NÁZOR - Je otázkou, jak si se šířením koronaviru - především ve východní Asii - poradí státy se slabými zdravotnickými systémy. Na možný problém poukázal v komentáři pro server National Interest profesor Robert Kelly, politolog působící na univerzitě v Pusanu.
Jako v Černobylu
OSN již uvedla, že toto vidí jako největší problém globální reakci na šíření nákazy, upozorňuje Kelly. Připomíná, že se spekuluje o tom, že ani Čína zdaleka nepřiznala všechny případy onemocnění.
V čínském zdravotnictví panují velké nerovnosti a Komunistická strana Číny je přecitlivělá na obraz svého režimu v zahraničních médiích, poukazuje profesor. Nabízí se podle něj paralela s úvodní sovětskou reakcí na havárii v Černobylu, která spočívala v zapírání.
"Do této kategorie zajisté spadá Severní Korea," píše odborník. Konstatuje, že tamní režim notoricky lže a zapírá a pokud by se do země dostal koronavirus, KLDR bude mít nejprve tendenci to zamlčet.
Navíc, severokorejské zdravotnictví je již desetiletí v troskách, varuje expert. Vysvětluje, že většina nezbytné péče, která jde nad rámec naprostého základu, není v zemi buď poskytována vůbec, nebo je součástí zahraniční humanitární pomoci, přičemž strach z koronaviru může zahraniční zdravotníky z KLDR vyhnat.
To je také důvod, proč severokorejský režim označil boj s koronavirem za "boj o přežití národa", uvádí Kelly. Zdůrazňuje, že země nemá zdroje ani administrativní kulturu - transparentnost, empirické neideologické rozhodování, technokoracii -, aby na skutečnou epidemii reagovala a při absenci trvalejší zahraniční pomoci by byla k zamezení lokální pohromy téměř zajisté nutná brutální represe.
Podobný scénář KLDR zažila během tvrdého, lidským faktorem způsobeného hladomoru na konci 90. let, poukazuje odborník. Připomíná, že se projevila vládní nekompetentnost, absence hlubší správy, nezájem elit režimu o blaho populace, náhradou za jídlo se stala ideologie a zahraniční pomoc byla odmítnuta ve chvíli, kdy měla zahrnovat i kontrolní mechanismus, který by znemožnil severokorejské armádě její rozkradení.
Výsledkem byla smrt jednoho až dvou milionů lidí hlady, rekapituluje politolog. Dodává, že režimem to nehnulo, nezměnil se, nepřiznal chybu, nadále kráčel kupředu nehledě na cenu, kterou společnost platí, a událost eufemisticky nazval "namáhavým pochodem".
V té době byl u moci Kim Čong-il, otec současného vůdce Kim Čong-una, který si po nástupu k moci vytkl jako cíl zajištění základního potravinového zabezpečení země, které však nevychází z obav o situaci obyvatel, ale stabilitu režimu, vysvětluje profesor. Podotýká, že zoufalí hladovějící lidé se budou mnohem pravděpodobněji bouřit, protože nemají co ztratit, ačkoliv v reálu nejsou náznaky, že by se během hladomoru, který si vyžádal smrt 10 % obyvatel země, objevila revolta proti terorem hluboce stabilizovanému režimu.
Lákavá alternativa
"Epidemie koronaviru by byla téměř jistě paralelou tohoto sledu událostí," obává se expert. Očekává, že na prvním místě by byla starost o bezpečnost režimu, jehož paranoia z vnitřní revolty a zahraniční pomoci by zřejmě vedla k represi proti nakaženým, jelikož jejich dlouhodobá tvrdá izolace a možná i fyzická likvidace by představovala lákavou alternativu vůči cizí asistenci.
Současný jihokorejský prezident Mun Če-in roky nabízí Severokorejcům pomoc v rámci snahy o zmírnění napětí mezi oběma státy a denuklearizaci poloostrova, ale ti ji vždy odmítnou, upozorňuje profesor. Dodává, že zahraniční pomoc je zpravidla nabízena za podmínek, které mají zabránit severokorejskému režimu zneužít ji, což je sice na základě předchozích zkušeností moudré, ale zároveň poskytuje Pchjongjangu motivaci, aby nejprve zvážil represi.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Často se naznačuje, že autoritářské a totalitní státy dobře zvládají jednotlivé projekty, ale neokážou obecně posunovat společnost, protože sice jednoduše zvládnou mobilizovat enormní množství pracovní síly díky brutálním stimulům, uvádí politolog. Doplňuje, že kvůli tomu se daří rychle dokončit prestižní projekty, jak ukazuje aktuální čínská reakce na koronavirus, v rámci které došlo během vytýčených deseti dnů k postavení dvou nemocnic v postiženém Wu-chanu.
