Zlínská filmová tradice má solidně našlápnuto k úspěšnému pokračování

[© Pixabay]

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy ve Zlínském kraji

Filmová tvorba se dnes již neobejde bez moderních technologií. Zlín však neztrácí krok a může se chlubit novým ateliérem nebo filmovým centrem zábavy.

Filmový uzel Zlín. Právě zde se v minulosti točily slavné filmové trháky řady českých i zahraničních kinematografů. Dnes se na jeho parketách nachází multimediální centrum zábavy, animace, kreativity, ale také vzdělávání.

„Zřejmě hlavním impulsem k založení Filmového uzlu Zlín bylo, že přece jen tady ten náš kopec má více než osmdesátiletou historii v oblasti filmové tvorby a byla by škoda z tohoto místa udělat něco jiného,“ říká k realizaci projektu výkonný ředitel areálu ateliérů Lukáš Sušila.

Ve čtyřech patrech na 2 tisících metrech čtverečních si návštěvníci mohou připomenout historii a osobnosti filmové scény, nahlédnout pod pokličku profesionálním animátorům, zhlédnout film či si dát šálek kávy ve stylové filmové kavárně. Děti si zase mohou vyzkoušet vlastní animační tvorbu a užít si v herně Tvořivý chlívek se seriálovým prasátkem Lojzíkem. Seriál vzniká právě v těchto ateliérech a měl by být hotov do dvou let.

Pravidelně se zde po celý rok konají také umělecké výstavy, autorská čtení, workshopy animace nebo komentované prohlídky a exkurze pro školy i širokou veřejnosti.  Minulý rok centrum navštívilo 40 tisíc turistů. Do filmových ateliérů, které se navíc nacházejí mimo centrum města Zlín, se sjíždějí jak tuzemští turisté, tak i ti ze zahraničí.

„Poslední dvě zahraniční návštěvy byly skupinky japonských turistů a blogerů,“ dodává ředitel.

Největším lákadlem jsou podle něj workshopy animace. „Je úžasné sledovat to nadšení dětí ale i dospělých, kteří se u nás stanou, byť jen na chvíli, režisérem svého krátkého animovaného filmu,“ hodnotí Sušila.

Jezera v bývalých lomech nebo příležitosti pro filmaře. Česko jde příkladem v době končící těžby uhlí

ČR je v diskuzi o útlumu těžby dál než ostatní země střední a východní Evropy. Může proto sdílet své zkušenosti s tímto procesem. Důležité je zapojení občanů z daného regionu, píší Dan Heuer a Kateřina Davidová.

Centrum vzniklo v budově, kterou nechala pro filmaře postavit v polovině třicátých let minulého století firma Tomáše Bati. Rekonstrukci a modernizaci dvou původních budov – jedné z poloviny 30. let a druhé z konce 80. let – podpořil Evropský fond pro regionální rozvoj dotací ve výši téměř 25 milionů korun. Vnitřní prostory jsou protknuty moderní technikou a barevnými sloupy, které navrhl architekt Michael Klang. Vybavení interiéru i sama expozice už byla hrazena zřizovatelem.

Studenti filmu se učí pracovat s moderní technikou

Evropské dotace se dočkala také soukromá Střední škola filmových, multimediálních a počítačových technologií. Více než 25 milionů korun využila na modernizaci Ateliéru Karla Zemana, ve kterém se studenti zdokonalují v multimediální tvorbě.

„Vybavení Ateliéru Karla Zemana již neodpovídalo požadavkům na moderní výuku a práci v oboru mediální tvorby. Proto jsme rádi využili možnost podpory EU při modernizaci celého Ateliéru,“ ocenila finanční dotaci z EU ředitelka školy Martina Růžičková.

Ve školním ateliéru mohou studenti i učitelé každý den pracovat s profesionálními digitálními technologiemi, které jim umožní osvojit si potřebné praktické dovednosti. Prostor je také přístupný bez bariér.

„Pedagogové využívají potenciál Ateliéru maximálně a snaží se s žáky vymýšlet i projekty mimo výuku – například školní televizi, pro kterou máme nyní stoprocentní zázemí,“ upřesňuje využitelnost nových prostor Růžičková.

Modernizací Ateliéru ale evropské projekty ve škole nekončí. Ředitelka chce peníze z fondů využívat i do budoucna, a to zejména na rozvíjení výuky mediální tvorby.

Tandemová výuka nebo simulátory pro budoucí lékaře. Jak české školy využívají fondy EU?

České školy těží evropské dotace nejen na rekonstrukce budov, ale také na modernizaci výuky. Týká se to i samotných učitelů, kteří si mohou díky evropským projektům rozšiřovat obzory.

Kreativní Evropa

Dotace z takzvaných strukturálních fondů, tedy fondů zaměřených na vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi jednotlivými evropskými regiony, mohou česká města, instituce a firmy využívat na rekonstrukce budov, podporu vzdělávání či rozvoj kultury.

Česká kinematografie má však k dispozici i další evropský zdroj peněz. Jedná se o program Kreativní Evropa, respektive jeho dílčí program MEDIA, který je zaměřený na evropskou kinematografii a audiovizuální průmysl. Mezi lety 2014-2018 se z tohoto programu vyplatilo již 303 milionů korun, část z nich mířila i na podporu tradičního zlínského filmového festivalu pro děti a mládež.

Kreativní Evropa je tak druhým největším zdrojem financí českých kinematografických a audiovizuálních projektů. Jedničkou je Státní kinematografický fond, který je páteří českého filmového průmyslu. Minulý rok rozdělil mezi filmaře 800 milionů korun.

Článek původně vyšel ve Zlínském deníku v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

Kalendář