Učitelka se dala na pečení perníčků a dnes má svoji vlastní značku

  13:20
Vůni perníku má Petra Kovaříková z Českých Milov na Novoměstsku spojenou s dětstvím. Není proto divu, že když se před čtyřmi lety narodil její první syn, nostalgie z dětských let se vrátila naplno. Původní profesí učitelka češtiny, angličtiny a výtvarné výchovy zabořila ruce do těsta a vrhla se do výroby perníčků.

Původně dělala jen klasické perníky zdobené bílkovou polevou. Pak je ale na popud svého muže, jenž je dle jejích slov nekonečnou studnicí nových nápadů, začala zdobit i marcipánem. | foto: Jana Nedělková, MF DNES

Dnes u ní doma voní tato pochutina, již nabízí pod značkou Milovské perníčky, téměř denně. Pomáhá celá rodina i řada dalších lidí a obzvláště před Vánocemi se mají vždy všichni co ohánět. Sortiment navíc nedávno doplnily i perníkové Milovské pralinky.

„Perníčky jsme odjakživa pekly jako děti doma s maminkou. Moji rodiče si zakládali na tradicích – jezdívali jsme třeba do skanzenu na Veselém Kopci u Hlinska. Měli jsme vždy úctu k tradičním řemeslům. Málokdo dnes třeba ví, že na Vysočinu sahá historie výroby kovových vykrajovaček.  V sousední vsi Svratouch funguje firma Smolík, která je exportuje do celého světa,“ popisuje žena.

A dodává, že všechny tyto faktory se sešly s jejím nástupem na mateřskou dovolenou a ji napadlo, že bych se pečení a zdobení perníků mohla věnovat.

Chutnalo známým i turistům

Své výtvory nejprve otestovala na kamarádech a známých. Jelikož všem chutnalo, rozšířila pole své působnosti na různé trhy a akce v okolí. I tam měla úspěch.

„Velkou pomocí byla pro naše začátky podpora obce Křižánky, v jejíž místní části České Milovy žijeme, a hlavně zdejšího starosty. V obecní kavárně jsme mohli začít hostům nabízet naše kynuté buchty a perníčky a zjistit tak, co lidem chutná a jaký by mohl být odbyt. Hosté, jichž bylo vzhledem k turistickému ruchu v okolí celkem dost, si naše výrobky oblíbili,“ vzpomíná Kovaříková. Perníky peče podle starého rodinného receptu, míchá si též vlastní koření.

„Těch receptů je dnes spousta, objevují se i různé módní záležitosti, kdy se třeba na kilo mouky dává kilo medu a perníky jsou pak opravdu hodně vláčné. Já však vycházím z toho, že Vysočina byla vždy spíš chudší kraj a vařilo se a peklo ze základních, obyčejných surovin. Hospodyně si rozhodně nemohla dovolit dát do těsta kilo medu,“ vysvětluje Petra Kovaříková.

Původně dělala jen klasické perníky zdobené bílkovou polevou. Pak je ale na popud svého muže, jenž je dle jejích slov nekonečnou studnicí nových nápadů, začala zdobit i marcipánem. Jeho vzhled ještě vylepšuje vzorem, jejž vytváří pomocí speciálních embosovaných válečků. Milovské perníčky se tak vzhledově odlišují od většiny běžné produkce.

„Vše je ruční výroba, na zadělávání těsta nepoužívám ani mixér,“ říká žena. Perník jí rukama projde hned několikrát – při samotném tvoření z těsta a pak při několikerém zdobení. U kousků, které se zkrášlují marcipánem, je třeba tuto hmotu nejprve obarvit – zapracovat do ní barvivo. „To dělám rovněž ručně. Podle požadavků zákazníků používáme buď klasická potravinářská barviva, nebo i přírodní produkty v bio kvalitě. Marcipán se pak musí vyválet na zhruba dva milimetry tenký plát, což není vždy snadné, dost se lepí a trhá,“ popisuje cestu k výslednému výrobku Petra Kovaříková.

Marcipánový plát se přejede embosovaným válečkem, pomocí nějž se vytlačí požadovaný vzor. Z takto dekorované placky se již vykrajují finální tvary, které se povidly lepí na perníčky. V poslední fázi je na řadě dozdobení výtvoru klasickou polevou z vaječných bílků a moučkového cukru, případně ještě barvenou.

