The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
BERLÍN
Kellerová řekla Weberovi „nein“. Německá vládní koalice je pod palbou tvrdé kritiky poté, co minulý týden představila dlouho očekávaný klimatický balíček.
„Toto není odpověď na klimatickou krizi,“ řekla předsedkyně Zelených v německém parlamentu Katrin Göring-Eckardtová, podle které vládní koalice „selhala a vzdala boj“.
Göring-Eckardtová ale není jediná, kdo zpochybňuje fungování vlády křesťanských demokratů (konzervativců) a sociálních demokratů (SPD). V neděli se bývalý spitzenkandidát evropských lidovců a předseda bavorské CSU Manfred Weber vyjádřil pro variantu koalice CDU/CSU se Zelenými. Přestože by podle něj byla „vyčerpávající“, jednalo by se o model, který by v budoucnu „vyřešil spory současného Německa v sociální oblasti.“ Spolupráce se sociálními demokraty není v jeho očích do budoucna řešením.
Bývalá německá spitzenkandidátka Zelených v eurovolbách Ska Kellerová zareagovala pro EURACTIV.com slovy: „Zelení se rozhodují v závislosti na konkrétním obsahu. Vítám, že pan Weber chce, aby se jeho strana více angažovala v ochraně klimatu, ale ,klimatický balíček‘ svědčí o tom, jak málo pro ně toto téma znamená“.
Otázkou ovšem zůstává, jestli zelené „ne“ platí i pro sociální demokraty, kteří se také podíleli na tvorbě nového klimatického zákona. Několik politiků z řad SPD se vyslovilo pro rozpad koalice a spolupráci se Zelenými. „Německo si na deset let potřebuje odpočinout od CDU a CSU,“ řekl při představování klimatického balíčku jeden z kandidátů do vedení SPD, Karl Lauterbach.
Velké strany odmítají spolupráci s krajně pravicovou Alternativou pro Německo, Zelení se tak stali jazýčkem na vahách ve vyjednávání o koalicích. V současnosti mají své zástupce v devíti ze šestnácti spolkových vlád a brzy pravděpodobně vstoupí do nových koalic s SPD a CDU v Braniborsku a Sasku. (Florence Schulz, EURACTIV.de)
///
PRAHA
Vláda je skeptická vůči ambiciózním cílům. „Mám trochu pocit, že mnohé země, které se dnes hrdě hlásí k uhlíkové neutralitě v roce 2050, nestíhají plnit ani mnohem bližší cíle,“ uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr životního prostředí Richard Brabec. Spolu s premiérem Andrejem Babišem se prý domnívají, že nadšení z Pařížské dohody z roku 2015 „trochu opadlo“.
„Dnes nepředstavují výsledky mnoha zemí při snižování emisí skleníkových plynů žádnou velkou hitparádu. Evropa je sice snižuje, ve zbytku světa ale rostou,“ dodal ministr v době, kdy se v New Yorku koná klimatický summit OSN. (Aneta Zachová,EURACTIV.cz)
///
ATHÉNY
Zelené Řecko. Konzervativní řecká vláda chce během příštího roku uspořádat konferenci, na které by světoví lídři mohli přijmout rezoluci o ochraně kulturního a přírodního dědictví před následky klimatických změn.
Řecký premiér během proslovu na newyorkském summitu prohlásil, že vláda přijme do konce roku nový národní klimaticko-energetický plán. Jeho součástí má být uzavření všech uhelných elektráren do roku 2028 a podpora obnovitelných zdrojů energie, jejichž podíl by měl do roku 2030 dosáhnout až 35 %. Řekové také plánují absolutní zákaz jednorázových plastů, který by měl začít platit již v roce 2021. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)
///
MADRID
Strach z nízké volební účasti. 10. listopadu čekají Španělsko nové volby, protože sociálnědemokratický premiér Pedro Sánchez (PSOE) nenašel dostatečnou podporu pro sestavení vlády. Nedávné průzkumy ovšem předpokládají, že k volebním urnám přijde rekordně málo lidí (65 %), tedy nejméně od roku 1975. Mezi Španěly totiž převládá nedůvěra v současný politický systém a také zklamání z toho, že se už téměř dva roky nedaří sestavit stabilní vládu. Podle průzkumu by opět vyhrálo PSOE s 26,6 %, opoziční konzervativci PP by získali 22 %. (Fernando Heller, EuroEFE.EURACTIV.es)
///
LONDÝN
Labouristé zůstávají neutrální. Členové Labouristické strany na stranické konferenci nakonec podpořili svého lídra Jeremyho Corbyna a v otázce brexitu zůstanou neutrální. Výsledky sněmu naopak zklamaly stínového ministra pro brexit a zastánce setrvání Spojeného království v EU sira Keira Starmera.
