Když přijel mariánskolázeňský patriot Tomáš Richter do skautského tábora Pístov, měl rozporuplné pocity. Vedle spokojených malých táborníků, kteří zde zažívali dobrodružství v panenské přírodě bez počítačů a mobilních telefonů, viděl i letité dřevěné sruby, které volaly po důkladném ošetření nátěrem.
Aby si tábor v původní podobě ze 30. let minulého století mohly užívat i další generace dětí, rozhodl se, že pomůže. Na sociálních sítích vyhlásil akci Natři to Pístovu.
„Bylo to naprosto spontánní rozhodnutí. Prostě jsem si sedl a na sítě napsal žádost o pomoc pro skautský tábor. Nechci ale vybírat peníze. Vyzval jsem lidi, aby koupili a přinesli přímo lazuru na dřevo odstín palisandr. A kdo bude chtít, může i některý ze srubů vlastnoručně natřít. Natírat budeme v pátek 11. října od 15 hodin nebo následující den, v sobotu, už od 10 hodin dopoledne,“ uvádí organizátor Tomáš Richter.
Barvu lze předat na parkovišti i na benzince
Vymyslel i síť sběrných míst, kde budou moci ti, kterým není lhostejný osud tábora s bohatou historií, barvu zanechat.
„Lidé, kteří nás chtějí podpořit zakoupením barvy, ji mohou přinést v pátek od 13 do 13.40 na parkoviště obchodního centra v Úšovicích. Od 14 do 14.30 pak budu stát na náměstí u kašny poblíž hotelu Sládek v Chodové Plané. Pro ty, kterým uvedené časy nevyhovují, se nabízí ještě možnost předat plechovku barvy na benzinové pumpě Texaco v Mariánských Lázních, a to až do soboty 12. října do 10. hodiny dopoledne,“ doplňuje Tomáš Richter.
Plán ošetřit dřevo ochranným nátěrem vítá i vedoucí tábora Vladimír Kantor, kterému skauti neřeknou jinak než Medvěd. „Natřít dřevěné sruby je potřebné. Vždyť naposledy se tu pracovalo někdy v 70. letech minulého století a každý ví, že dřevo prostě ošetřit potřebuje. Na skautskou základnu Sruby Pístov jezdí od 90. let nejen skauti, ale i děti ze širokého okolí. Ale na ten nátěr peníze schází,“ dodává Kantor alias Medvěd.
Podle jeho slov se v Pístově pořádají letní tábory i víkendové akce. A to i přes skutečnost, že v lokalitě chybí tekoucí voda, wi-fi připojení a donedávna tu neměli ani signál pro mobilní telefon. „Topí se dřevem v kamnech, podobně se ohřívá voda na sprchování, toalety jsou suché. Ale pro děti to je dobrodružství a jsou tu spokojené,“ dodává Kantor.
Tábor má dlouhou historii
Sruby na Pístově mají dlouhou a zajímavou historii. Vzhledem k tomu, že sloužily i tehdejší bezpečnosti, je však obtížné ji podrobně zmapovat. Tábor postavil ve 30. letech minulého století jeden z mariánskolázeňských lékařů jako rehabilitační středisko pohybového ústrojí.
Za války dřevěné sruby, které měly strategickou polohu a díky vynikajícímu rozhledu byly chráněné před nepřátelským útokem, zabrala německá armáda. Sídlila zde Luftwaffe se základnou na letišti v nedalekých Sklářích.
Po válce tábor získala opět mariánskolázeňská nemocnice, která jej krátce poté předala skautům. Po znárodnění sloužily sruby jako dovolenková destinace pro příslušníky Státní bezpečnosti, poté jej k podobnému účelu užívala plánská pohraniční brigáda. Po revoluci se tábor vrátil zpět do rukou skautů.
