napsal Řezníček z Brna
Vlkův úvod:
Církevní restituce jsou neustále živou politickou materií. V poště mi přistál zajímavý příspěvek , kterým jeden z kosířů, takto praktikující věřící, reaguje na pastýřský list pražského arcibiskupa – kardinála Duky, popisující finanční pozici naší největší církve za poslední hospodářský rok. Je to zajímavé a neradostné čtení zároveň. A za sebe dodávám, mne ani trochu netěší. A potvrzuje starou zkušenost, že získat majetek je jedna věc, ale umět jej udržovat, druhá. Nejvyšší čas, dát slovo autorovi.
O hospodaření katolické církve s nově nabytými majetky, které získala v rámci vyrovnání státu s církvemi, se společnost mnoho nedozví a ani já, který jsem aktivním a praktikujícím členem této církve, nemám žádné další přesnější informace, i když se domnívám, že by nám věřícím měly být řádně a pravidelně předkládány. Minimálně v hlavních obrysech.
V poslední době to byla pouze zpráva o majetkovém vstupu českobudějovického biskupství do spořitelního družstva ARTESA. Jinak v podstatě ticho po pěšině.
Proto mne překvapil obsah pastýřského listu, ve kterém se sám pan kardinál Duka se na začátku nového roku obrací na věřící pražské arcidiecéze.
V úvodu tohoto listu připomíná, že navrácení církevního majetku je rozděleno do 30 let a staví katolickou církev před řadu problémů, které se nedaly a nedají spočítat ekonomicky.
Ekonomickou prosperitu, respektive budoucí saqmofinancovatelnost se vedení církve rozhodlo postavit na třech sloupech:
Lesní hospodářství
Správa domů a jejich výnosy
Síť hotelů a penzionů
U zmínky o lesním hospodářství pan kardinál připomíná, že kůrovcová kalamita bude znamenat pro církev výrazné snížení zisku z prodeje dřeva, ale naopak na odstranění kalamity bude muset katolická církev vydat 1 miliardu korun (zatím jen odhad).
Rovněž další projekty, týkající se hotelového hospodaření váznou, takže se nedosahuje zisků, s jakými se počítalo.
Pan kardinál rozhodně nechce vyvolávat paniku, protože připomíná, že zatím se nejedná o bankrot, ale je potřeba nalézt finanční rovnováhu.
A tím se dostávám k číslům, které jsou v pastýřském listě uvedeny a které se vztahují pouze k pražské arcidiecézi. U ostatních biskupství žádné čísla nemám. Lze ovšem očekávat, že nebudou až zásadně jiná.
V roce 2018 uvádí arcibiskupství ztrátu ve výši 112 765 000,- Kč. Nejedná se o žádnou nahodilou ztrátu, protože špatně skončily i předcházející roky : Rok 2017 skončil ztrátou 155 107 000,-, rok 2016 ztrátou 26 541 000,- a rok 2015 ztrátou 52 277 000,- Kč.
Kumulovaná ztráta za poslední čtyři roky tak činí podle pana kardinála 350 milionů korun.
Pro mě, jako pro člověka, který pozorně sledoval celý průběh „majetkového vyrovnání“ je šokující, jak vedení církve radikálně změnilo svůj pohled na tzv. církevní restituce.
Cituji pana kardinála:
Začíná být jasné, že vydaný majetek nezajistí ekonomickou stabilitu katolické církve, stručně řečeno, a odpůrci katolické církve si mohou říkat co chtějí, ekonomická odluka církve od státu, jejichž součástí bylo navracení majetku a platba za nevydané nároky neznamená pohádkové zbohatnutí církve ani posílení jejího vlivu.
Bylo to politické rozhodnutí, které katolickou církev bude ekonomicky velmi bolet.