Širší snaha o decentralizované, obecnější zlepšení si žádá svobodu, transparentnost, iniciativu jedince a kompetentnost byrokracie, které autoritářské a totalitní státy často postrádají z ideologických či politických důvodů, vysvětluje Kelly. Konstatuje, že právě kvůli strachu z nových výzev tyto státy nechtějí tolerovat větší množství posilujících, obohacujících aktivit, které se neodehrávají pod státním dozorem.
Z tohoto důvodu by malá epidemie V KLDR byla zvládnutelná, ba dokonce lépe než v demokraciích, kde mají nakažení práva a přístup k legislativní ochraně, kterou může severokorejský režim jednoduše ignorovat, nakažené trestat a preventivně izolovat i potenciálně nakažené, což je na Západě z právního hlediska mnohem těžší, shrnuje odborník. Naopak věří, že větší epidemie by okamžitě odhalila slabost severokorejského sociálního systému, tedy nikoliv armády, vládnoucí strany a rodiny, ale služeb pro obyvatele.
"Severní Korea postrádá lékaře, nemocnice, zásoby léků, moderní lékařské přístroje atd., aby mohla adekvátně odpovědět a zabránit prudkému šíření," píše Kelly. Dává proto zapravdu tamnímu režimu, že situace by byla otázkou přežití národa. Obává se, že s ohledem na slabost institucí, úřadů a veřejného zdravotnictví by stát podnikl nemilosrdná opatření k zastavení nákazy, lékařská i represivní.
Související
Kim Čong-un vyzval k "epochální změně" v rámci příprav na válku
Kim Čong-un má novou zbraň. Dohlížel na ostrý test
Severní Korea (KLDR) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pohonné hmoty letí cenově dolů. Zlevňování má ještě pokračovat
před 1 hodinou
Ukrajina začala propouštět vězně, aby mohli vstoupit do armády
před 1 hodinou
Počasí: V Česku udeří silné bouřky, varovali meteorologové
před 2 hodinami
Kadyrov nabídl Putinovi vyslání svých bojovníků na Ukrajinu
před 2 hodinami
Rusko zaútočilo na město Cherson. Ukrajina poslala rakety na Belgorod
před 3 hodinami
Ptačí chřipka se dál šíří na lidi. Austrálie hlásí první případ, USA druhý
před 3 hodinami
Bělorusko označilo Česko, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější země
před 4 hodinami
Nehoda autobusu MHD v Praze. Dvanáct zraněných, vyhlášen traumaplán
před 4 hodinami
Británie: Máme důkazy, že Čína dodává Rusku bojovou techniku pro použití na Ukrajině
před 4 hodinami
StarDance 2024: Česká televize oficiálně představila soutěžní páry
před 4 hodinami
Ukrajina zavedla systém, který motivuje její vojáky k ničení ruské techniky
před 6 hodinami
Počasí bude o víkendu teplé, ale deštivé
včera
Rusko z vládního webu vymazalo změnu hranic v Baltském moři
včera
Británie: Neutrální státy by měly být v NATO, pokud chtějí ochranu
včera
Uznání palestinského státu je odměna za teror, prohlásil Netanjahu
včera
Britské parlamentní volby mohou být už za pár týdnů, tvrdí média
včera
Příběh Sherlocka Holmese se začal psát před 165 lety. Narodil se Arthur Conan Doyle
včera
Lední medvěd Tom za zvláštních okolností uhynul po přesunu z Prahy do Kazachstánu
včera
Atentátník na Fica přišel o advokátku. Zastupování střelce se vzdala
včera
Český turista zemřel při pádu ve Vysokých Tatrách. Chtěl se dostat na Gerlach
Ve Vysokých Tatrách na Slovensku v úterý zahynul třiačtyřicetiletý český turista, informovala agentura TASR s odkazem na tamní Horskou záchrannou službu. Muž zemřel při pádu během výstupu na Gerlachovský štít.
Zdroj: Jan Hrabě