Každopádně na to chce myslet dopředu a je to dost o zvyku.
K tomuhle jsem už taky došla… když vařím přílohu, tak rovnou tolik, aby byl zbytek a mohla jsem ho použít hned na další jídlo… no a pak mě strávníci převezou… tu hromadu brambor klidně spráskají k obědu a plánované bramborové placky na večeři jsou v čudu. A já musím vymýšlet něco jiného 😀
Lucie, nevím, jestli to u vás chuťově projde, ale taky vařím rýži s cibulí (+do ní vpíchnutý hřebíček) a se zbytkem na sladko nemám problém, jen je třeba si ozkusit jak moc a čím ji dochutit. Dá se i jako svačina zastudena smíchat se sladkým tvarohem nebo jogurtem (přidat třeba i nějaké čerstvé nebo sušené ovoce, med, marmeládu . . .). já zkrátka experimentuju a většinou to výjde jako jedlé. 🙂
Mě se velmi osvědčily i vakuové krabičky. Například salám vydrží o dva dny déle, což přes víkend, když někam jedeme bohatě stačí.
Když nespotřebuji citrón – dávám ho do džbánu s vodou a popíjím během dne,
Do polévky vyvařovat košťály, listy zeleniny.
Při vykoštění kuřete nebo kotlety, použít kost k přípravě vývaru.
Zbytky z oslav – vajíčko, sýry, salámy – pomlít do pomazánku a pak přidat dle chuti majonézu, hořtici.
Skvelý článok Marcela. 🙂 Osobne tiež veľa z týchto tipov využívam. Mne sa najviac osvedčilo hlavne to, že každý deň varím nové jedlo. Je čerstvé, chutné, výživné a čo je super, znížila sa nám spotreba potravín a máločo už vyhadzujeme. 🙂 Konečne…, že WAAAU. Dlho mi trvalo, kým som k tomu došla, ale teraz ma aj varenie baví oveľa oveľa viac. Krajšie vonia, lepšie chutí a čerstvosť potravín je neoceniteľná. Akurát čo, tak niekedy nám zvyšia bagetky alebo chleby – no z nich muž doma robieva chlebíky vo vajíčku. Je to fakt mňamka na raňajky. Počas sviatkov nič nemením. Fungujeme ako v bežné dni, len s inými druhmi potravín. Nikdy by som neverila, že sa mi čas v kuchyni takýmto spôsobom skráti a ešte si ho obľúbim. Ďakujem Ti za super článok. Zdieľam.
Díky, Niky. Vidíte, chleba ve vajíčku, vajíčková topinka, u nás „vojenské řízky“, na ty jsem zapomněla a také je rádi děláme. Zajímavé, jak to máme s tím vařením nového jídla. Mně to vyhovuje spíš obden, ale záleží na situaci. Nějaké menší vaření většinou musím udělat i tak.
Skvělý článek, Marcelo! Líbí se mi poslední fotka v něm, tyhle slupky a okrojky ze zeleniny dávám vždy vyvařit a zeleninový vývar „šlupkovník“ používám na další vaření – omáčky, polévky, podlítí zeleniny… Super!
Šlupkovník, to je super název:D Taky ho vařím, je fakt silný.
Já můžu doporučit zeleninový vývar ze slupek – zelenina do polévky se oškrábe a nejdřív vyvařím slupky, pak se do vývaru dá přihodit zelenina opečená např. vedle na pánvi. Učili nás to na kurzu makrobiotického vaření a i když tuto stravu nijak nedodržuju, tak to je fakt pecka, vznikne fakt silný vývar. Tak snad to není tak uplně hardcore:D
Jinak u nás doma právě moc nevaříme na víc dní, já třeba nechci jedno a to samé jídlo k obědu i k večeři a také protože už se stalo, že manželův syn měl jednu omáčku ve škole, druhý den tu samou u nás na oběd a večer už se vztekal, že to nebude jíst, že to má potřetí:/ (ale když to je svíčková, jí to i 5x za tejden, ne že bychom mu to nutili takhle často). Takže vařím max. 1 porci navíc, když to chce, má to samé k večeři, nebo se to zmrazí.)
Jinak u nás je spíš opačný problém, většinou bychom si klidně přidali, ale není co:D Což chápu, že je to dané počtem obyvatel naší domácnosti, jsme 2 dospělí a střídající se dítě, tak prostě jsem zvyklá vařit v malém.
Já teda vím, že speciálně v současné době je to blbé, ale já chodím nakupovat spíš menší nákup častěji a tím pádem fakt kupuju jen to, co se spotřebuje, ono když jsme s manželem sami doma, tak to je taková challenge vymyslet jídlo z toho, co doma je a nejít na nákup, ale syn nic z toho nejí, tak ani tak se nákupům nevyhnem. Od tý doby, co je koronáč, jsme se zařekli, že se jídlo prostě nebude vyhazovat (i když jsme to ani dřív nedělali, opravdu v tomhle si myslím, že jsme podprůměrní proti zbytku Evropy). Zrovna včera večer došel komplet chleba, ale co už, aspoň jsme se nepřejedli.) A domácí pečivo se dá vždycky upéct.
