„Chybí nám pozitivní vize budoucnosti,“ myslí si filmařka, jejíž dědeček si koupil letenku na Měsíc
Na konci 60. let 20. století byl svět po úspěchu Neila Armstronga tak optimistický a sebevědomý, že se i v Československu objevily v prodeji letenky na Měsíc. Jedním z těch, kteří si pod vlivem nadšení z prvního člověka na povrchu Měsíce koupil lístek na cestu do vesmíru, byl i dědeček dokumentaristky Veroniky Janatkové. Ta teď o optimismu 60. let natočila film, o kterém jsme si s ní a střihačem Jorgem Sánchezem povídali na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.
Autorka filmu Lístek na Měsíc se o dědečkově letence dozvěděla náhodou. „Jsme si s dědou hodně blízcí, o tom lístku ale nikdy nemluvil. Před šesti lety to pronesl u večeře, jen tak náhodou, že má ten lístek na Měsíc, a pokračoval normálně v konverzaci. To byl první impuls pro to, abych se o tom snažila dozvědět víc,“ přibližuje filmařka. Držitelé letenky do vesmíru, kterých bylo nakonec asi 100 tisíc, měli podle ní dvě základní motivace. „Někteří se chtěli někam proletět, většinou se lidé ze Západu podívat na nová místa, lidé z Východu a míst s těžší politickou nebo rodinnou situací chtěli prostě zdrhnout,“ shrnuje Veronika.
Čtěte také
Čemu autorka dokumentárního snímku přičítá technooptimismus 60. let? „Zčásti propagandě a zčásti tu byl takový osobní technooptimismus. Na Východě i Západě masírovali společnost přes vesmír, studená válka a dobývání vesmíru bylo prostoupené s každodenností lidí. 60. léta v sobě taky nesla pozitivní vizi budoucnosti, my se utápíme v dystopických vizích. To byla pro mě taky velká motivace, proč ten film dělat. Vidím jako velký problém současnosti, že je společnost hodně negativně nastavená,“ myslí si Veronika Janatková.
Co přesně tím filmařka myslí? A kdo letenky na Měsíc vlastně prodával? Poslechněte si celý rozhovor z 23. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
