Jak uvedli zástupci ŘSD, na několika místech budované dálnice v obou směrech popraskala krajnice. Celkem jde o několik set metrů silnice.
„V betonu, který se pokládal předminulý týden, se objevily trhliny. Analýzy potvrdily, že jsou pouze povrchového charakteru. Nezasahují do hloubky, nebude tedy nutné nic bourat,“ uvedl Fiala.
Předposlední úsek dálnice D1 staví společnost Skanska. Podle její mluvčí Terezy Mitošinkové může za praskliny zatím nevysvětlené pnutí vozovky.
„V místě, kde se trhliny objevily, docházelo z dosud nezjištěných příčin k mechanickému napětí a v době, kdy po betonáži dochází při tvrdnutí cementu k největšímu smrštění, došlo ke vzniku trhlin. V současné době probíhá detailní analýza příčin,“ popsala.
Skanska už má i plán, jak praskliny odstranit. „Byla provedena pasportizace trhlin, diagnostika a je navržena oprava pomocí zalití trhlin epoxidovou hmotou, která trhlinu zacelí a slepí,“ sdělila Mitošinková.
Datum otevření úseku ohroženo není, ujišťuje ŘSD
Ředitel brněnského závodu ŘSD Fiala potíže tohoto charakteru nepovažuje za závažné.
„Stavba je něco jako živý organismus. Každým dnem nás může něco překvapit. Tohle dopad na datum zprovoznění mít nebude,“ ujistil.
Předposlední nový úsek D1 |
Dálniční úsek z Lipníka nad Bečvou do Přerova, který měří 14,5 kilometru, se buduje od července 2015. Hotový měl být původně již loni v létě. Už před dvěma roky ale museli zástupci ŘSD přiznat zpoždění. Práce zpomalily přeložky nečekaného množství optických kabelů, jejichž existenci nebylo podle ŘSD možné předem odhalit, a později také sesuvy půdy.
„Kvůli objektivním skutečnostem, které se na stavbě staly, přiznával správce stavby některé nároky,“ doplnil Fiala.
Nyní se zdá, že stavba se skutečně blíží ke konci. Dělníci už na dálnici montují svodidla, protihlukové stěny, dopravní značky nebo poklopy na kanalizaci. Řidičům má úsek začít sloužit 6. prosince.
Přerov žádá zákaz vjezdu kamionů do města
S přibližujícím se termínem otevření dálnice však mobilizují síly také přerovští radní. Kvůli chybějícímu poslednímu úseku D1 do Říkovic, jehož stavba ještě nemá ani potřebná povolení, totiž hrozí, že vyústění dálnice v Přerově zahltí dopravou místní část Předmostí.
Situaci tam už nyní komplikuje stavba mimoúrovňové křižovatky, příští rok na ni navíc naváže výstavba průtahu městem. Jednáním s Olomouckým krajem chce radnice dosáhnout toho, aby do města nesměly vjíždět kamiony a těžká nákladní auta.
„Kvůli stavbě mimoúrovňového křížení už nyní platí objízdná trasa pro nákladní dopravu přes dálnice. Budeme se snažit, aby to zůstalo zachováno i po dobu stavby průtahu,“ upřesnil Tomáš Navrátil, radní odpovědný za dopravu.
Opatření chystá i ŘSD na nové části dálnice. „S ohledem na neexistenci posledního navazujícího úseku jsme upravili dopravní značení, některé se naopak měnit nebude. To znamená, že od Ostravy bude doprava mířící na Prahu a Brno stále naváděná po dálnicích D35 a D46, stejně jako doprava z Brna na Ostravu nebude směrována na Kroměříž a Přerov,“ popsal Fiala.
Kdy začne stavba posledního úseku dálnice zůstává nejasné
ŘSD dokonce zvažuje, že bude komplikovat navádění v navigacích. „Jelikož jsme poskytovateli dat, můžeme řidiče upozorňovat třeba na permanentní zpoždění u Přerova,“ prozradil jako jeden z příkladů Fiala.
Radní Navrátil doufá, že v krajním případě se řidiči poučí sami: „Věřím, že než aby stáli na dálnici u Přerova, tak jej raději objedou po objízdné trase. Čas, který by řidiči museli strávit v zácpě, bude možná delší než jízda po objížďce.“
Kdy se začne stavět posledních jedenáct kilometrů D1 z Přerova do Říkovic, zatím není jasné. Stavba stále čeká na změnu územního rozhodnutí, navíc ji kvůli podjatosti přerovského úřadu musí posuzovat v Olomouci a tento administrativní přesun způsobil další zpoždění.
Osud propojovacího úseku kromě toho záleží i na dalších krocích ekologických organizací, které schvalovací proces napadají. Například spolek Děti Země stále trvá na tom, aby se navržená trasa odsunula dál od Dluhonic. Podle plánů ŘSD se má s touto stavbou začít na začátku roku 2020.
