Jak se vyprávějí dějiny dětem po celém světě

Jak se vyprávějí dějiny dětem po celém světě

Tisk

dejiny detem perexMožná si vybavíte onu jedinečnou úvodní scénu z  filmu Štastné a veselé (pojednávalo o vánočním sbratření nepřátelských vojáků v zákopech první světové války) – spatříme v něm, jak se francouzské, německé i anglické děti od nejútlejšího věku učí, že jejich národ je ten nejlepší, zatímco ty sousední patří mezi „dědičné“ nepřátele, připravené kdykoli ublížit. Přesně tímto tématem se zabývá kniha francouzského historika Marca Ferra JAK SE VYPRÁVĚJÍ DĚJINY DĚTEM PO CELÉM SVĚTĚ.

 


Marc Ferro, jenž zaujal už před několika lety vydanou knížkou Tabu dějin, proslul zejména zájmem o prolínání filmu a (obecné) historie, respektive zobrazení dějin ve filmu; ovšem v českém překladu je dostupná jediná ukázka, a to navíc jen časopisecky (o ruském filmu Čapajev). Není tudíž divu, že si při objasňování, jak se různě po světě v průběhu minulého století – někdy se snadno čitelnými přesahy do aktuální přítomnosti - vykládaly dějiny, vypomáhá i filmovými odkazy.

Ferro dokládá, že takříkajíc institucionalizované dějiny, sestavené do přehledných a snadno zapamatovatelných schémat, se prosadily v takové podobě, aby ospravedlnily stávající politiku, ideologii či přímo ten který režim. Jedno pojetí uplatňují vítězové a jiného se mnohdy potají přidržují poražení, pokud ovšem přežili. Výslovně píše: „Ve službách Krista či sultána, republiky nebo víry, ba dokonce i strany se institucionalizované dějiny vždy odvíjejí od toho, co se právě děje.“ (s.390)

Dejiny detem 1Ščors -fr.časopisy

Netřeba dodávat, že takové výklady se opírají o vizionářská ponaučení, často zakotvená v „posvátných“ výrocích, spisech a skutcích, ať již pocházejí od starozákonních proroků či Ježíšových učedníků, od Mohameda, Karla Marxe nebo třeba Grety Thunbergové. Stačí se poohlédnout, jak rozdílně, ba přímo protikladně hodnotí tytéž události a tytéž jedince na jedné straně v Polsku a na druhé straně v Rusku (případně na Ukrajině). Stačí pohlédnout na půtky mezi přívrženci a odpůrci současné přistěhovalecké vlny, evropského společenství, klimatické krize či třeba získávání elektrické energie.

Kniha se vyznačuje mimořádně širokým záběrem: umožní nahlédnout do dění na africkém kontinentu, přiblíží perskou (a tureckou) variantu dějinného vývoje, nemluvě o otázce, zda se u Arabů týká výklad dějin jich samých nebo islámu. Zavítáme též do Indie, Číny a Japonska, tedy všude tam, kam pronikala i západní civilizace, když ještě koloniální správu považovala za blahodárnou. S jejím vlivem se tamní kultury podnes vyrovnávají. Nechybějí ani státy, jejichž tragicky utvářené dějiny podpořily zvýraznění národní identity – jako v Arménii nebo v Polsku.

Zvýšená pozornost je přirozeně věnována evropskému prostoru, s přihlédnutím k nesčetným ukrutnostem, které se na něm děly. Ferro přibližuje poměry v represivních totalitních systémech (jako byly nacistický a komunistický), jakkoli i v nich se výklad dějin proměňoval, některé dříve nepominutelné osobnosti (například Stalin) mizely, nahrazeny vhodnějšími. Připomíná ovšem, že i státy řekněme demokratické (nejen zmiňované Spojené státy americké nebo Francie) se mohou uchylovat k předem určené (dez)interpretaci událostí či vytěsňování tabuizovaných jevů. Myšlenky „politické korektnosti“ nejsou totiž nijak nové.

Dejiny detem 4

Knihu zajisté přínosnou, neboť shrnuje informace, které jsme v neúplně, roztroušené podobě znali, přeložila Doubravka Olšáková, redaktorkou publikace byla Kateřina Stěpančíková a odpovědným redaktorem Jaroslav Havel. Ti všichni občas pocítili potřebu přizvat si odborného poradce, aby některé „odlehlejší“ kapitoly znalým okem posoudil a případně opravil (jmenovitě kapitoly o dějinách islámu, Arabů, Peršanů a Turků), avšak jinde lehkovážně ponechali nepřesnosti, dokonce nesmysly.

Tak se třeba dovíme (s.189), že obranu sovětského Ruska během občanské války organizovali vedle jakéhosi Chorse také Lenin, Vorošilov, Frunze a Stalin. Kdo je oním tajemným Chorsem? Překladatelka i redaktoři doplatili na někdy stěží srozumitelné přepisy ruských jmen. Zřejmě ani Ferro nevzal v potaz, že leckteré francouzské odborné časopisy (nejen slavistické, ale třeba také obecně uznávané historické periodikum Annales) si při přepisu ruských jmen vypomáhaly převzetím české abecedy a českou transkripcí – viz přiložený obrázek. Oním záhadným Chorsem je tudíž Ščors, jehož hrdinství věnoval režisér Dovženko celý film, jak je z připojeného dokladu patrné.

