Když si fotbalista Pavel Dreksa (30 let) dával dohromady plusy a minusy přestupu z Karviné do Brna, nezvažoval ani tak odchod z první ligy do druhé, ale hlavně celkový rámec takového rozhodnutí.
Například jeho manželka, někdejší extraligová volejbalistka Hana Dreksová, nebyla nadšená z toho, že by jejího muže měl trénovat její otec, bývalý ligový obránce Petr Maléř. I za tchánem tedy Dreksa zašel, aby dali řeč. Negativní slovo nepadlo. A tak je dřívější mládežnický reprezentant v Brně.
„Věděl jsem, že chci do kariéry nový impulz. Sám v sobě jsem cítil, že v Karviné zůstat nechci. Jednou z variant bylo Brno, jednalo nejrychleji, je to na Moravě, kousek domů,“ shrnul Dreksa, rodák z Prostějova. Tedy z města, odkud pochází i hlavní trenér brněnského mužstva Miloslav Machálek.
Znáte trenéra Machálka dobře?
S jeho synem se znám od šesti let, znám ho tedy od dětství, ale jenom jako člověka a tátu. Jako trenéra ne, to spíš on zná mě jako hráče. Jako trenéra jsem pana Machálka nikdy nezažil.
Seznámil vás s tím, jak chce, aby obrana Zbrojovky na jaře fungovala?
Ještě jsme se o tom nebavili. Co bude chtít, to budeme hrát. Bavili jsme se hlavně o jeho zájmu, abych přišel do Brna, což bylo to rozhodující.
Je možné, že vás čeká hra na tři obránce. Máte s ní zkušenosti?
Chvilku jsem to tak hrál v Ázerbájdžánu. Musím říct, že pro držení míče to má nesporné výhody, ale v Ázerbájdžánu se fotbal celkově hraje jiným stylem než u nás, takže těžko říct.
Pozice lídra zadních řad, která vás předchází, se ale asi ujmete.
Určitě to nefunguje tak, že někam přijdu a začnu tam tomu šéfovat. Každý hráč si musí pozici vybudovat. Je pravda, že na vůdčích schopnostech to mám založené, rád si řídím kluky před sebou, i moje pozice na hřišti (stoper) mě k tomu předurčuje. Časem se o to budu snažit, ale musím poznat kluky a kluci musí poznat mě. Budu se jim snažit pomoct.
Pavel Dreksa na tréninku Zbrojovky Brno
Měl jste to tak všude, kde jste hrál?
Víceméně ano. Většinou jsem pozornost strhával na sebe. Bylo tomu tak, i když jsem byl mladší, je to můj styl hry a asi i kvůli tomu se trenér Machálek rozhodl, že o mě stojí.
Je potřeba s ním kvůli řízení obrany víc spolupracovat?
To ani ne, to si nemyslím. Preferuji se co nejdřív seznámit s hrou kluků ve Zbrojovce, protože každý se na hřišti nějak chová. Musím pochopit, jak spolu kluci spolupracují, přizpůsobit se jejich návykům, zvyknout si jeden na druhého, na systém.
Postupové ambice už znáte z dřívějška z Karviné?
Přišel jsem tam na sezonu, kdy se postupovalo, takže to zadání od klubu bylo stejné jako v Brně. Mně je absolutně jedno, jestli je Zbrojovka teď ve druhé lize, rozhodly ambice klubu. Je strašná motivace být tady u toho, snažit se, aby klub postoupil, začlenit se a podílet se na tom, aby se druhá liga už neopakovala.
Je zábavnější hrát o postup než o záchranu, což by vás asi čekalo v Karviné na jaře?
Spíš je to o tom, že když se hraje o postup, vezete se na vítězné vlně a atmosféra v týmu je jiná. Při hraní o záchranu vítězných zápasů moc není a je to psychicky náročné. Na druhou stranu je pravda, že pro postup musíte pořád vyhrávat, ať se děje, co se děje. Do záchrany kolikrát stačí bod, bořit, což je snadnější než tvořit.
Pamatujete si z dob v Karviné nynějšího spoluhráče Pavla Eismanna?
Eisy se mnou hrál dva roky i v lize. Znám Sedláka, Štěpanovského, s Pázlerem jsem hrál ve Znojmě, s Magerou v Baníku. Kluků ze Zbrojovky znám víc a to je do začátku jen dobře.
Taky znáte asistenta trenéra Maléře, vašeho tchána...
Nevím, jestli je to výhoda, nebo nevýhoda. Když prohrajeme, tak asi nepůjdu na nedělní oběd, tak to asi řeknu.
Pavel Dreksa na tréninku Zbrojovky Brno
Jste často v kontaktu?
Nebydlíme ve stejném městě, takže když je čas a přijede se on podívat na malého nebo my s manželkou jedeme do Brna, tak se navštěvujeme, ale tady (ve Zbrojovce) to bude čistě pracovní vztah. Já mu stejně celou dobu říkám trenére, i doma, a to se nezmění.
Máte hru Zbrojovky nakoukanou?
Musím říct, že zájem z Brna trval delší dobu, takže jsem se na hodně zápasů koukal, mám je docela v oku. Zbrojovka se průběžně ozývala, já jsem se o její klub zajímal a sledoval jsem jeho zápasy a výsledky.
Nechystá se manželka v Brně hrát volejbal?
Ta už volejbal pověsila na hřebík, zůstane doma, má už svoje zájmy a svoji práci. Doma zůstanu i já a budu dojíždět, tento týden jsem to jel 50 minut, to není nic hrozného.
