Islandská sopka Askja se otřásá, výbuch by mohl ochromit dopravu v Evropě

Série zemětřesení začala podložím sopky otřásat ve středu 6. listopadu. Intenzita i frekvence zemětřesení se v posledních dnech stupňuje, nejsilnější z nich dosáhlo síly 3,4. Podle odborníků jsou však otřesy tektonického původu a pohyb magmatu, který by symbolizoval hrozící výbuch, zatím nepozorují. 

6 fotografií

„Série zemětřesení vypadá, že je pouze tektonického původu. Zatím nepozorujeme žádné známky pohybu magmatu v mělkých úrovních sopečné kúry. Co se děje hlouběji, však s jistotou říci nemůžeme,“ uvedl Jón Frímann Jónsson z portálu Iceland Geology. 

Vulkán Askja byl prakticky neznámý až do masivní erupce v březnu roku 1875, která spustila emigrační vlnu z Islandu. Než začala Askja v tomto roce soptit, spala téměř 400 let. Že se schyluje k výbuchu, naznačovala už od 70. let právě série otřesů v oblasti. 

Naposledy sopka vybuchla v roce 1961, když se na okraji kaldery otevřela prasklina a vylilo se malé množství lávy. Od roku 2010 se do oblasti znovu vrátily občasné otřesy. Okolí sopky je přístupné jen několik měsíců v roce. Přestože se led a sníh v regionu drží zpravidla až do července, v dubnu 2010 bylo vulkanické jezero Öskjuvatn bez ledu. Odborníci tedy začali zvažovat, zda nepřítomnost ledu nezpůsobil postup lávy v sopce. A zda se neschyluje k dalšímu výbuchu. 

Případný výbuch by ochromil dopravu v celé Evropě

Server Severe weather Europe, který se zaměřuje na na počasí v severských zemích, simulací znázornil, co by se stalo, kdyby k výbuchu sopky Askja skutečně došlo. Simulace využívá předpověď počasí, které ovlivňuje, jak daleko doputuje po výbuchu sopečný popel. Podle serveru by výbuch zasáhl celou Evropu a na několik dní ochromil leteckou dopravu. 

Situaci server přirovnává k výbuchu islandské sopky Eyjafjallajokull v roce 2010. Výbuch sopky uzavřel na šest dní od 15. do 21. dubna letecký prostor téměř nad celou Evropu a způsobil tak značné ekonomické ztráty. 

Výbuch islandské sopky Eyjafjallajokull (2010)