Avšak ani s filmy to není jednoduché. Občas byly pominuty distribuční názvy, pod nimiž se v českých (československých) kinech promítaly – např. The Birth of a Nation se u nás nazývá Zrození národa. Také pochybuji, že by se herec James Stewart podílel na kterékoli adaptaci Craneova románu Red Badge of Courage, který vyšel česky pod názvem Rudý odznak odvahy. Když Ferro píše o německých filmech a jejich zobrazení novodobé, zejména válečné historie, zjevně nemá nikdo ani ponětí, že některé se u nás uváděly, a tudíž mají české názvy (Westfront 1918 = Na západní frontě 1918, Stosstrupp 1917 = Úderná rota 1917, Über alles in der Welt = Volání domoviny).

Dejiny detem 3

Jakousi pomyslnou třešničkou na dortu se na straně 166 stávají dva nacistické filmy, jejichž originální tituly jsou natolik zkomoleny (že by už v původním francouzském vydání?), že bychom je marně hledali. Takže Fruchling ve skutečnosti odkazuje k filmu Flüchtlinge (neboli Uprchlíci) a za zkratkou KGB se skrývá jiná zkratka - GPU, tedy ruská státní bezpečnost (Gosudarstvěnnoje političeskoje upravlenije), neboť KGB vzniká až v 50. letech. Oba filmy doopravdy přesvědčují, že ruští bolševici jsou čiré zlo, v dramatu GPU dokonce spatříme, jak nevinné oběti, ocitnuvší se v bolševických spárech, zachraňují ušlechtilí příslušníci Gestapa. Českému umělci Vladimíru Majerovi, jenž tu ztělesnil zlotřilého bolševického komisaře, se účast v tomto filmu stala osudnou, po válce jej postihlo doživotní vyloučení z hereckého stavu…

dejiny detem 2

Marc Ferro: Jak se vyprávějí dějiny dětem po celém světě
Přeložila Doubravka Olšáková
Vydala Academia, Praha 2019. 423 strany
Hodnocení: 70 %
Foto: kniha, archiv autora
www.academia.cz/jak-se-vypraveji-dejiny-detem-po-celem-svete--ferro-marc--academia--2019


 

Přihlášení



Román Všechny naše životy je skvělé čtení na léto. Je snazší žít životy druhých, než ten vlastní

Jako závan letního vánku, který nese chvíle pohody, přátelské atmosféry a příslibu blížících se prázdnin. Takový je román „Všechny naše životy“ od francouzské spisovatelky Sophie Astrabie. Pohladí vás po duši a zahřeje u srdce. Nemusíte nad ním hlouběji přemýšlet, stačí se jen nechat unášet jeho jemným kouzlem. Co si více přát, když si potřebujete prostě jen odpočinout a uvítáte společnost nenáročné a milé knihy.

Setkání s C. G. Jungem poskytlo nakladatelství Portál. Schůzka je to parádní!

Pokud patříte mezi příznivce C. G. Junga, nová knížka z nakladatelství Portál bude pro vás opravdovou lahůdkou, která vám rozzáří oči. Publikace přináší výběr z Jungovy tvorby i pozůstalosti, ale i vzpomínky jeho blízkých či dalších osob, které se s ním setkaly a spolupracovaly. Knížka je velmi pestrá a zajímavá, můžete se k ní opakovaně vracet. Já jsem neskutečně nadšená, protože patřím mezi velkou obdivovatelku Junga a takovou knihu jsem si nemohla nechat ujít.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Arogance u mého focení nemá žádnou šanci

Spingl 200Davida Spingla (29) uchvátilo focení již při studiu na střední škole. Se svými kolegy se spolupodílí na projektu „Proč ne...?“, ve kterém fotí zajímavé tváře neznámých lidí na ulici. Tématem jeho nynějšího focení je „street swag“. Čím ho modelka zauj...

Výchova štěněte – ideální příručka nejen pro nováčky!

Nakladatelství Kazda vydalo v únoru úžasnou praktickou příručku Výchovu štěněte od trenérky psů Kathariny Schlegl-Koflerové. Pokud si plánujete pořídit malé chlupaté štěstí nebo vás zajímají aktuální trendy ve výchově štěňátek, tato kniha je pro vás nutnost!

Čtěte také...

Co bychom měli vědět o životě našich předků

predci jarolimova200Dlouhou dobu byla minulost nazírána průzorem "velkých dějin" - skrze panovníky či jinak proslulé osobnosti, skrze války a bitvy, skrze povstání, skrze útlak všelikého druhu. Byla to minulost naplněná bezpočtem letopočtů, jmen a ...

Z archivu...


Literatura

Když je někdo svatej, nemá to lehký

Svatozar perexTak se to stalo, opravdu. I kdy to bude znít neuvěřitelně. Jednoho dne se nad hlavou Felixe Nováčka objevila svatozář. Udělal totiž významný dobrý skutek, a tak se mu za to Pán Bůh odměnil. Právě tímto nadělením začíná děj útlé knihy pohádká...

Divadlo

Pražští herci roztančí v březnu Švandovo divadlo

Souboj divadel 200Už v roce 2016 byl odstartován autorský projekt Tanečních kurzů Martina Šimka a Terezy Řípové v Městském divadle Mladá Boleslav. Na stejném místě zároveň proběhl i první ročník projektu Roztančené divadlo aneb Když he...

Film

Vzestup další říše

Vzestup 200Film 300: Vzestup říše (2014) je tak trochu lyrický, a přitom hodně akční a bohatý na speciální efekty, spousty falešné krve nevyjímaje. Herečka Eva Green v něm hraje uprostřed mezi dvěma dávnými soupeři tu nejhlavnější roli.