Babiš také řekl, že restituce byly tunelem. „Bylo to schváleno v půl jedné v noci. Paní předsedkyně (Sněmovny Miroslava) Němcová vyhlásila přestávku, potom ukončila přestávku. Bylo to schváleno o jeden hlas, velice nestandardně nějakým poslancem, který byl stíhán nevím za co,“ uvedl.
Stát tak podle Babiše přišel o 54 miliard korun. „Trvám na tom, že to bylo předraženo. Nemovitosti, pozemky, zemědělská půda i lesy. Nezpochybňuji, že tam byly nějaké staré křivdy. Restituce se měly řešit po revoluci, ne že to tak dlouho trvalo,“ konstatoval.
Ústavní soud podle něj posuzoval věc jen z právní stránky. „Já si myslím, že příjmy se mají danit. My toto respektujeme (rozhodnutí soudu), ale to nic nemění na tom, že příjmy se mají danit a že to bylo předražené,“ dodal premiér.
Sněmovna v listopadu 2012 přehlasovala veto Senátu hlasy 102 poslanců. Mezi nimi byl i Roman Pekárek (ODS), kterého komora o necelý měsíc později vydala k trestnímu stíhání. Pekárek byl v prosinci stejného roku pravomocně odsouzen k pěti letům vězení kvůli přijetí úplatku. V období mezi hlavním líčením a odvolacím jednáním nahradil ve Sněmovně jednoho z rebelujících poslanců ODS.
K Ústavnímu soudu pak směřovaly podněty, které mimo jiné kritizovaly, že byl zákon schválen v době, kdy byla vyhlášena přestávka na jednání poslaneckého klubu. Zmiňovaly také, že Sněmovna zákon neprojednala na nejbližší schůzi po vrácení předlohy Senátem. Vládní koalice podle opozice omezovala diskusi a porušovala jednací řád.
ÚS ale v nálezu v červnu 2013 neshledal, že by legislativní proces ve svém celku neumožňoval otevřenou diskusi včetně menšinových názorů. Některé postupy sice podle soudce zpravodaje Stanislava Balíka vykazovaly určitý stupeň morální pokleslosti, to ale nemůže být důvodem ke zrušení důležitého zákona. Balík zdůraznil, že soud není strážcem politické kultury, morálním arbitrem či vychovatelem politické reprezentace.
Ústavní soud se postavil proti zdanění náhrad v církevních restitucích |
Soud v úterý vyhověl návrhu senátorů a zrušil spornou část zákona, který prosadila vláda ANO a ČSSD s podporou poslanců KSČM a SPD. Konstatoval, že dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené komunistickým režimem míří proti principům demokratického právního státu. Zástupci církví jsou s rozhodnutím spokojeni. Prezident Miloš Zeman, Babiš i další vládní politici v úterý uvedli, že rozhodnutí je třeba respektovat.
Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek devatenáctiprocentnímu zdanění od ledna 2020. Stát tak mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí.
Restituční zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013, do konce loňského roku bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.
