Minulou zimu, první po odchodu Gabriely Koukalové, označil Jiří Hamza za bod nula, nový začátek.
Boj o glóby začíná. Fourcade už si nepřipadá nahý, chce vyzvat Böea |
„Letos jsme v bodě jedna. Věřím, že budeme lepší než loni,“ tvrdí. „Vše směřujeme k olympiádě v Pekingu 2022. Kdybychom se tam dostali do bodu deset, půjde o ideální scénář.“
Nespornou jedničkou týmu a ženou, ke které trenéři upínají medailové naděje, se v pouhých 22 letech stala Markéta Davidová. „Bude vyhrávat. Je to jen otázka času,“ přesvědčuje Hamza.
Kouč Egil Gjelland její myšlení přirovnává k norským hvězdám: „Chce tréninku detailně rozumět. To nedělá každý.“
Ovšem za ní zeje díra.
V sezoně 2018–2019, jež byla po výměně trenérů i změně přípravy u celé reprezentace jakýmsi experimentem dle hesla pokus omyl, zachraňovala Davidová na pódiu čest týmu. Jako jediná vystoupala v individuálních kláních Světového poháru na stupně vítězů celkem čtyřikrát.
U ostatních zůstalo maximem 8. místo Ondřeje Moravce v Novém Městě. V závodech štafet se o jediné medailové umístění postarala ženská štafeta překvapivým třetím místem v Oberhofu.
Gjelland, sázka na Peking
Hamza a sportovní ředitel Ondřej Rybář poté slíbili důkladnou analýzu dat, rozbor chyb a mnohé změny.
TRENÉŘI ŽEN. Egil Gjelland (vlevo) a Jiří Holubec loni při tréninku před závody Světového poháru v Novém Městě na Moravě.
Norský trenér žen Egil Gjelland nicméně dostal důvěru i nadále. Chtějí mu dopřát čas.
Gjellandova příprava se vyznačovala přechodem na větší objemy na úkor rychlých tréninků, s čímž měly velké potíže starší závodnice Veronika Vítková a Eva Kristejn-Puskarčíková. Naopak Davidová a mladší ženy si metody velezkušeného norského kouče pochvalovaly.
Úvodní závody SP v ÖstersunduPodrobné online reportáže |
Když vedení svazu na jaře Gjellandův model (byť s úpravami) posvětilo i na další sezonu, dalo tím najevo jednoznačnou orientaci na mladé závodnice směrem k hrám v Pekingu. Přesto údajně nezatracují ani ty starší. Hamza vysvětluje: „Udělali jsme některé kompromisy a postupně trénink žen učesali do určitého specifického česko-norského systému.“
Bude to fungovat? „Bohužel, sport není odvětvím, kde se dá dělat moc kompromisů,“ říká Rybář.
Veronika Vítková
Eva Puskarčíková
Prozatím Gjelland hlásí zjevné tréninkové zrychlení u Puskarčíkové. A Davidová potěšila před dvěma týdny 6. místem v kontrolním hromadném závodě v Sjusjönu za účasti pohárových es Wiererové, Vittoziové či Herrmannové.
Kým nahradit veterány?
Zatímco z týmu žen řešila v létě a na podzim vleklé zdravotní problémy jen Vítková, mužský tým se chvílemi měnil v lazaret. Moravec – zánět jater a série zranění, Krupčík – borelióza, Krčmář – střevní chřipka a antibiotika. Nejnověji i Šlesingr – zánět na ukazováčku pravé ruky.
Rozdílný je také věkový průměr týmů. U žen činí 25 let, naopak v mužském výběru jej výrazně navyšují Michal Šlesingr (36) i Ondřej Moravec (35). Nejmladší už nejsou ani Tomáš Krupčík (31) a Michal Krčmář (28).
Krupčíkův návrat nemoci způsobil, že jej trenéři raději nechají tento týden rozjet jen v druholigovém IBU Cupu.
LÍSR. Michal Krčmář by měl v nejbližších letech táhnouit reprezentaci.
Šlesingr už dříve oznámil, že absolvuje poslední sezonu. Moravec po promaroděné přípravě tvrdí: „Co je dál než zítřek, mě nezajímá.“ Hamza si uvědomuje: „Ty díry musíme zalepit.“
Kým? Možností se nenabízí mnoho. Prozatím 25letým Adamem Václavíkem a 20letým juniorem Jakubem Štvrteckým.
„Adam je rychlý, stačí u něj, aby se začal trefovat, a bude končit do 10. místa,“ soudí Hamza. „Připomíná mi mladého Ondru Moravce. Ten se také nejdřív pět let trápil a pak najednou začal zářit.“
Smlouvu u týmu mužů neprodloužili norskému trenérovi běhu Andersi Bratlimu, jehož přínos byl neviditelný. V minulé sezoně se navíc u mužů, vedených koučem Zdeňkem Vítkem, opakovaně hovořilo o přetrénování, jež biatlonisty zpomalovalo na trati. „V nastavení poměru intenzit tréninku jsme udělali chybu,“ přiznal na jaře Rybář.
Nakolik budou efektivní provedené změny, se nyní kvůli seriálu onemocnění biatlonistů těžko odhaduje. Při kontrolních závodech v Sjusjönu si nejlépe vedl Václavík, v kvalitní konkurenci sedmý ve sprintu.
S novým šéfem servismanů
Největší změna nastala na postu šéfservismana. Po množících se výtkách na kvalitu lyží ukončil svaz spolupráci s Čechokanaďanem Tomem Židkem a vložil servis do péče Vojtěcha Prášila. Ten působil u A-týmu od roku 2011 (s loňským odskočením si k béčku), osobně se staral o lyže Gabriely Koukalové, zná potřeby všech reprezentantů – a má s nimi více hovořit než jeho předchůdci.
„Vojta pracoval pod šéfservismany Müllerem i Židkem, z čehož se dá udělat dobrý mix,“ doufá Rybář. „Hlavně by si servismani a závodníci měli informace předávat lépe než dříve, což nás může posunout. Vybavení máme na úrovni top států, je potřeba to využít.“
Kritika směřovala loni též k nedostatečnému zdravotnímu zázemí během sezony. Výpadků kvůli nemocem bylo příliš.
DIRIGENT. Ondřej Rybář „hlídá“ tým zpovzdálí z postu sportovního ředitele.
Ani letos není v plánu, že lékař objede s týmem všechny závody. „Ale budeme mít v Liboru Vítkovi doktora, který lékařskou péči zastřeší. Je flexibilní a umí rychle reagovat na problémy,“ chválí Rybář experta z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky v Praze.
Peníze pro reprezentaci se navzdory slabší sezoně neztenčily. „Až do olympiády jsme finančně stabilizovaní,“ říká Hamza. Teď jen aby se kvalitní zázemí odrazilo rovněž na výsledkovém vzestupu.
Dnes jsou v Östersundu na programu závody smíšených dvojic (Jislová, Štvrtecký) a pak smíšených štafet (Puskarčíková, Davidová, Moravec, Krčmář). V neděli přijdou na řadu sprinty.
„Nejsem přehnaný optimista, ale jde to správným směrem,“ tvrdí na startu sezony šéf svazu.
Přesto nečekejme během zimy zázraky.
Spíše vyhlížejme naději.
