Rozhovor s Jiřím Mádlem o milostném drama Hra, kde si zahrál hlavní roli spolu s Šopovskou a Maximovou

11.9.201911.9.2019 Red

„Film o lásce a o potížích při dělání divadla na malém městě,“ tak nazval svůj film Hra světovými cenami, včetně Ceny poroty ze Sundance, ověnčený chilský režisér Alejandro Fernández Almendras. Milostné drama Hra v hlavních rolích s Jiřím Mádlem, Marikou Šoposkou a Elizavetou Maximovou sice vstoupí do kin až poslední říjnový den, ale na jeho malou ochutnávku se můžete podívat už nyní.

Hra
Svět Petra (Jiří Mádl), mladého ředitele oblastního divadla, se začne rozpadat poté, co se rozhodne zrealizovat svůj sen, ambiciózní adaptaci Euripidova klasického dramatu o Faidře. Během zkoušek přijde o dva hlavní protagonisty a město mu vyhrožuje krácením rozpočtu kvůli politickému obsahu jeho adaptace. Petr se zamiluje do nově příchozí herečky Karolíny (Elizaveta Maximová). Napětí doma se stupňuje. Petr se rodinného života příliš neúčastní ani jako manžel, ani jako otec. Jeho život se začíná rozpadat na všech frontách a on musí udělat rozhodnutí.

Byla to pro tebe výzva točit s Alejandrem?
Byla. Dělal už jsem se světově uznávanými režiséry jako Bohdan Sláma, Jakubisko nebo Hirschbiegl, ale Alejandro je teď opravdová hvězda. Možná i tím, že čilská kinematografie docela frčí a on vyhrál hlavní cenu na Sundance. S takovým režisérem se spolupráce neodmítá.

Chápal jsi svoji postavu? Dokázal jsi se s ní ztotožnit? Jak by ses zachoval být v jeho kůži? A jak bys takovouto situaci řešil, když už by se stalo…?
První, co mě napadlo, když jsem si scénář přečetl, bylo právě to, že postavě Petra rozumím v každé vteřině děje. To vůbec neznamená, že to mám stejně, ale prostě s tou postavou dokážu jít. A tím jsem se na place cítil opravdu dobře. Věděl jsem,co hraju.

Jakým způsobem jste s Alejandrem komunikovali? Měli jste několikajazyčné scénáře? Byl nějaký tlumočník na místě? Jak jste se domlouvali na jednotlivých scénách?
Komunikovali jsme v angličtině. Jak Alejandro mluvil s Intim (kameramanem) španělsky, postupně španělština prorůstala štáb a začínali jsme říkat španělské fráze. To bylo super. Dodneška si nějaké pamatuji. Dokonce mi pak Alejandro dal přezdívku „una mas“ – ještě jednou.

Ve filmu je několik choulostivých scén, jak to máš s nahotou, byl to pro tebe trochu problém, nebo to vůbec neřešíš?
Já jsem samozřejmě věděl, že tam ta scéna bude a bude natočená explicitně. Měl jsem sice ve smlouvě, že tam „nic“ nebude vidět, ale nakonec mi ta scéna přišla vkusná a Veronika Finková (producentka) mě trochu ponoukla, že to bude takhle ok. K herecké práci to trochu patří, když to má ve filmu smysl. Alejandro je často s postavami déle než je potřeba, i v situacích, kdy je jen tak pozoruje. Má to ve všech svých filmech. A je jedno, jestli si povídají, přebalují miminko nebo mají sex. Je to o tom času stráveném s postavou. Můžete to naznačit hýbající se lampičkou ve třech sekundách, dějotvorně to bude mít stejnou úlohu, ale nebude to ten observační styl, který je Alejandrovým rukopisem.

Podle producentky to pro vás bylo velmi intenzivních 14 natáčecích dní, jak na to vzpomínáte dnes s odstupem?
Bylo to opravdu těžké. Troufám si tvrdit, že hlavně pro mě 🙂 Protože jsem měl na každý den „hafo“ textu a nebyla žádná scéna beze mě. Navíc Alejandro chtěl, abych ohlídal i text ostatních. Byl jsem prostě pořád v pozoru. Zdálo se mi to jako dva měsíce a ne dva týdny.

Nakolik se lišila práce s režisérem, který má ty nejprestižnější světová filmová ocenění, byla v něčem jiná?
Každý režisér je jiný. A film je vždycky takový, jaký je ten režisér. To je snad jediné moje poučení za ty léta u filmu, za kterým si stojím. Alejandro je strašně dobrý člověk. A i když procestoval svět, žil léta mimo Čile, tak pořád je to Čilan non plus ultra. To, že je to světová star, jsem věděl, ale tou jeho vřelostí jsem tu jeho „stardom“ opravdu na place nijak nevnímal. Mně se s ním dělalo opravdu skvěle a začal jsem ho mít zcela nefalšovaně a hluboce rád.

Vybavíte si nějaký skvělý, a naopak hrůzný zážitek z natáčení?
Pamatuji si, když jsme dotočili. Tělo mi vypnulo a já se vyčerpaně zhroutil do křesla, co bylo poblíž. Elinka mě šla skoro oživovat, když mě viděla. Já byl fakt úplně mimo.

Pozvete diváky do kina? Proč by měli přijít?
Je to výjimečný film. Zahraniční film v češtině. Odvážný, pomalý, jemný.

Pocta filmům nové vlny
„Film je jiný v mnoha ohledech: černobílý, natočený ve formátu 4:3, velice tradičním způsobem, se statickou kamerou a s použitím klasické hudby. Je to vlastně pocta filmům československé nové vlny,“ doplňuje Almendras.

Kreslení choreografie milostných scén
Ve filmu je několik choulostivých scén, jak to má s nahotou jedna z hlavních postav Elizaveta Maximová ztvárňující herečku Karolínu? „S nahotou ve filmu a milostnými scénami jsem měla před Hrou minimální zkušenosti, několik rolí jsem kvůli tomu musela odmítnout. S režisérem a Jirkou Mádlem jsme tyto scény a jejich význam ve filmu dlouho rozebírali, dokonce rozkreslovali choreografii – jak to natočit tak, aby milostná scéna vypadala syrově, opravdově. Věděla jsem, že tyto scény do tohoto filmu, do tohoto příběhu a k těmto konkrétním postavám patří.“

Una más
„Dělal už jsem se světově uznávanými režiséry jako Bohdan Sláma, Jakubisko nebo Hirschbiegl, ale Alejandro je teď opravdová hvězda. Možná i tím, že chiilská kinematografie docela frčí a on vyhrál hlavní cenu na Sundance. S takovým režisérem se spolupráce neodmítá,“ vysvětluje Jiří Mádl. „Komunikovali jsme v angličtině. Jak Alejandro mluvil s kameramanem Intim španělsky, postupně tato řeč prorůstala štáb a začínali jsme říkat španělský fráze. To bylo super. Dodneška si nějaký pamatuju. Dokonce mi pak Alejandro dal přezdívku “una más” – ještě jednou – protože jsem ho prý často žádal o zopakování záběru.“

Dva týdny v Kladně
„Film vznikal za velmi skromných podmínek a o to s větším nadšením. Natočili jsme ho za pouhých 14 natáčecích dní a prakticky celý v Kladně. Pracovali jsme v malém štábu amezi tvůrci a herci panovala skvělá atmosféra,“ říká producentka Veronika Finková.