V nových školních osnovách jsou uvedeny knihy antisemitských autorů. V nastávajícím sporu se zhmotňuje všudypřítomné napětí maďarské společnosti.
Když byly koncem ledna v Budapešti představeny školní osnovy, byly jejich učební cíle zcela vědomě zaměřeny na minulost. Posílení křesťanské rodiny, identifikace s maďarským národem, obrana vlasti nejen se zbraní, to jsou jejich nejvyšší priority.
Není tedy žádným překvapením, že Maďaři už tradičně obsáhlou povinnou četbu spolu se snižováním hodin ještě rozšířili.
Hrdinové extrémně pravicového kánonu
Mezi povinnou četbou se nyní nachází autoři, kteří byli kvůli své blízkosti k fašismu a svému antisemitismu mnohými učiteli po dlouhá léta považováni za nepřijatelné. Ferenc Herczeg (1863-1954), József Nyíro (1889-1953) a Albert Wass (1908-1998) jsou hrdinové literárního kánonu extrémně pravicového maďarského populismu.
Všichni tři navíc pochází z oblastí, které Maďarsko po První světové válce ztratilo. S jejich pomocí lze opečovávat nebo nově zdůvodnit velkomaďarský patriotismus, nebo se samozřejmě učit kritickému zacházení s jizvami minulosti. Odpovědnost nyní leží v rukách učitelů.
V pedagogickém vzdělávání se za posledních 30 let na mnoha místech citelně rozšířil extrémně pravicový světonázor. Jeho příznivci se nyní hlásí ojediněle o slovo a oslavují nové osnovy. Nesrovnatelně nápadnější je protest učitelů. Mnoho z nich sdílí na sociálních sítích fotografie a nápisem před hrudí demonstrují svou neochotu vyučovat fašistické autory.
Spisovatelské spolky a katedry maďarské literatury, slovutné školy a pedagogové, učitelské svazy, studenti a rodiče organizují veřejné protesty. Stejně jako u všech současných sporů o tvář maďarské kultury jsou však i zde na místě obavy, že státní moc nebude ochotna přistoupit na dialog a sebekorekturu. Je ale nápadné, že se mezitím mnoho konzervativců, svědomitých křesťanů a starostlivých patriotů s vzrůstající rozhodností od státních zásahů distancuje.
Konzervativní akademikové se bránili, když byly nedávno Maďarské akademii věd odebrány důležité vědecké instituty. Dali veřejně najevo, že chamtivost po absolutní vládní moci není jak konzervativní, tak ani křesťanská nebo patriotická. Vláda tak ztrácí čím dál více sympatií mezi lidmi, kteří za ní doposud oddaně stáli.
Ve sporu o povinnou školní četbu houstne všudypřítomné politické napětí v maďarské společnosti. Současná literatura je v novém učebním plánu kategoricky vyjmuta s odůvodněním, že její přínos ještě nelze spolehlivě určit. Imre Kertész a Péter Esterházy, dva maďarští klasikové současnosti, sice patří mezi světově proslulé zesnulé autory, v povinném programu se ale neobjevili.
Že byl v červenci 2016 zesnulý Esterházy vyjmut, příliš nepřekvapí. Orbánův systém podkopával a zesměšňoval s veškerou váhou své literární suverenity až do svého posledního výdechu. Absence Imre Kertésze je však zarážející, maďarský stát totiž vynakládá veškeré úsilí a obrovské sumy peněz, aby získal kontrolu nad jeho pozůstalostí.
Stranická linie podpory literatury
Sám Orbán se v dubnu 2016 pohřbu Imre Kertésze zúčastnil, jediný maďarský nositel Nobelovy ceny za literaturu bezpochyby patří do jeho sbírky symbolů národní velikosti. Za to si ovšem musel nad otevřeným hrobem vyslechnout varující kritická slova těžce nemocného Pétera Esterházyho.
Z mezitím známých učebních plánů vyplývá, že jsou oba, jak Kertész tak Esterházy, uvedeni mezi fakultativním učivem, ovšem s texty, které pochází z období před rokem 1989. Pokud ale budou pedagogové brát direktivu vážně a věnují 80 % času povinné četbě, sotva kdy na 20 % nepovinné četby narazí.
Na to, aby podpora literatury držela stranickou linii, se vydává hodně peněz. Pozoruhodně protikladné jsou výroky Szilárda Demetera týkající se Imre Kertésze. Demeter byl v prosinci 2018 jmenován ředitelem Petöfiho literárního muzea. Aby byla podpora literatury přivedena pod striktní stranickou linii Fideszu, byl vybaven daleko větším finančním obnosem, než jeho příliš liberálně vystupující předchůdce.
Demetrův vliv nezadržitelně roste, mezitím se stal něčím jako všemocným maďarským ministrem pro literaturu, i když se zdá, že nebyl do sestavení osnov přímo involvován. V Szilárdovi Demeterovi dříme uražený hněv, protože se vnější svět opovažuje zasáhnout do kánonu maďarské literatury. Jelikož se maďarská literatura prosadila ve světě především díky německým překladům, jsou v německojazyčném prostoru oslavovaní maďarští autoři obzvlášť podezřelí z vlastizrady.
K nim kromě Esterházyho a Kertésze patří i adepti na Nobelovu cenu Péter Nádas a László Krasznahorkai, ale i v září 2019 zesnulý György Konrád jakožto László Földényi, Lajos Parti Nagy, Pál Závada a mnozí další. Doufejme, že stále ještě platí, že si školáci čtou své oblíbené knihy tajně pod stolem. Z toho by se jistě Péter Esterházy obzvlášť radoval. Nikdo si tak zamilovaně nehrál s kouzlem maďarského jazyka, jako on.
