Ralsko bude mít konečně náměstí, ozdobí ho bludné balvany i medvěd

  16:42
Kdo dnes přijede do hlavní sídelní části Ralska, nestačí zírat. Před opravenou radnicí a kostelem je jen divoká step. Ralsko je přitom rozlohou největší město celého kraje. Už letos to ale má být jinak. Pustý prostor, kde za sovětské okupace stála kasárna, se změní v náměstí připomínající park.

Plocha před radnicí v Ralsku by ještě letos měla získat důstojnější tvář. Dnes je to spíš louka, s několika stromy a živým plotem. | foto: Tomáš Lánský, MAFRA

„Chceme, aby to tu konečně vypadalo důstojně. Jsme centrum celé oblasti a nemáme to tu pěkné. Přitom Kuřívody (hlavní sídelní část, pozn. red.) měly dřív nádherné náměstí. Zároveň jsme obklopeni lesy a přírodou, proto chceme mít náměstí z přírodních prvků,“ oznamuje starosta Ralska Miloslav Tůma.

Plochu před a za radnicí protnou přírodní chodníky lemované okrasnými a ovocnými stromy. Z části půjde o masážní chodníky vhodné pro chůzi na boso. V centrální části náměstí bude stát dřevěný altán vhodný pro svatební obřady. U něj bude jezírko napájené podzemním vrtem s malým dřevěným molem. 

Prostor bude rozčleněn různými kamennými zídkami a lavicemi vytvořenými z odkorněných kmenů stromů. Aby místo bylo co nejvíce spjaté s přírodou, plochu doplní bylinkové a květinové záhony, bludné dekorativní balvany, motýlí louka, broukoviště a líhně obojživelníků, ptačí budky, hmyzí hotely nebo budka pro netopýry zvaná netopýrovník. Samozřejmostí budou i stojany na kola. 

„Bude to hlavně klidová zóna, takový malý přírodní ráj. Nechtěli jsme na náměstí cpát nic velkého, co by se sem nehodilo,“ zdůvodnil starosta.

Morový sloup vystřídá kamenný medvěd

Náměstí bude mít i svou sochu. Zatímco v dávných dobách zde stál morový sloup, nyní se počítá s kamennou sochou medvěda. Toho má Ralsko ve svém znaku.

„Máme představu, že medvěd by stál u vodní nádrže a z tlamy chrlil vodu,“ podotkl Miloslav Tůma. Jak upřesňuje radní města Václav Bilický, medvěd v emblému města nemá žádnou spojitost s dvacetiletým pobytem sovětské posádky, ale jeho historie sahá mnohem hlouběji.

„Když nám byl v roce 2006 přiznán status města, tak nám heraldik zjistil, že medvěd byl ve znaku Kuřívod už v dobách jejich založení za éry Přemysla Otakara II. ve 13. století. Vypadal jen trošku jinak, než ten dnešní, ztvárněný v bojovém postavení,“ upřesnil Bilický.

Na revitalizaci plochy potřebuje Ralsko přibližně čtyři miliony korun. Polovinu by chtělo získat z dotace Státního fondu životního prostředí, o kterou již požádalo. Pokud ji letos obdrží, mohla by se plocha náměstí proměnit ještě tento rok.

Původní domy padly

Kuřívody, správní centrum celého Ralska, bylo ještě před sto lety malebnou oázou klidu s roubenými podstávkovými domy s podloubími. Po válce zdejší německé obyvatelstvo odsunuli a zřízení vojenského prostoru dalo území poslední ránu – většinu původních domů strhli a namísto nich postavili odporné vojenské budovy. Takto byla vysídlena většina malých obcí v dnešním Ralsku. Z většiny dnes nic nezbylo, jen zbytky základových zdí. Největší ránu celé oblasti dali Sověti, kteří neměli ke krajině respekt. 

„Úplnou náhodou jsme v roce 2010 našli v bývalých ruských kasárnách v Mimoni pohozený pomník obětem první světové války, který stával kdysi v Jablonečku. Povedlo se nám ho opravit a dnes stojí v Kuřívodech,“ doplnila místostarostka Ralska Šárka Kalvová.

Jedinou a poslední připomínkou původních starých Kuřívod je více než stoletý javor, který na ploše před radnicí roste. Tůma jej chce jako memento zachovat a včlenit do nové výsadby.

Zajímavostí je, že v Kuřívodech stojí kostel sv. Havla ze 13. století. Před pěti lety v něm památkáři objevili dvě vrstvy gotických maleb s archandělem Michaelem z nejmladší éry kostela. 

„Víme, že když byla Kunhuta, vdova po Přemyslu Otakaru II. internována na Bezdězu, tak si vyprosila, aby se do kostela v Kuřívodech mohla pomodlit při mši. Takže je téměř jisté, že na tyto fresky v roce 1279 koukala,“ podotkl Jiří Šťastný z Mimoně, patriot a dokumentátor zdejší historie.

Ještě zajímavějším faktem je, že v kuřívodském kostele se jako chlapec dokonce modlil i Karel IV. Smutným faktem ale zůstává, že v kostele dodnes není zavedená elektřina a na bohoslužby sem chodí jen asi tři lidé.

Kuřívody a potažmo celá oblast Ralska přitom byla velmi drsným krajem. Trpěla hlavně nedostatkem vody, z čehož vychází už název. „Kuří vody měly znamenat, že je tu vody jen tolik, že by se z nich dosyta napil jen kur,“ vysvětlil Jiří Šťastný. 

V kombinaci s tím, že sem nikdy později ani nevedla železnice a nemohl se tudíž rozvinout průmysl, ztrácela zdejší oblast časem na významu. Ještě po odchodu sovětské armády v roce 1991 tu žila pětistovka obyvatel. Dnes je to více než čtyřikrát tolik. V Ralsku je dnes škola i školka, pošta a sídlí tu několik výrobních firem, také zde funguje stavební úřad. Liberecký kraj už několik let likviduje ruiny vojenských budov roztroušených po celém prostoru.