„Mě zajímalo, jestli není ve střetu zájmů, protože zákon uvádí, že členové rady by měli jednat nezávisle, měli by jednat nestranně, neměli by jednat ve smyslu obchodních zájmů kohokoli,“ uvedl Hilšer.
„Já jsem chtěl položit otázku, jestli si paní Lipovská nemyslí, že vazby Institutu Václava Klause na PPF, které koupilo televizi Nova, čili jeho vitálním zájmem je, aby nebyly další konkurenční televizi, Českou televizi v tomto smyslu můžeme vnímat jako konkurenta komerčním televizím, tak mě zajímalo, jak by rozptýlila pochybnosti, že bude jednat nestranně a nezávisle,“ řekl iDNES.cz ve Sněmovně po veřejném slyšení Lipovské Hilšer.
Poslanci sněmovního výboru před tí nechtěli nechat senátora mluvit s odkazem na to, že byl již vyčerpán patnáctiminutový čas na slyšení kandidátů do Rady ČT. Hilšer byl přerušen právě ve chvíli, kdy začal mluvit o tom, že je Institut Václava Klause sponzorován finanční skupinou PPF.
Na spolupráci s Institutem Václava Klause se před tím Lipovské ptal poslanec za Piráty Tomáš Martínek. „V Institutu Václava Klause nepůsobím od 31. 12. 2019,“ opáčila mu kandidátka do Rady ČT. Lipovská je podle stránek Institutu Václava Klause stále jeho externí analytičkou.
„Já jsem vždycky na všech politicích nezávislá. Neumím si představit, že by mě jakýkoli politik mohl ovlivňovat,“ řekla ve středu poslancům Lipovská. Nepodařilo se to podle ní ani Klausovi. Lipovská byla také do roku 2018 ve výboru think-tanku Centrum pro občanské svobody Václava Klause mladšího.
Lipovská tvrdila, že nerozumí existenci veřejnoprávních médií
Ekonomka čelí kritice části politiků kvůli rozhovoru pro parlamentnilisty.cz, v němž loni zpochybnila smysl veřejnoprávních médií. „Nerozumím smyslu existence veřejnoprávních médií. Zárukou nestrannosti či svobody slova nejsou – rozhlas přece existoval i během německé okupace, televize vesele sloužila komunistickému režimu. Nikoho by dnes nenapadlo volat po veřejnoprávních novinách, je proto nepochopitelné vyžadovat a platit veřejnoprávní rozhlas a televizi,“ řekla v rozhovoru Lipovská.
Vrátila se k tomu znovu tento týden. „Televizní vysílání jako vysílání veřejné je statek takzvaně veřejně poskytovaný, který existuje na základě suverénního rozhodnutí zákonodárců země. Ekonomové tak mohou diskutovat o tom, která forma provozování televize je z hlediska hospodárnosti nejefektivnější, ale zároveň musejí respektovat platnou legislativu. Osobně proto nepovažuji za zásadní a už vůbec ne svobodu ohrožující diskusi o samotné formě vlastnictví média veřejné služby,“ řekla Lipovská tento týden pro web cirkev.cz.
„Máme povinnost prozkoumat všechny typy financování,“ hájila před poslanci svůj názor, že ČT může být financována jinak, než koncesionářskými poplatky.
Proti Lipovské minulých dnech v vystoupilo 19 senátorů, kteří vyzvali Českou biskupskou konferenci, aby její nominaci stáhla, a její nominaci kritizoval také šéf lidovců Marian Jurečka.
Lipovské se zastali místopředseda ODS Alexandr Vondra, senátorka Jitka Chalánková, exministr kultury Antonín Staněk či předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší.
Volební výbor Sněmovny má za úkol zúžit seznam 86 zájemců o křeslo v Radě ČT na 18. Třetinu z nich pak jako nové radní veřejnoprávní televize vybere celá Sněmovna. Do působnosti Rady ČT patří jmenování a odvolávání generálního ředitele veřejnoprávní televize a schvalování jejího rozpočtu.
Koncem března skončí mandát předsedy Rady České televize Jana Bednáře a členů rady Luboše Beniaka, Vratislava Dostála, Michaela Hausera, Ivany Levé a Vlastimila Venclíka. Pouze Levá už znovu nekandiduje.
Bývalý viceguvernér ČNB Kysilka by vzal České televizi reklamu
Zájem o členství v Radě ČT projevil i například bývalý viceguvernér České národní banky a bývalý generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, který ve středu dorazil na jednání volebního výboru Sněmovny. „Hospodaření České televize se může významně zlepšit. Česká televize hospodaří s velkou rezervou,“ řekl Kysilka.
Čas vyhrazený reklamě v televizním vysílání České televize podle zákona na programech ČT2 a ČT4 nesmí přesáhnout 0,5 procenta denního vysílacího času na každém z těchto programů, přičemž vysílání reklam nesmí v době od 19 do 22 hodin překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny na žádném z těchto programů.Do budoucna by podle Kysilky bylo možné ještě více redukovat objem reklamy ve veřejnoprávní České televizi. „V tomhle mám relativně radikální názor dlouhodobě. Myslím si, že tahle věc by měla být velmi limitovaná nebo téměř skoro vyloučena z oblasti veřejnoprávních prostředků, že ty příjmy jsou dostatečné na to, aby si musela veřejnoprávní média přivydělávat touto cestou,“ řekl před poslanci Kysilka.
Kysilka se při dělení Československa v roce 1992 podílel na úspěšném rozdělení federální měny. „V prosinci mě oslovil Svaz průmyslu a dopravy,“ řekl poslancům, jak se ocitl na seznamu kandidátů do Rady ČT.
Ze sportu jsem zvyklý hrát fair play, řekl poslancům Šlégr
Před volební výborem vystoupil bývalý hokejový reprezentant, vítěz olympiády v Naganu a později poslanec za ČSSD Jiří Šlégr. „Myslím, že posláním Rady České televize je pracovat pro lidi. Nejsem tu proto, abych kritizoval Českou televizi,“ řekl Šlégr, v současnosti generální ředitel hokejového klubu z Litvínova, který letos bojuje o záchranu v extralize.
Je spokojený s tím, jak funguje sportovní kanál České televize. Větší důraz by podle něj mohl být dán na regionální zpravodajství a veřejnoprávní televize podle něj také může podle Šlégra vést k aktivnímu sportu více mládež. Bývalého profesionálního hokejistu totiž trápí přibývající počet obézních dětí.
„Předně bych vám chtěl poděkovat za zážitky z olympiády v Naganu. Chtěl bych se zeptat, jak si udržíte svou nezávislost?“ zeptal se Šlégra v narážce na jeho dřívější působení ve Sněmovně poslanec za Piráty Martínek. „Ze sportu jsem zvyklý hrát fair play,“ opáčil mu Šlégr.