Recept Perníčky podle Petry Kovaříkové

  • 80 dkg prosáté hladké mouky
  • 28 dkg prosátého moučkového cukru
  • 10 dkg másla nebo rostlinného tuku 
  • 4 větší vejce 
  • 4 lžíce medu 
  • 2 rovné lžičky jedlé sody 
  • cca 1 lžíce perníkového koření 
  • případně kakao na obarvení 
  • Vypracované těsto musí být hladké a nechat se odležet, třeba přes noc. Po jeho vyválení, vykrájení tvarů a upečení lze perníčky ještě potírat vajíčkem, aby měly lesklý povrch.

„Nepoužívám žádná speciální zdobítka, i když jsem je samozřejmě zkoušela. Držím se klasického igelitového sáčku s prostřiženou dírkou, ten se mi osvědčil nejvíce,“ konstatuje žena, která kvůli rostoucímu zájmu o Milovské perníčky musí mít už k ruce několik pomocnic. Ty jí vypomáhají třeba s pečením perníkové hmoty nebo s vytvářením drobných perníčků s marcipánem na způsob čajového pečiva.

„Jinak si ale perníčky zdobím sama. Ráda používám třeba vzor tradiční horácké krajky,“ podotýká Petra Kovaříková s tím, že když jí někdy ujede při zdobení ruka, nehroutí se z toho. „Občasná nedokonalost mi nevadí. Strojově dokonalé zdobení by ke mně ani nesedělo, takto to působí mnohem lidověji a přirozeněji. Ostatně ani nejsem profesionální cukrářka,“ říká s úsměvem.

K perníkovému sortimentu, jejž nabízí už i přes e-shop, přibyly letos ještě Milovské pralinky. Jejich zrod byl prý přitom jen pokus, jak zužitkovat zbytky z výroby. „Protože perníčků produkujeme opravdu hodně, uvažovali jsme, co dělat s výtvory, které se třeba při transportu rozbijí. Napadlo nás zbytky rozdrtit a smíchat s dalšími dobrými věcmi – třeba povidly, višňovým likérem, kořením… A vznikl základ Milovských pralinek,“ přibližuje Petra Kovaříková.

Perníkovým, různě ochuceným základem se obaluje kvalitní marcipán, který tvoří jádro pralinky. Celý bonbon se následně máčí do čokolády a zdobí. „Tuto odbornou činnost pro nás dělá profesionální cukrářka. Pralinky mají u lidí velký ohlas. Nabízíme hned několik příchutí, další vymýšlíme. Plánujeme je představit i na svatebních veletrzích, mohly by být zajímavým doplňkem svatebních tabulí,“ dodává Kovaříková.

Plánů má energická žena se svým partnerem plno. Jedním z nich je třeba i vyvinutí energetické tyčinky, jež má mít „perníkového ducha“, zároveň ale i určité výživové hodnoty. „Předpokládáme, že by ji ocenili hlavně sportovci – turisté, cyklisté či běžkaři, jichž do Žďárských vrchů míří opravdu hodně,“ myslí si Petra Kovaříková. Koupit by ji mohli třeba už v nové Milovské kavárně, v jejíž otevření, společně s výrobnou, doufá žena v únoru příštího roku.

Místo pro mlsání a kulturu

V prostorách někdejší hospody v Českých Milovech 31, již si rodina pronajímá od obce Křižánky a pracuje na jejích úpravách, má vzniknout i kulturní a společenské centrum, kde se budou konat například kurzy jazyků, autorská čtení a komorní koncerty. V objektu budu moci diváci pravidelně navštěvovat i představení Perníčkového divadla. Za ním stojí partner Petry Kovaříkové, herec Ivan Hora (hrál např. v pohádce Rumplcimprcampr – pozn. red.), který se svými perníkovými loutkami těší hlavně dětské diváky. Ti mohou loutky po skončení hry sníst.

Ostatně i děti Petry Kovaříkové, čtyřletý František a jedenapůlroční Josef, perníkem žijí stejně jako dospělí. „Jsou zvyklí, že doma pořád něco společně pečeme, zdobíme a tvoříme. Už i pomáhají, hlavně starší syn. A také jsou vzorní ochutnávači. Perníky se jim ani nikomu z naší rodiny ještě nepřejedly,“ dodává Petra Kovaříková.

Než bude společenské centrum s kavárnou otevřeno, čeká na kolemjdoucí před stavením stánek, kde si budou moci koupit sladké občerstvení z milovské pece nebo něco na zahřátí.