Mě ani tak nepřekvapily ekonomické výsledky pražské arcidiecéze, jako změna myšlenkového postoje vedení církve, kdy se toto snaží prezentovat, že se stalo obětí politických rozhodnutí, které teď bude tvrdě platit. Nebylo to snad vedení církve v čele s panem kardinálem a třeba také s biskupem Holubem, které nadšeně vítalo toto vyrovnání a společnost a věřící přesvědčovalo, že teď konečně začne církev na svém s péči řádného hospodáře a že z hlediska ekonomické stability nás čekají už pouze „světlé zítřky“. Však odborníky na správu majetku máme dodávali jedním dechem.
Na závěr bych ještě položil, z mého pohledu zcela logickou otázku: Katolická církev stále ještě pobírá od státu peníze na úhradu mzdových nákladů duchovních a za vyrovnání za majetky, které nemohli být vydány. Co bude, až tento mohutný pramen vyschne a skončí podle zákona o majetkovém vyrovnání a katolická církev si bude muset veškeré provozní a investiční náklady hradit pouze z výnosu svého majetku a darů věřících, kterých spíše ubývá než přibývá?
Vlkův dovětek:
Tolik kolega Řezníček z Brna. Za sebe i za něj doufám, že nebude za svůj text od matky církve nikterak popotahován. Není proč. Jen o pastýřském listě informuje ty, co nežijí církevním životem.
Za sebe říkám, že nejsem těmi čísly, z pastýřského listu kardinála Duky nijak překvapen. Vím, že někde v archivu Kosy mám článek, kde jsem trochu počítal, jestli církvi vydaný majetek a doplácené odškodné bude či nebude stačit na zajištění stejného provozu, jaký dokázala mít v době, kdy byla financována pouze státem a nějak mi to dvakrát nevycházelo. Jen najít ho jaksi na první dobrou neumím. A to po nějaké kůrovcové kalamitě nebyla ani památka.
Vedle toho mám s jednáním s církevními ekonomickými experty osobní profesní zkušenost. Dokonce trojnásobnou. Tedy konkrétně 3 jednání s jejími řídícími pracovníky i finančními specialisty, kdy jako zástupce mého tehdejšího zaměstnavatele jsme se tehdy ucházeli o o částečnou správu státem vyplácených finančních prostředků. A bohužel musím konstatovat, že dílem jejich představy o výnosech byly nereálné a ti lidé, ač velmi příjemní -pak finančně naivní nebo a to se týkalo jejich expertů, když to řeknu velmi mírně – byli podivní. Ale zopakuji výrok klasika -čo bolo, to bolo.
Jenže při redakci článku přítele Řezníčka, jsem tak trochu prolustroval internet a hledal informace na téma církevní ekonomika. Zajímalo mne, zdali pan kardinál zůstal jen u pastýřského listu nebo zdali vyvodil také nějaká konkrétní opatření. A ejhle co se objevilo:
Píše se tam, že jistý Karel Štícha, který měl stát za ekonomickým schematem restitučních náhrad od státu a později fungoval jako hlavní finanční expert arcibiskupství – no snad abych lehce citoval:
Právě Karel Štícha stál také za modelem restitucí, který byl nakonec schválen parlamentem před více než sedmi lety a vychází z rozdělení na přímé vracení majetku a na vyplácení finančních náhrad.
S tím souvisela i autoritativní pozice, kterou si Karel Štícha vybudoval během dlouholetého působení ve funkci vedoucího správy majetku arcibiskupství.
Jako ekonomický šéf největší diecéze byl Karel Štícha proslulý tím, že nerad připouštěl jiné představy o správě majetku, než sám prosazoval.
Zkrátka pan Karel Štícha byl vyhozen. Konečně někdo, zřejmě pod vlivem čísel, protože ta nakonec rozhodují, došel k závěru, že bývalý projektant mostů asi není to pravé ořechové, když jde o vygenerování potřebného množství financí na provoz. A má to být v miliardách ročně.
Církve to nebudou mít v žádném případě jednoduché. I přes restituce jim není co závidět. Ty malé a menší to vědí už dost dlouho. Římsko katolická se k tomuto zjištění dostává postupně a řekl bych, že hodně bolestným způsobem.