Většina odborových organizací přidružených k labouristům navíc podpořila Corbynův návrh, podle kterého by strana v případě dalšího referenda o brexitu zůstala neutrální. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)
///
ŘÍM
Už v tom nejsme sami. „Od dnešního dne v tom Itálie a Malta již nejsou sami,“ uvedla italská ministryně vnitra Luciana Lamorgeseová po setkání se svými protějšky z Malty, Francie a Německa.
Čtyři země se dohodly, že si mezi sebe rozdělí žadatele o azyl zachráněné ve Středozemním moři. Podle stávajících unijních pravidel má za uprchlíky odpovědnost první bezpečná země, do které přicestují. Tím však vznikal obrovský tlak na státy jižní Evropy.
Zatímco situace v centrálním Středomoří zůstává stabilní, na východě se každým dnem vyostřuje. EURACTIV.gr informoval o tom, že na ostrově Lesbos, hned naproti tureckým břehům, pobývá až 12 tisíc migrantů. Místní tábor má přitom kapacitu pouhé 3 tisíce. Do Řecka ze sousedního Turecka údajně pronikne zhruba 500-800 uprchlíků denně.
Mluvčí Evropské komise Natasha Bertaud v pondělí uvedla, že Komise je připravena Řecku pomoci a vyslat do země podpůrné jednotky Frontexu. Řecko ale zatím o nic takového nepožádalo.
///
LUBLAŇ
Přes 11 tisíc ilegálních migrantů. Slovinská policie zaznamenala od začátku letošního roku 11 291 případů ilegálního překročení hranic. Největší podíl ilegálních migrantů tvoří osoby z Afghánistánu, Pákistánu, Alžírska a Maroka. Slovinské úřady většinu z nich pošlou zpět do Chorvatska, skrze které migranti přicházejí do Evropy. Od včerejška se na obraně částečně oplocené slovinsko-chorvatské hranice podílí kromě policie také armáda. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
VARŠAVA
Skandál kolem nového šéfa kontrolního úřadu. Marian Banaś, který byl do čela úřadu zvolen před třemi týdny, dříve vykonával funkci ministra financí. Banaś však nyní čelí obvinění z nepřiznání svého majetku, konkrétně se jedná o bytový dům v Krakově. Média navíc informovala o tom, že v domě sídlí eskortní služba vedená místním kriminálníkem. Banaś prohlásil, že před soudem bude bojovat za své dobré jméno a požádal předsedu Sejmu o neplacené volno do doby, než úřady prošetří jeho finanční dokumentaci. (Łukasz Gadzała, EURACTIV.pl)
///
BRATISLAVA
Srbský scénář? Košický kraj nabízí ke koupi místní ocelárnu U.S. Steel, a to za symbolické jedno euro. Informoval o tom regionální deník Korzár. U.S. Steel je největším zaměstnavatelem v regionu, ale v posledních měsících začala ztrácet svou konkurenceschopnost na trhu. Do roku 2021 má tak v plánu propustit až 2,5 tisíce osob. Společnost uvedla, že se k nabídce vyjádří, až bude oficiálně vyhlášena. Podle ministerstva hospodářství není nabídka myšlena vážně a považuje ji za „absurdní.“ (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)
///
SOFIE
Bulharsko vydá na obranu více než žádá NATO. Premiér Bulharska Bojko Borisov se nechal slyšet, že jeho země nejenže dosáhne ve výdajích na obranu na 2 % HDP, ale tento cíl ještě překročí. Země NATO se po ruské intervenci na Ukrajině v roce 2014 zavázaly, že hranice 2 % dosáhnou do roku 2024.
Jak Borisov oznámil předsedovi vojenského výboru NATO Stuartu Peachovi, který zemi navštívil, nákupem osmi stíhaček F-16 se bulharské výdaje na obranu v roce 2019 pravděpodobně vyšplhají na 3 % HDP. (EURACTIV Bulharsko)
///
ZÁHŘEB
O klienty zkrachovalé cestovní kanceláře bude postaráno. „Zpráva o krachu cestovní kanceláře Thomas Cook, která má s turismem dlouholeté zkušenosti, nás mrzí. Zásadní ale je, že klienti pobývající v Chorvatsku neutrpí žádnou újmu a nezůstanou bez pomoci. Britská vláda zajistí lety, aby se všichni turisté mohli vrátit domů. Náklady za jejich ubytování uhradí britská státní pojišťovna,“ oznámil chorvatský ministr zahraničí spolu s ministrem turismu. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///
SARAJEVO
NATO nejen v Bosně a Hercegovině, ale i v Republice srbské. Republika srbská, jedna z entit Bosny a Hercegoviny, jejíž druhou část tvoří Federace Bosny a Hercegoviny, je silně proti vstupu do NATO. Neshody ohledně vstupu do aliance dokonce blokují zformování místní vlády. I přesto však bude v následujících třech dnech poblíž hlavního města Republiky srbské působit expertní tým NATO. Jeho úkolem je vyhodnotit schopnost a připravenost 840 členů bosenské armády, která by se měla spolu s partnerskými zeměmi NATO účastnit mírových misí. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)
///