Bývalé hraniční pevnostní město a obchodní středisko Uherský Brod má dnes svou nezaměnitelnou atmosféru. Jeho bohatá historie je zde zachována v řadě významných architektonických památek. Toto místo je také spjato s Janem Amosem Komenským, jehož odkaz je stále živý především díky zdejšímu muzeu s nejvýznamnějším komeniologickým pracovištěm v České republice.


Původní farní kostel byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli a dnes náleží církvi Československé husitské pod názvem Chrám Mistra Jana Husa. Poté bylo rozhodnuto vystavět nový kostel, jehož základní kámen byl položen 12. června roku 1717, roku 1733 byl kostel vysvěcen.


Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je považován za vynikající barokní stavbu. Byl vystavěn podle plánů architekta Domenica Martinelliho. Jeho financování přislíbil dokonce sám Maxmilián Oldřich z Kounic-Rietbergu. Na impozantním průčelí kostela vyniká zejména bohatě zdobený půlkruhový portál, na jehož vrcholu najdeme i rodový erb Kouniců.


Kostel je trojlodní orientovaná stavba s čtyřbokou věží nad kněžištěm. Typická pilířová hala, původně bez věže, je pozoruhodná hned v několika ohledech. Především je z urbanistických důvodů obrácena monumentálním průčelím k východu a vytváří tak s radnicí, která byla upravena zhruba ve stejné době, dvojici symbolů - správy církevní a světské.

Půdorys a prostorové dispozice připomínají spíše pozdně gotické síňové stavby a neobvyklá je také vstupní část řešená jako zámecký vestibul uvádějící hlavní sál. Velkolepě dekorovaný interiér se ve své době mohl srovnávat s nejbohatšími sakrálními památkami v zemi. Nachází se v něm celkem sedm oltářů z umělého mramoru zdobených obrazy převážně z první poloviny 18. století. Rozměrný obraz Neposkvrněného početí Panny Marie na hlavním oltáři znázorňuje tradiční symbol Matky Boží s měsícem pod nohama. Spodní část obrazu tvoří výjev souboje andělů a zlých duchů.


Za pozornost stojí první oltář vpravo, kde je uložen sarkofág s ostatky sv. Fortunata, biskupa ze severní Itálie, který proslul svou dobročinností. Také složil hymnus k oslavě Panny Marie a sepsal životopis sv. Martina, jednoho z nejznámějších a nejoblíbenějších svatých. Známá je legenda o tom, jak se sv. Martin rozdělil s žebrákem o svůj plášť. Fortunatovy ostatky sem přivezl hrabě Maxmilián ze svého diplomatického pobytu v Římě.

Obraz Stětí sv. Jana Křtitele na pravé straně lodi je starý více než 300 let a je bezesporu jedním z nejhodnotnějších obrazů v kostele. Byl sem přenesen ze starého kostela sv. Jana Křtitele stejně jako dřevěné polychromované barokní sošky pod kůrem - sv. Rocha a sv. Šebestiána, které se řadí ke kvalitní domácí sochařské produkci barokního umění.


Zaujme i krajní oltář na levé straně zdobeného barokní malbou Svaté rodiny v původním bohatě vyřezávaném rámu. Spolu se sochami je toto hodnotné dílo prací předních reprezentantů moravského pozdního baroka. Naproti sakristii je zazděný epitaf Jana Zikmunda Hájka, rytíře, který měl zásluhy na rozvoji města.

Zvony Jan a sv. Kříže jsou barokními památkami, které měly velký význam pro rozvoj moravského zvonařství. Chrámová věž se zvonicí byla za hlavním oltářem přistavěna o více než 150 let později, podle projektu arcibiskupského architekta italského původu Gustava Meretty. Její stavbě však předcházely poměrně zajímavé události. Poté co městská rada poručila zbourat Nivnickou, Těšovskou a Hradišťskou bránu, použil se takto získaný stavební materiál na stavbu nové střední školy a především na stavbu chrámové věže. Uherský Brod tak ale přišel o své nejcennější a nejstarší památky – městské brány, které byly skutečnou ozdobou města.