Díky, Terezo, za sdílení. Zajímalo by mě, jestli tu zeleninu nejdřív ještě myjete, než ji škrábete, aby byly později slupky na vývar čisté?
Zdravím, mně se osvědčilo přendavat zeleninu z plastového sáčku do papírového (od pečiva) a pak teprve dávat do lednice. Zelenina mi v něm déle vydží.
Když vařím něco, co je třeba předtím namáčet (luštěniny, kroupy) a nebo se vaří dlouho, vařím toho rovnou více (neochucené), s tím, že si dopředu rozmyšlím, co všechno bych z toho mohla udělat, 2-3 rozdílné recepty. Obiloviny vydrží cca 2-3 dny v lednici v uzavřené sklenici. Zbytky luštěnin, obilovin se vždy dají dát do polévky.
Když mám zbytky zeleniny v lednici, tak vše nějak nakombinuji, jak mě napadne – buď to orestuji či s něčím zapeču. Když se mi něco zrovna nepovede, tak jsem zjistila, že nouzovka je, že skoro vše se dát snís, když je to dochucené kečupem a chuťově výrazným sýrem (ať už posypané či zapečené).
Díky, Pavlo, za další tipy.
Děkuji za tipy, taky se nám občas podaří něco vyhodit, naštěstí je toho málo, myslím, že nespůňujeme ani těch 100 kg na 4 členy rodiny. Poslední dobou se snažím i krotit manžela, když nabírá dětem jídlo na talíř, aby jim dal méně, protože většinou něco nechají. My to pak po nich dojídáme, protože vrátit zpátky do hrnce to nejde a vyhodit je to škoda. Dojídání po dětech je však nejlepším způsobem jak přibrat, což rozhodně nepotřebuji, a tak si teď plánovaně nabírám na talíř menší množství jídla. Co se u nás sní ale do posledního kousku, jsou halušky s tvarohem, cibulkom a slaninkou. Ty nezbývají.
S manželem si často bereme obědy sebou do práce i přes týden, a tak když děláme boloňskou na těstoviny, plánovaně se udělá víc a hned zamrazí. Přes týden k tomu stačí udělat přílohu, to netrvá dlouho a oběd do práce je rychle hotový. Vaříme doma hodně, každý den máme na večeři polívku, tu vaříme raději na víc dnů (2 až 3 dny).
Doporučuji se podívat na blog https://doposlednejomrvinky.sk/, narazila jsem na něj u Andrey Richardson, mé oblíbené minimalistky.
Jestli pečete kváskový chléb, mohl by se vám hodit můj tip na zpracování zbytku vařených nebo pečených brambor, přidávám je nastrouhané do chlebového těsta. Musím říct, že tyto bramborové chleby jsou u nás snad nejoblíbenější, vydrží dlouho vláčný a nejlepší je s vlašskými ořechy.
Díky, Lucie, za doplnění. Kváskový chléb pečeme, jsme tedy spíše klasici, jen mouka, voda, sůl, kmín. Jestli si vzpomenu ve správný okamžik, vyzkoušíme.
Dobry den, v zásadě děláme věci stejně. Mimo jiné zpracováván hned koupenou kořeNovou zeleninu do polévky na kostičky(mrkev, celer, petržel) nebo na špalíčky třeba do svíčkové. Má to výhodu i v tom, že čerstvou nemusím loupat, jen omyji kartáčkem na zeleninu, tím zmenším množství odpadu, neboť “obal” je jedlý. Dle sezóny do polévkového základu přikrájím pórek, fazolku, kapustu, květák…..tak, abych nezničila peněženku. Vše mám v mrazáku nachystané. Naše babička dělá skvělou polévku( i když babička není vegan jako my s dcerou), naučila se spoustu věci. A zbytky zeleniny, které nejsou už Přímo do polévky Důkladně zbavím hlíny a v Mrazáku uchovávám, dokud množství nestačí na zeleninový vývar. Tam se hodí i vykrojené stopky oaprik, špuntíky rajčat…. Ten buď použiji hned nebo nechám v krabičce na další použití v mrazáku. Monika
Já mám takovou malou vychytávku (nevím, zda to tu někdo nezmiňoval)-zbývající vaječné bílky se dají mrazit! Po rozmražení se chovají úplně normálně, krásně se z nich vyšlehá sníh. 😉
Báro, díky za tip na mražení bílků. Neznám jej.
Opravdu přínosný článek, děkuji. Já mám zkušenost takovou, že tím, že bydlím sama pro mě každodenní vaření nemá význam. A když jsem si zkoušela připravovat do práce na celý den krabičky tak, aby jídlo bylo pestré a bylo tam co nejvíce ingrediencí, tak se mi bohužel stávalo, že spousta těch ingrediencí zbyla. Tak jsem si začala krabičky objednávat https://fitkitchen.cz/ a myslím, že pro singl člověka, jako jsem já je to ideální volba jak zdravě stravovat a přitom neplýtvat jídlem.