Kdyby si mohli sadaři vybrat, jak bude vypadat zima na jihu Čech, nejspíš by právě teď volili desítky centimetrů sněhové pokrývky a promrzlou zem a teplo by se mělo udělat až v druhé polovině března. Místo toho ale zažívají až příliš teplých dnů, které mohou uškodit jejich ovocným stromům.
„V našich podmínkách by se měla vystřídat čtyři roční období. Ale to se v posledních letech neděje tak, jak by mělo. Trochu z toho trneme,“ přiznává sadař Pavel Fríd z Lhenic na Prachaticku, který je členem Unie ovocnářů jižních a západních Čech.
Pro pěstitele je klíčová hranice plus pěti stupňů Celsia. „Pokud teploty nejsou dlouhodobě vyšší, nic se neděje. Jenže nám se teď často děje, že hranici překračují několik dní za sebou. Například u meruněk nebo třešní pak dojde k fyziologickým pochodům mnohem dříve. Přispívá tomu i nezamrzlá zem, protože stromy mají lepší přístup k vodě,“ pokračuje jihočeský sadař.
V momentě, kdy se oteplí, strom je nedočkavý a chce se vyvíjet. Třeba u meruněk už Fríd podle svých slov změny pozoruje. Stromy jsou odolné i proti výraznějším mrazům, ale čím více teplých vln v tomto období zažijí, tím méně jsou pak připraveny na náhlé studené dny. Pupeny potom mohou zamrznout.
Zima bez sněhu může ohrozit i množství vodních zásob, s nimiž ovocnáři vchází do jara.
„Bez nich mají stromy problém, aby se jejich plůdky začaly vyvíjet a tvořilo se v nich co nejvíce buněk. Čím více buněk, tím jsou pak plody větší. Bez závlahy si tak zaděláte na horší sklizeň,“ upozorňuje Pavel Fríd. Vytrvalé mrazy by rovněž zajistily, že zimu nepřežije vetší množství škůdců a parazitů, kteří ohrožují úrodu.
Škody způsobují kormoráni nebo volavky
Tím, že se teploty nedostávají pravidelně pod nulu, nezamrzají jihočeské rybníky. Ty jsou tak dobře přístupné predátorům, pro něž jsou rybí chovy snadnou kořistí.
„Škody nám způsobují kormoráni nebo také volavky. První je na řadě kapr, který v tomto období hibernuje. V pohybu jsou dravé ryby, třeba štiky nebo candáti, i ty si ptáci berou,“ vysvětluje situaci Jiří Bláha, jednatel společnosti Blatenská ryba. Škody po predátorech jdou do milionů korun.
Další problémy přináší sucho. Podle Bláhy je situace vážná. „Zažíváme tragický nedostatek vody, takovou bídu nepamatujeme. Rybníky zkrátka nejsou plné a produkci na bahně mít nebudeme,“ dodává.
I včelaři jsou na pozoru. „Dobře nedělá včelám především kolísavost teplot. Při oteplení mají tendenci se roztahovat ze zimního chomáče. Pak se ochladí a zase se stahují, to jim naruší zimovací proces. Kvůli této aktivitě pak chovatelé spotřebují větší množství krmiva,“ popisuje Vladislav Ženíšek, jednatel prachatických včelařů.
Aktuální počasí podle něj může způsobit, že budou včely na jaře oslabené. Ideální by bylo, kdyby zůstávaly v chomáči.
Potíže mají někteří jihočeští chovatelé hospodářských zvířat, jimž chybí podzemní zásoby vody kvůli nízkým srážkám. Zemědělská společnost Slapy na Táborsku musela do svého chovu v Lomu u Slap dovážet vodu v cisternách.
„Ozimy zatím vypadají dobře, ale stav spodní vody je špatný. Máme kvůli tomu obrovské problémy, museli jsme vybudovat spoustu nových vrtů: kdysi stačily tři pro 800 kusů dobytka, dnes ho tam nemáme ani půlku, máme devět studní a nestačí nám to,“ zmiňuje předseda společnosti Miroslav Blažek.
Meteorologové počítali teplé dny i na Šumavě
Podle jihočeských meteorologů byly teploty v kraji v prosinci i lednu nad normálem. Naopak první letošní měsíc byl co do srážek podprůměrný. Na sníh i déšť chudý leden hlásí i statistiky pro celou republiku. Data hovoří o měsíčním úhrnu srážek 18 milimetrů, což znamená šestý nejhorší výsledek za 60 let. Loni byly ve sněhu zásoby vody dokonce desetkrát větší.
Na jihu Čech zaznamenali extrémně teplý den 15. ledna na Churáňově. Stanice naměřila 14,8 stupňů Celsia.
„Hned v závěsu byla Horská Kvilda s teplotou 14,6 stupňů. Tento den jsme zaznamenali vyšší teploty na horách než v nížinách díky inverzi. Dalšími teplými dny byly 2., 9., 10. a 31. leden, kdy se pohybovaly v rozmezí 11 až 14 stupňů Celsia,“ vypočítává Eva Kalná z budějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Kalná potvrzuje, že poslední zimy jsou skutečně mírnější. „Je to vidět i na množství srážek, které byly v prosinci jen na 75 procentech dlouhodobého normálu. Ani leden nevypadá o moc lépe,“ doplňuje Kalná.
