Diskuse Café Európa: Ve slovenské politice je méně Romů, než by odpovídalo jejich počtu

Ačkoli Romové tvoří téměř desetinu populace Slovenska, ve volených orgánech je jejich procentuální mnohem méně. Situace se sice mění v komunální politice, ale romské politické strany zatím neprorazily na národní úrovni. Toto téma se probíralo v jedné z diskusí košického Café Európa, jejichž formát vznikl pod záštitou Zastoupení Evropské komise na Slovensku již v roce 2010.

VIDEO

Rozporuplné statistické údaje

Pokud si položíme otázku, kolik je na Slovensku Romů, dopracujeme se ke dvěma velmi rozdílným statistickým údajům. Zatímco podle posledního sčítání obyvatelstva se k romské národnosti přihlásilo 100 000 obyvatel, Atlas romských komunit hovoří až o čtyřnásobném počtu.

Na první pohled těžko pochopitelný rozdíl má podle Tomáše Hrustiče z Ústavu etnologie a sociální antropologie Slovenské akademie věd poměrně jednoduché vysvětlení. Při sčítání obyvatelstva bylo možno uvést pouze jednu národnost, přestože Romové mají mnohdy více identit. Navíc k té romské se zdráhají přihlásit. “Romové se bojí vyplnit jinou než slovenská národnost, protože se bojí ztráty občanství a státní úředníci jim to nevysvětlují,” doplnila ho terénní pracovnice a politička Jarmila Vanová.

V odborné komunitě je v konečném důsledku konsensus na tom, že Romů na Slovensku žije přibližně 400 až 500 000. Je třeba také vzít v úvahu, že na jihu Slovenska se překrývají romská a maďarská menšina. Pokud by se všichni Romové hlásili ke své identitě, podle některých vědců by dokonce byli největší menšinou na Slovensku, ještě početnější než Maďaři.

Rozdíl mezi maďarskými a romskými politiky

Maďarská etnická menšina má ve slovenském parlamentu stabilní stranické zastoupení a není neobvyklé, že je i součástí vládní koalice. Nemluvě o silném politickém zastoupení etnických Maďarů na úrovni samospráv.

Romové jsou politicky aktivní spíše na lokální úrovni. “Starosta umí přímo poskytnout pomoc a Romové to vnímají. Chtějí si pak zvolit vlastního, “vysvětlil Marcel Šaňa, romský starosta košické městské části Luník IX. Nejen z vlastní zkušenosti usuzuje, že drobné projekty na úrovni města z iniciativy starosty jsou nejednou cílenější a hlavně rychlejší, než celostátní strategie.

Úspěšným rozvojem města zapojením Romů proslul i starosta Spišský Hrhov Vladimír Ledecký. Založil obecní firmu, kde tvoří většinu zaměstnanců Romové a harmonicky koexistují s ostatními obyvateli. Oběma starostům se také daří získávat na další rozvoj peníze z eurofondů.

Tomáš Hrustič upozornil na pozitivní trend. “Z loňských 35 romských starostů bylo 29 zvolených opět – a nejen v obcích, kde mají Romové většinu.” Stovky Romů zastávají funkci poslanců městských zastupitelstev, což inspiruje další, aby se do politiky na lokální úrovni aktivně zapojili. Celkově však jde jen o zlomek obcí.

Oproti Maďarům měli Romové maximálně jednoho poslance v parlamentu. V minulosti to byl Peter Polák, který se v letošních eurovolbách stal i prvním slovenským europoslancem romské národnosti. V současnosti romskou komunitu ve slovenském parlamentu reprezentuje Štefan Vavrek, člen klubu strany Most-Híd.

Vize do budoucna

Jarmila Vanová vidí hlavní překážku úspěchu jediné romské strany v různorodosti etnika. “Romská komunita se skládá z nejpočetnějších Rumungov, olašských Romů a mnoha dalších skupin.” Spolu s Marcelem Šaňom nepovažují za skutečného reprezentanta etnika takzvaného romského krále Róberta Botoša.

V dlouhodobém horizontu oba doufají, že romská strana překročí práh volitelnosti a získá parlamentní křesla. V současnosti apelují na politické strany, aby poskytly Romům volitelná místa na volebních kandidátkách. Apel je jasný a Slovensko čekají volby za méně než půl roku. Uvidíme, jestli ho nějaká relevantní politická strana vyslyší a jaký výsledek tentokrát dosáhnou romské strany.