Posléze bude možné film zhlédnout v archivu ČT. Uvedení filmu
patří k hlavním událostem letošního výročního roku, kdy si Tábor připomíná
600 let od svého založení.
Předpremiéra
byla v kině Svět
Část táborské veřejnosti (zhruba asi 1200 diváků) už snímek viděla
25. února při pěti mimořádných projekcích v kině Svět. Ohlasy byly veskrze
pozitivní. Díky České televizi, společnosti Frmol, Městu Tábor a Husitskému
muzeu v Táboře totiž vznikl reprezentativní film o délce 52 minut, kterým
provází charismatický herec Miroslav Táborský.
Dokument, jehož scénář napsal Václav Holanec, představuje význam
města jako symbolu národní hrdosti. Mapuje situaci před rokem 1420, zrození
Tábora od dřevěného města ke kamennému, povýšení na město královské, vyobrazení
Tábora jako města za hradbami, zaměřuje se na proměny Tábora a vyjadřuje úctu k
odkazu minulosti.
Film přináší atraktivní záběry na město z dronu, jsou v něm
využity i historické fotografie z Muzea Šechtl a Voseček.
Význam
názvu filmu
Režisér Vítek Bělohradský uvedl, že film má populárně-naučný ráz a
byl natočen tak, aby zaujal diváky v celé České republice, nejen
pravověrné Táboráky. Děj občas musel být zkratkovitý, všechny táborské události
a příběhy se do vymezené stopáže jednoduše nevešly. Film proto představuje
průlet dějinami. Režisér podrobně vysvětlil význam názvu Tábor – sen, město, symbol. „V rámci příběhu o Táboře jsem chtěl
vyprávět o historicky nejdůležitějších kapitolách města,“ řekl režisér.
Tábor
SEN: „Město vzniklo ze snu husitů, z potřeby najít a vybudovat
místo, kde si budou všichni rovni a které bude bratrské. To mi přišlo jako sen.
V této kapitole vyprávím příběh zrození města.“
Tábor
MĚSTO: „Hledal jsem nejvýznamnější kapitolu rozvoje města, což pro mě byl
přerod z města dřevěného v kamenné, což přišlo s tím, když se Táborští
takzvaně poklonili císaři Zikmundu Lucemburskému a jejich město se stalo
královským. Tento čin znamenal, že si zachovali všechny statky a majetky, které
si vydobyli za husitských válek. Pro město to znamenalo obrovský rozvoj.
Vznikla radnice, přestavěl se kostel, začalo se budovat táborské podzemí,
později vodní nádrž Jordán.“
Tábor
SYMBOL: „V nejzajímavější kapitole jsem se Táboru věnoval jako symbolu,
na který se odkazovali obrozenci, prezident Masaryk, který tu na nádraží řekl:
Tábor je náš program. Tábor se stal symbolem národní hrdosti, posléze možná
v období komunismu trochu zneužitým, kdy byla husitská myšlenka pokřivena
a vnímána z pohledu socialistické jednoty a rovnosti. Symbol Tábora je
stále vrací, není to móda, je to touha po národní hrdosti. Tábor je jedním
z mála míst v naší republice, které takovou historii má. Tábor je
symbolem, ke kterému se můžeme vracet s respektem.“