Novým šéfekonomem se stal generální vikář Jan Balík. Takže si ještě ze zmíněného článku dovolím převzít ještě jednu pasáž, která mne šokovala:
Zdá se, že Balík má na správu arcidiecézního hospodářství podobné názory jako například Roman Češka, bývalý šéf Fondu národního majetku, který před pár lety působil na Arcibiskupství ve funkci ekonoma. Odešel hlavně kvůli názorovým a kompetenčním sporům se Štíchou. Češka mimo jiné nesouhlasil se Štíchovým východiskem, že církvi budou restituce a finanční náhrady od státu stačit na vlastní provoz. Připomínal také, že církev by se neměla upínat na hospodaření, ale věnovat se hlavně věřícím.
To zdůrazňuje i Balík. „Základní investicí církve je sloužit lidem: výchova dětí a mladých lidí, podpora rodin, doprovázení nemocných a starých lidí. Základní směr církve tedy musí být investice do pastorace a charity – tedy do lidí. Církev ve své podstatě netvoří majetek, ale lidé,“ uvedl vikář.
Naznačil také, že církev bude zvažovat, co udělá s množstvím historických, ale málo využívaných objektů.
„Máme nedostatek zkušeností, provázejí nás nereálná očekávání, nejednou nám chybí určitý podnikatelský talent a k tomu jsme zavaleni množstvím památkových budov, především kostelů, které ve skutečnosti ke svému životu nepotřebujeme. Stojíme před otázkou, jak zachovat kulturní dědictví, a zároveň z kněží nedělat nejlevnější údržbáře v republice,“ dodal Balík.
Kolega Řezníček už vyjádřil údiv nad změnou postoje církevních funkcionářů k restitucím. I když tam vedl příklad, nezdál se mi až tak důvodný. Ale slova vikáře Balíka? To je bohužel opravdu obrat o 180 stupňů.
Odvrácení se o dříve vyhlašované samostatnosti a schopnosti ekonomicky se sebezabezpečit. Najednou hlavní ekonomický expert vlastně říká , že církev tu není od toho, aby spravovala majetek, nýbrž proto, aby pečovala o lidi…. Mám se podívat do parlamentního archivu a vytáhnout to, co zaznívalo z opozičních lavic v bouřlivé diskusi před prohlasováním církevně restitučního zákona?
Dovolím si cosi odhadnout – jak dlouho bude trvat, než se církev, po svém tzv. finančním osamostatnění obrátí na stát se žádostí o pravidelnou dotaci na činnost?
A ještě něco – vikář Balík říká cosi o budovách, především kostelů, které církev ke svému působení nepotřebuje…..
No u nás na Plzeňsku církev od roku 2000 vyvedla ze svého původního majetku cca 100 kostelů a předala je obcím a spolkům.Diecéze, do níž patří téměř celé západní Čechy a určité obce Ústeckého a Středočeského kraje, aktuálně vlastní 335 kostelů a kaplí.
„Uvedený počet nás významným způsobem zatěžuje a je na hranici toho, co je naším úkolem, což je hlásání evangelia. Samozřejmě máme zodpovědnost vůči tradici, která existuje po staletí, a vůči úsilí našich předchůdců. Nechceme se míst bezhlavě zbavovat, ale dávat je do rukou někoho, kdo se o ně dobře postará,“ uvedl plzeňský biskup Tomáš Holub.
Už kolega Řezníček s e o biskupovi Holubovi ve svém článku zmínil. Byl jedním z hlavních pretendentů církevních restitucí….. I on se dnes přesvědčuje na vlastní kůži, že svaté rozhoření a svatá horlivost a realita života jsou naprosto rozdílné discipliny!
Dnešní článek není ani útokem na církev, natož její obžalobou. Jen připomenutím toho, že prelateriát nyní narazil na realitu. A že až nyní začíná chápat, k čemu zde církev jako taková je. Vlastně – je tu ještě kvůli tomu, když předává svatostánky jiným?
Tuhle položku by si měli položit v arcibiskupském paláci!